Vražda předem ohlášená
Evan Hunter (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/56_/5610/vrazda-predem-ohlasena-5610.jpg
4
119
119
Kolegové z 87. revíru pátrají po vrahovi, který se schovává ve městě. Hawes pádí cestičkami parku bez dechu a také bez sebemenší stopy, kam by se měl dát, koho by měl hledat. Neví nic. Netuší ani, že právě v té chvíli na něj z vyvýšeného bodu míří vrah. Hawesovi kolegové z 87. revíru na tom jsou jen o něco lépe. Nenacházejí se právě v ohrožení života, ale podobně jako on nevědí zhola nic. A mají přitom necelých dvanáct hodin, aby se nejen dozvěděli všechno, ale především, aby vypátrali vraha, který se volně pohybuje kdesi ve městě. Všechno odstartoval jeho strohý vzkaz: Dnes večer zabiju v osm Lady. Co podniknete? Policejní procedura má na takové otázky jasné odpovědi: najdeme, obviníme, zavřeme. Jenže koho najít, obvinit a zavřít, když zatím není za co. Za dvanáct hodin sice už bude, ale takový odklad by přinesl smrt nevinné ženy. Policejní práce spočívá i v prevenci… Tím se policisté povzbuzují ve své honbě naslepo. Jejich prvním úkolem je zjistit totožnost vyhlédnuté oběti a z ní vytušit motiv chystané vraždy a poté i jejího strůjce. Možností je mnoho, a i když se později redukují jen na tři, je policie daleko od vítězství. Má se zaměřit do vyšších společenských vrstev, třeba na bohatou paní Bannisterovou, jež leží v žaludku všem, které zasahuje její lakota? Nebo naopak k samému dnu, kde se pohybuje kdysi brutálně znásilněná prostitutka, jež si to nenechala líbit? Nebo se má obětí stát zpěvačka, která tímto vývěsním štítem maskuje svou pornografickou živnost? Policie neví. Jistotu nabývá jen při každém pohledu na hodiny. Čas ukusuje minuty z dané lhůty a s každou novou se snižují šance nevinné oběti na přežití.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2004 , BB artOriginální název:
Lady Killer, 1958
více info...
Přidat komentář
Opět klasika z pera z pera Eda McBaina, tentokrát v popředí s postavou Cottona Hawese. Nechybí svěží a vtipné dialogy a je až s podivem, jak málo stránek autorovi stačí k napsání dobré a hlavně čtivé detektivky.
(SPOILER) Nikdy bych nevěřila, že detektivka se mi může líbit, když se vlastně žádný zločin nestane. Ale, co tomu předchází, s tím už se museli popasovat detektivové z 87. revíru. Tentokrát mi to připadalo krapet rozvleklejší, ze což jednu hvězdu ubírám, ale je to můj subjektivní pocit.
Moc pěkná kniha s překvapivými zvraty a skvělým vyvrcholením ve kterém pár stránek před rozuzlením zápletky má čtenář možnost odhalit pachatele dříve něž detektivové. Dost možná nejlepší příběh z této série
Na 87. okresek je doručen vzkaz: "Dnes večer zabiju......" Začíná vyšetřování, čas běží.
Autor na několika stránkách, krátce, stroze, ale velice výstižně popisuje vyšetřování a napínavost příběhu.
Mnozí dnešní autoři Edovi nesahají ani po kotníky. Opravdu není třeba, aby kniha měla 500 stran, aby vyšetřovatelé používali supermoderní počítače a laboratoře, hlavní postavy byly dokonalé a nesmrtelné, dosahovaly neuvěřitelných dedukcí a autor se snažil dílo ozvláštnit něčím extra. Chlapům z 87 stačí vlastní nohy a mozky, kávovar a maximálně policejní portrétista a databáze otisků prstů. Jednoduché, uvěřitelné, doplněné o fajn dialogy. Moc hezké čtení.
Autor znovu dokazuje, že v jednoduchosti je nejen krása, ale i účel. O krůček před ostatními policisty tentokrát postupuje Cotton Hawes, a to v řešení případu i v navazování známostí. Útlá kniha je plná smysluplných dialogů a (s výjimkou otřepaného countdownu ve finále) uvěřitelného postupu detektivů. Mezi současnými thrillery působí tato detektivka z roku 1958 naprosto svěžím dojmem.
90 % (aktuálně 86 hodnocení s průměrem 84 %).
…
„Nesnažil sem se ho zabít. Chtěl sem mu jen přerazit pazoury a hnáty. Obzvlášť hnáty“
„Proč?“
„Leze mi za manželkou.“
„Co tím myslíte?“
„Co bych tím krucinál podle vás moh myslet?“
…
„John Smith. Cherchez la femme,“ řekl Meyer. „Cherchez Pocahontas.“
„Já jsem šeršoval ženskou celej den,“ řekl Hawes. „Už toho začínám mít po krk.“
„Jen vydrž, chlapče,“ řekl Carella. Podíval se na hodiny na stěně. „Je 17.15. Brzo bude po všem.“
A pak to začalo.
Policisté z 87.revíru se opět vytáhnou a kromě běžné rutinní práce se pokusí zabránit předem ohlášené vraždě - snad nějaké paní - "lady". Autor zápletku perfektně zpracoval a na závěrečné vysvětlení mu postačilo několik málo odstavců a jednohubka mne plně uspokojila!
Je to tu zas: čitateľské blaho. Autorovi stačí cca 150 strán textu, aby (tu sa budem opakovať) rozohral výbornú partiu a aj ju víťazoslávne, avšak bez pátosu uzavrel. Som spokojný, autor tentoraz uprednostnil iného detektíva než sympoša Steva, mohol si to v rámci siahodlhej série z 87ho obvodu dovoliť. Nie je to stále vrchol tejto partie, ale neskutočne sa mi páči rozsah knihy - cca 150 strán a hotovo, je tam všetko. Dnešný autori sú vydavateľmi tlačení do rozsiahlych diel a mnohokrát to potom stojí za ... vlastne nestojí to za prečítanie. A to nehovorím, koľko stromov treba na ich vytlačenie.
Trochu jsem musela vášeň pro hochy z 87. revíru zchladit, ale ne vlastní vinou! Člověk musí přece jen, bohužel, občas i pracovat. :-))) Ale přesto jsem vyšetřila po večerech alespoň chviličku, abych tam zaskočila na kafe a poptala se, co nového...
Napínavá detektivka se zajímavou zápletkou.
Sérii čtu už potřetí a tentokrát Hawes vytlačuje Carellu z prvního místa mého žebříčku sympatií.
Pěkná zápletka s velmi vážným tématem, i když se najde i černý humor mezi detektivy, za mne super, čím dál víc si mě autor získává.
Tak trochu vykonstruovaná zápletka, tak trochu nevěrohodná pointa, ale pořád napínavé čtení!
Klasika od McBaina. Rychle přečteno.
Nanejvýš uspokojivé.