...a bude hůř
Jan Pelc
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29409/a-bude-hur-29409.jpg
4
841
841
Kultovní undergroundové dílo kterého děj se odehrává převážně v totalitních Čechách. Román Jana Pelce …a bude hůř patří vedle Medorka Petra Placáka k nejsilnějším a zároveň nejbrutálnějším výkřikům mladíků od dětství šikanovaných prodlouženou železnou pěstí dělnické třídy (čti Veřejnou bezpečností a StB) za svou nepřizpůsobivost a prostou touhu žít svůj život. Přes tvrdé odsudky, kterých se mu dostalo od intelektuálů tlejících již více než desítku let pro změnu v exilu, se rázem stal kultovním, generačním textem. Novodobý beatnik, na rozdíl od amerických předchůdců skutečně bitý establishmentem, se nechal Kerouacem a spol. inspirovat i po formální stránce. Formální stereotypy a postupy absolutně neguje, jeho text je neučesaný, obscénní, plný vulgarit, přitahuje i irituje nánosy hnusu, s nimiž všeobecně hlásaný realismus, vládnoucí po léta povinně české literatuře, rozhodně nepočítal. (z anotace k filmu)... celý text
Přidat komentář
Asi jsem moc konzervativní a upjatá, ale já já nesnáším vulgaritu v jakékoliv formě... a když je to navíc napsané a vyloženě vás to bije do očí... ne, ne, ne. Není můj šálek kávy.
Zažil jsem. V roce 1989 mi bylo 23 let. Byl jsem "mánička".
Bylo by omylem myslet si, že všechny "máničky" žily úplně přesně stejným životním stylem jak je popsáno v knize. Bylo to různé v různých městěch a hlavně v různých partách. Nemusel to každý hrotit do takových extrémů jako jsou popsány v knize. I když je tam popsáno mnoho věcí které jsem zažil na vlastní kůži.
Hlavně ta všudypřítomná buzerace od Veřejné bezpečnosti. Dlouhé vlasy na ně působily jako rudý hadr na býka.
Ale jak říkám bylo to různé.
Byly "máničky" které opravdu aktivně bojovali proti řežimu, byli i takové jako jsou popsány v knížce.
A byli i takoví (jak to nazvat?) třeba "slušňáci", pro které dlouhé vlasy byly jen vyjádřením toho že poslouchají tvrdý rock a tím to skončilo - jinak žili běžným životem jako většina populace.
Přečetl jsem kdysi jedním dechem. Jako tehdy všechno výrazné, zajímavé a protikomunistické.
Jen ten pocit, který ve mě zůstal, že největším odbojem mániček byla hospoda, chlast, nemakačenkové byly hrdinové atd., je síla.
I když si stále říkám, co to muselo být za bezvýchodný režim, když dokázal motivovat mladý lidi k nic nedělání použitém jako výrazu revolty.
I tak jsem Olinovi a spol moc nerozuměl. Pocit zmaru a rezignace? Nebo pohodlnost? Nejsem schopen posoudit. V listopadu 89 mi bylo skoro 17 let a moje revolta teprve čekala za rohem. A přišla do jiných časů. S jinými větrnými mlýny.
Je ale dobře, že bolševik táhnul. Alespoň nestihl pokřivit a zmrvit další generaci.
Kniha popisujíci život Mániček, žijících před rokem 1989 Lidé v knize, se po svém bouří proti totalitnímu systému a způsobu tehdejšího života.A tak se děj knihy odehrává především v pochybných hospodách, kde se schází povaleči i různé podivné existence nadávající na život, avšak s nulovou snahou s tím něco udělat.A kolotoč se točí stále dokola....
Kniha, která musí odpuzovat i přitahovat, každopádně přispívá k pochopení určité bezvýchodnosti doby před rokem 1989. Ačkoliv nejednoznačně - pokrokové undergroudové síly zde žijí jako spodina a není jednoduché si je bez odporu oblíbit. Hlavní hrdinové jsou sebedestruktivní asociálové, jejichž protest by asi probíhal za každého režimu, protože svobodu pro ně symbolizuje nulová odpovědnost a chlast.
Knížka se čte velmi hravě, některé scény nejsou pro slabší povahy. Nevýhodou nového vydání jsou tiskové chyby a hrubky, pokud máte starší verzi, chovejte ji jako oko v hlavě.
Četla jsem před velmi dlouhou dobou, někdy na střední škole. Ačkoli si pamatuji, že se mi tenkrát kniha líbila, do dnešního dne mi z ní neutkvělo v hlavě naprosto nic, což také o ledasčem vypovídá :)
Kedysi som stiahol veľké množstvo kníh z internetu, medzi ktorými bola aj táto, celkom zaujímavý charakter rozhodnutia a okolie postáv, no nemyslím si že je pre každého čitateľa vhodná.
Proč ne? I když, kdyby půlku knihy netvořila věta: "Packa mi sune tykadlo", četl bych to s větší chutí.
