Provokatér
Ed McBain
Ve vzduchu vedle jara není zdánlivě nic, co by vyžadovalo soustředěné úsilí všech detektivů 87. revíru. A tak Bert Kling vyšetřuje běžné přepadení krásné mladé ženy a Meyer Meyer řeší telefonické vydírání jednoho z místních obchodníků. Nejzávažnější případ této polomrtvé sezóny má na bedrech Steve Carella: mrtvolu bez svršků a bez peněz, zato s výmluvným jménem John Smith v nedalekém podřadném hotelu. Tak to dopadá, když levá ruka neví, co dělá pravá. Situaci bleskurychle ovládne Hluchý, obávaný a stále unikající protivník, který si pro své rejdy oblíbil právě 87. revír, neboť v jeho kriminalistech vidí rovnocenné protihráče. Ti teď ale zaváhali, a než se jim podaří pospojovat jednotlivé případy, na kterých nezávisle pracovali, a zjistit, že všechny se slévají do jediného plánu, za kterým stojí právě Hluchý, je už téměř pozdě. Mrtvý z hotelu zůstává stále anonymním Johnem Smithem, ale už se s ním spojuje i nález výbušnin a také plán na vyloupení kterési banky ve městě. Vyděrač nehrozil jen jednomu místnímu obchodníkovi smrtí, pokud nevyklidí svůj krámek. Podobně je na tom čtyřicet dalších – a poblíž obchodů všech z nich se nalézá banka. Nastává závod s časem, ve kterém má Hluchý výhodu náskoku, bezohlednosti a také znalosti slabin protivníků.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2005 , BB artOriginální název:
The Heckler, 1960
více info...
Přidat komentář
Dvanáctá publikovaná kniha o 87. revíru je celkem průměrná detektivka. Žádná extra zamotaná zápletka, jen špatná komunikace to poněkud komplikuje. A komplikuje to hlavně chytrouš Hluchý.
Ocenit ale musím lehce sarkastický humor, který příběh rozhodně pozdvihuje.
Klasická kriminálka asi ne, ale za to je to moc povedený akční thriller kde nevíte jak to dopadne až do konce. Zkrátka parádní práce a sedne mi více tento styl od autora.
Neslyší zlo, nevidí zlo, činí zlo. První setkání s Hluchým a teorií pravděpodobnosti. Policajtům je třeba vymáchat čumáček v maléru. Nakonec vše vyřeší pochůzkář s chutí na eskymo.
Meyer Meyer má na krku zdánlivě složitý případ vyhrožování místním obchodníkům, a Carella vyšetřuje smrt nahatého námořníka. Na scénu přichází Hluchý, zločinec formátu na jaký není 87.revír zvyklý, pracující s počtem pravděpodobností a inspirací A.C. Doylem. Jakmile vypukne válka, mají všichni napilno, a kdyby nebylo strážníka, který dostane chuť na zmrzlinu, kdoví jak by to celé dopadlo!
Prvé stretnutie 87ho obvodu s človekom s načúvacím prístrojom (NP) v uchu a hneď je z toho kopa problémov. Jednoducho "hluchý" s NP je inteligentnejší protivník než bežní kriminálnici. Veľmi sa mi páčila linka s obťažujúcimi telefonátmi a spisovateľova poetika - opis príchodu jari a jej súzvuk s mestom - paráda. Šmrc doby, kedy neexistovali rôzne forenzné výdobytky modernej krimi éry, tak tento jemne nostalgický odér stúpajúci zo stránok knihy má pre mňa väčšie čaro a silnejšiu príťažlivosť (hoci som vtedy nežil) než krimi romány súčasných spisovateľov. Hoci je kniha o niečo hrubšia než predchádzajúcich jedenásť príbehov, tak stále to nie je tlstopis a kniha nenudí. Naopak, je prudko čitateľná a svojím spôsobom aj poetická takým tým typickým Edovým (Salvatoreho) spôsobom.
87. revír v dvanácté epizodě nestíhá. Může za to „Hluchý“, autorem přesvědčivě popsaná záporná postava, která když promluví, připomíná Brouka Pytlíka, Fredericka Forsytha nebo Jardu S. z vedlejší ulice. Je tu ale rozdíl, „Hluchý“ je mnohem nebezpečnější, takhle velkolepou aprílovou party, kterou naplánoval a se svou partou provedl, 87. revír ještě nezažil.
80 % (zatím 98 hodnocení s průměrem 88 %).
(SPOILER)
87. X Hluchý.
Příběh začíná nálezem mrtvoly starého muže v uniformě. Majitel malého oděvního podniku je někým nabádán, aby opustil svůj podnik, pod výstrahou zabití. Do kanceláře 87. začínají přicházet desítky informací, že v různých bankách je bomba. Vše organizuje Hluchý, který odstranil i první oběť.
