Romance
Ed McBain
Nenechte se mýlit, další z řady příběhů o mládencích z 87. revíru rozhodně není jen sladkobolným vyprávěním o něžných citech. Romance je název divadelní hry, jejíž hlavní představitelka se stala terčem útoku a utrpěla poranění nožem. Později je jeden člen souboru zavražděn, následuje další podezřelé úmrtí a detektivové Kling a Carella mají plné ruce práce. A také mají příležitost vychutnat si z první ruky nejrůznější jedovatosti, závist, pomluvy, namyšlenost, řevnivost a zlomyslnost, ovládající vztahy uvnitř společenství divadelních umělců. Ed McBain tu kromě poznatků o rutinních policejních postupech využívá i své znalosti literáta; střety mezi autorem předlohy a režisérem si očividně vychutnává a je jasně vidět, že ví přesně, o čem je řeč. Kdepak, žádná velká romantika to není, i když souběžně s příběhem o vyšetřování se tu rozvíjí i vyprávění o něžném vztahu detektiva třetí třídy Berta Klinga k policejní lékařce Sharyn Cookové. Ale ani to není tak docela procházka růžovou zahradou. Město tvořící kulisu příběhu je pořád stejně velké a zlé jako před desetiletími, když se 87. policejní revír poprvé zjevil ve světové literatuře. A jeho tvůrce si po celý ten čas uchoval svoji vysokou kvalitu.... celý text
Přidat komentář
Slabší kousek, kde se soustředí jen na pátrání. Kromě obligátně zamilovaného Klinga :-) Ke konci místy vtipné.
Isola/New York a 87. revír na jaře 1995. Autor si s námi znovu pohrává. Zápletku tentokrát vymyslel ďábelsky zapletenou, až překombinovanou, kdy se vyšetřování velmi podobá ději divadelní hry, jejíž tvůrci se střídavě objevují na scéně v rolích obětí i podezřelých. A autor si se čtenářem pohrává i v dalších úrovních sdělení, kdy smutně konstatuje, že vytvořit úžasný americký národ se evidentně nepovedlo, rasismus ani v devadesátých letech neustupuje, spíš naopak, což pociťují mimo jiné i Kling a jeho krásná lékařka. A co neomylný tlustý Ollie, bude i tentokrát velkým pomocníkem Steva Carelly? Příjemně působí i McBainovo kouzlo, kdy svou partu chlapců z revíru 87 prohání městem už 40 let a jim je stále něco přes třicet a klobouky z hlavy sundávají jen výjimečně.
...
Kling si všiml, že zatím se ani jeden reportér nezeptal, jaké barvy pleti byl ten útočník. Třeba se novináři po tom ptát nesmějí. On a Carella jako policisti položí tu otázku, jen co ostatní vypadnou.
85 % (zatím 92 hodnotících s průměrem 77 %).
Mne to moc nebavilo, někde dle mého názoru zbytečné pasáže. Ale nezanevřela jsem na autora.
Špička autorovy tvorby to rozhodně není, ale já, milovník práce policistů na 87. revíru velkého Města jsem si přišel na své. Málokterá série detektivní dosáhla tolika pokračování a byla prodejná po dlouhou dobu, jako je tato. Pokusím se přečíst co nejvíce pokračování.
Nějak se mi ty novější McBainovky líbí míň než ty staré. Trochu moc povídání kolem a méně napínavého děje, ale nevzdávám to. Pořád patří mezi mé oblíbené autory.
Kniha, která se dobře čte. Zajímavá zápletka i hlavní hrdinové, pro které je herectví a touha prosadit se důležitější, než cokoli jiného. Kromě hlavní linie děje se v této knize často zmiňuje problematika rasismu a vztahu mezi "černými a bílými".
„Tam, kde se lidé kdysi dožadovali stejné příležitosti a volali: „Zapomeňte, že jsme černí, zapomeňte, že jsme Hispánci, zapomeňte, že jsme z Asie,“ volají teď ti samí lidé: „Nezapomeňte, že jsme černí, nezapomeňte, že jsme Hispánci, nezapomeňte, že jsme z Asie!“ Namísto naděje stát se Američany, existuje teď jen zoufalství nad tím, co se z Ameriky stalo!“
Bert Kling má nový vztah, ale romantický moc není, spíše plný otazníků a pochybností. K tomu divadelní hra Romance a vražda herečky v hlavní roli nemají romantického už vůbec nic. Autor řeší v knize soužití bílých a černých, a nic pozitivního a nadějného v jeho slovech nenajdete. Tak alespoň, že detektivové usvědčí pachatele!