Vrahův žold
Ed McBain
Byl pohledný, elegantní, zazobaný – ale mrtvý! Vyděrač Sy Kramer, který zašel příliš daleko, vyfasoval svůj poslední žold – kulku do hlavy. Která z jeho obětí mohla ztratit tolik, že se uchýlila k vraždě? Je to politikova přitažlivá manželka? Nebo majitel továrny na limonády? Nebo je to ona neznámá oběť, která zajistila Kramerovi tučné vklady na spořitelní knížce? Třeba je to jiný vyděrač, který převzal Kramerovy „zákazníky“...... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2012 , BB artOriginální název:
Killer’s Payoff, 1958
více info...
Přidat komentář
Nevím, jestli je to dobře, že nám některé detektivky, ve kterých se vraždí, připadají jako oddechovky. Je fakt, že pokud se člověk za každou cenu nesnaží pachatele uhodnout, nemusíte se u čtení až tak soustředit. Navíc si už člověk zvyknul, v případě 87. revíru, na celkem decentní humor. Opět fajn čtení s poměrně zajímavým koncem.
Jako vždy, "pohodová" detektivka. Žádné dlouhé litanie, poměrně přímočarý příběh a policejní rutina.
Nijak zvlášť akční příběh tentokrát nečekejte, ale spíše milou a pohodovou vyšetřovací práci s hezky zpravovaným koncem.
Pustit se do četby kterékoliv autorovy detektivky z 87. revíru s Carellou a spol. znamená pro mne příjemný zážitek. Tuto bych sice nezařadil mezi autorovy špičkové, ale i tak za přečtení stojí a nezklame.
Stručný jednoduchý nekomplikovaný příběh, z autorova raného období, o rizikovém povolání vyděračů a milostných pokušeních detektiva Hawese!
Rutinní příběh z jedné z nejznámějších policejních stanic v USA. Vražda provedená z jedoucího auta způsobem jakým se ve státech vraždilo v dobách prohibice. Byl vrahem amatér - nebo mafie? Tým se pouští do práce nejenom v Isole, ale i za hranicemi města.
Opět pěkný příběh!
Další rutinní vyšetřování, případ řeší Carella a Hawes. Převody na vkladní knížku, šeky, těžké dlouhodobé zjišťování kdo platil a kolik. Dnes by to nejspíš vyšetřovatelé zjistili během několika minut, kdyby chtěli. Zrzavý frajer Cotton Hawes se zaslouženě představuje v hlavní roli. Nejen proto, že se tu během týdne několikrát zamiluje a jeho dialogy s krásnými ženami jsou kouzelné, ale má i rozhodující podíl na vyřešení případu. Nečekaná (ne)pravděpodobnost zápletky mi tentokrát nedovoluje psát v superlativech a nasadit všechny stálice.
75 % (jsem 78. hodnotící, průměr je aktuálně na 86 %).
…
„Myslela jsem si, že se vyšvihnu nahoru přes postel.“
„A povedlo se?“
„Jsem věčně bez práce,“ řekla Nancy.
…
„Jste hezká, slečno O’Harová,“ řekl Hawes.
„Já vím,“ odpověděla.
„Já vím, že to víte. Ale proto nejste o nic ošklivější.“
„Už těch pár maličkostí víte?“ zeptala se. „Můžeme přejít k sexu?“
„Já..., nenapadlo mě, že vám bude vadit, když vám řeknu, že jste hezká,“ řekl. „Omlouvám se.“
…
V sobotu devětadvacátého června se Cotton Hawes, jeden z detektivů oficiálně vyšetřujících předčasné úmrtí Sy Kramera, vyspal s někdejší Kramerovou milenkou a zjistil o sobě něco úžasného.
Přišel na to, že se dokáže zamilovat a odmilovat, jako když foukne. Objevil tento povahový nedostatek – anebo klad, to podle toho – a poněkud ho to znervóznilo, pobavilo a přimělo k úvahám.
Prožít chvíle s detektivy 87. reviru je vždycky zážitek. Ale Vrahův žold patří mezi můj nejoblíbenější díl. Snad je to proto, že se Cotton pustil do pátrání na vlastní pěst, opustil velkoměsto a vyrazil si do přírody.
Klasika od Evana nesklamala ani tentoraz, je fajn nechať sa unášať aj mimo Isolu. Je cítiť, že sa Evan ako spisovateľ pekne profiluje a čitateľ má z jeho krátkych detektívok dobrý pocit. Čítam príbehy 87. obvodu rad radom a viem, že nebudem ani pri ďalších ochudobnený, pretože Evan to jednoducho vedel a čitateľa ne(s)klamal. Tak to má byť.
Slušný příběh o mrtvém vyděrači, kterého se jeho "klienti" zbavili, měla jsem podezření, ale trefila jsem se částečně. Každopádně jsem od autora četla napínavější díly ze série.
Velmi jsem si oblíbila kriminální příběhy od McBaina. Jsou dobře napsané, nic se zbytečně neprotahuje a těžko se od nich odpoutává.
Ed McBain je poutavý vyprávěč. Jeho 87. revír s Carellou a spol. jsou skvělé detektivky, prostě taková ta klasika, která Vás vždy přiková do křesla a Vy čtete jedním dechem.
Já prostě McBainův 87. revír miluji, ještě mě žádný příběh nezklamal. Autor je skutečně skvělý vypravěč, každé slovo má své místo, ničeho není moc ani málo, příběh plyne příjemně rychle, přitom dostatečně podrobně, nic se čtenáři nezamlčí a policajti jsou prostě úplně uvěřitelní lidé...(kéž by dnes bylo víc takových mistrů pera, aby na 200 stranách zvládli opravdu zajímavou detektivku). A to v této už přes padesát let staré detektivce nejsou žádné elektronické vymoženosti, pouze stará dobrá detektivní práce, s papírovými kartotékami, na čtyřech kolech i po vlastních. Působivé bylo také nepříliš časté vybočení práce 87. revíru mimo Isolu, a to rovnou do Adirondackých hor.
Tak je to tady zas. Klidná a milá detektivka. Co víc dodat :)
(11. 11. 24 - 24 487 - 60)