Dalším mrtvým se málem stane Carella, kterého Hluchý postřelí a téměř umlátí brokovnicí. Hluchého plán: odvést pozornost policie desítkami falešných i skutečných poplachů (bomby na fotbalovém stadiónu apod.) a pohodlně vykrást se třemi kumpány banku - srov. A. C. Doyle - Spolek rudovlasých (záměrná aluze). Vše klapne, ale ztroskotá na náhodě: lupiče, kteří jedou ve zmrzlinářském autě, požádá pochůzkář o nanuka. Po přestřelce hluchý skáče do řeky a mizí.
Slabé místo - Hluchý mohl pochůzkáře v klidu oddělat.
Tentokrát se detektivům moc nedařilo, ale konec se vydařil. Až na maličkost, která je v příštích letech ještě potrápí.
Někdy i mlsný jazýček přispěje k objasnění zločinu! Toho se pánové z 87. revíru nenadáli. A já se pobavila. Tu dobrotu, co mi voní pod nos u kávy, posílám Stevovi, aby se dřív uzdravil, ještě víc mu to pálilo a já u knih o něm a jeho kolezích nepřibrala :-))
Stránky ubíhaly a já jsem na chvíli zauvažovala, že detektivku odložím. Nějak jsem měla chaos v tom, co zrovna dělá Carella, co řeší Meyer a co s tím má společného partička u karet. Pak se nitky propojily a příběh už mne nepustil, výborný. Navíc mne příjemně překvapily poetické popisy v detektivce. Líčení dubna by si užil každý čtenář básní.
Stále mi chybí, že nemohu ubírat půl hvězdičky, dala bych čtyři a půl.
Jak jednoduché a statisticky prozkoumané, a rozhodně vůbec ne nudné. Jen škoda, že skvělý plán dostal chlap na špatné straně zákona. I když pozdě, přeci jen ne to policisté přišli, bohužel neznámý uniká. A zas je na tom špatně Carella. Ten snad ty maléry přitahuje. Ale ještě předtím mě potěšil, když řekl své ženě krásné vyznání své neutichající lásky. To u mne silně stoupal po pomyslném žebříčku. Mám takové tušení, že s hlavním záporným hrdinou se ještě setkáme v dalších dílech.
Policisté z osmdesátého sedmého revíru mi dělali společnost ještě před i po pádu železné opony v dobách, než dorazila vlna módní severské krimi a občas se k nim vracím i v současnosti. Ed McBain je prostě krimi klasika. Zapomeňte na testy DNA a další nejnovější vychytávky forenzní vědy a ponořte se do poctivé policejní práce na případu ze šedesátých let…
Na vzpomínku - 87. revír a Steve Carella...
Přichází jaro a Steve si myslí, že na jaře by se zločiny páchat neměly..
Ale pak se v parku najde mrtvola muže a začíná pátrání...
A revír musí řešit výhružné telefonáty, které mají spojitost...
A když se na scéně objevuje Hluchý, už je jasné, že se něco chystá...
Ed Bain píše výborně, napínavě, dobře se čte a Steve v knihách nezestárne...
Doporučím.
Super kniha, mám rád knihy ktoré sa čítajú ľahko a táto bola bola jedna z nich.
"Dokonalý" zločinec Hluchý se poprvé objevuje na scéně a uvádí 87.revír v totální chaos, na který detektivové dlouho nezapomenou. Toto seznámení s Hluchým je pro čtenáře Bainových detektivek povinnost.
...'další skvělý díl 87. revíru. Poprvé se na scéně objevuje Hluchý s opravdu brilantním plánem jak přijít k penězům... 'Carella je zde opět postřelen, 'ale to by nebyl Steve, 'aby se z toho nevylízal... 'největšího fórku se McBain dopustí na konci knihy, kde Hluchého plán ztroskotá díky pochůzkáři se slabostí pro "zmrzlinku" :o)...'
Další úžasná kniha Eda, kterou jsem hltala a hned přečetla. Byla jsem i napnutá, jak to skonči. Prostě úžasné a hlavně jsem ráda, že to Carella přežil a těším se až Hluchého chytí :)
Nějak jsem zapomněla, že tento díl mám v trilogii "o hluchém" a půjčila jsem si ho znovu v knihovně. Ale, jak už jsem zde psala, tato trilogie je od Eda McBaina moje srdeční, takže jsem ji samozřejmě před vrácením musela znovu přečíst. Mám ráda celou partu detektivů ze 87. revíru, ale čím dál více oceňuji autorův popis města nebo například ročních období, ta jeho přirovnání.. Prostě paráda.