Asi nejsem tím správným fanouškem tohoto žánru. Proto nebudu hodnotit, jelikož opravdu psycho-románům nerozumím. Pokud se tedy má člověk po četbě těchto knih cítit jako spráskaný pes, pak je dobrá. Pocit z této knihy jsem měla opravdu špatný, prezentoval dobu ve které bylo těžké žít a i když já jsem ročník, který tuto dobu nezažil z této knihy jsem cítila tolik beznaděje a zoufalství, že mi bylo skutečně do breku, nebo na zvracení. Nemám ráda knihy, které takto působí na člověka.
Socik jaký byl,chlast,sex,svoloč.Číst vod osmnácti a po dvaadvacátý hodině.Dobré.
S touhle knihou jsem prožil vojnu - půjčil si jí první týden a vracel poslední den. A jen velmi nerad! Dnes jsem šťastným majitelem prvního, exilovéhy vydání a nedal bych ho ani za nic. Výpoveď (nejen) jedné generace. Myslím, že podobně se cítí určitá věková (a možná i sociální) skupina v každé době a zřízení. Jen způsob "trávení" volného času a druh alkoholu je jiný (ačkoliv rum je věčný!).
Tak já myslím, že tato kniha je bezkonkurenční ve své kategorii. Asi jsem postižený, ale za 15 let, co jsem k ní přišel, jsem ji přečetl už asi 10x.
Parádní příběh....
Četl jsem když mi bylo asi 18 a chodil jsem do hospody. V průběhu četby se má návštěvnost putyky a konzumace alkoholu začala podezdřele zvyšovat. To už je ale dávno a dnes už je to jiný příběh.
70%
Lidé se dělí na dvě skupiny- jedna ...a bude hůř dočte a je nadšena a druhá prostě nedočte. Je to krásné, někdy dost realistické dílo, plné originálních postav. Při každém čtení jsem si v knize našla něco jiného.
Všem, kteří hledají něco víc, vřele doporučuji!
Jen malé doplnění po přečtení dalších příspěvků. Kniha není epickým dílem s klasickým klaďasem a záporákem. Jsou tam postavy, které mají duši, třebaže nejsou vymydlené, navoněné a inteligentní. Jde spíše o popis dané doby z pohledu těch, jež se nesnaží zapadnout a nástin jejich příběhů. Revolta spočívá zejména v chlastu, to ano, ale je za tím něco víc. Olin se několikrát zamýšlí nad tím, že tohle je málo. Že to není to pravé ořechové. Hledá jinou cestu, ale nenachází. Při prvním čtení jsem šla spíše jen po ději, později jsem se zaměřila na filozofický ráz knihy, který tam není zanedbaný. Knihu jsem dlouho nečetla, ale doteď si pamatuji emotivní náboj, kdy Olin dostane od jeptišky svíčku (která je v lágru velmi ceněná) s tím, že ji má zapálit, až bude chtít přijmout boha (tím si nejsem jistá, musím si to znovu přečíst :)), ale on si ji ukládá a ví, že ji nikdy nezapálí. Že na pevnou víru prostě nemá.. Že to stejně vždycky pose*e. Za mnohdy dosti nechutným dějem se skrývá mnohem víc. Není to jen o jednom :)
Velmi realisticky popsaná doba,kterou jsem zažila na vlastní kůži.Dokonce jsem ze Severu,takže jsem v příběhu byla jako doma....
Vřele doporučuji všem,kdo se této taškařice v 80 letech zůčastnili....
Snad obraz doby (kterou jsem bohudík nezažil), ale jinak celkem nuda. Jdem na pivo, na ruma, sehnat prachy, cigára,holky a vzdorovat. Nic proti tomu. Ale na knížku je to dost málo. Do očí bijící případ - Pan Karel Kryl. Prostestovat se dá i jinak než sedět v hospodě a znásilňovat vlastní sestru....
Tuto knihu jsem přečetla asi pětkrát, moc se mi líbila a stala se i mojí nejoblíbenější. Je zde hezky popsané socialistické Československo, jak se zde VB chovala k máničkám. Popis začínajících a zakázaných kapel té doby...prostě paráda nádherný román :-).
Štítky knihy
totalitní stát zfilmováno komunismus květinové děti severní Čechy české romány
Autorovy další knížky
| 2007 |  ... a bude hůř |
| 2001 | Bez ohňů je underground |
| 2002 |  Šmírák |
| 2004 | Basket Flora |
| 1999 | ...a máš mě rád? |
Kniha je čtivá, ačkoli se místy mele to samé znovu a znovu do kola. Hnus a odpor, to byly mé nejčastější pocity při čtení prvních dvou částí, jen díky relativní slušnosti třetí části jsem se nakonec rozhodla pro čtyři hvězdičky. Ale jak říkám, faktem je, že kniha je opravdu čtivá, nějak to samo plyne jako nic... A taky to je o ničem - Olin chce změnu a přitom nic nemění, remcá si, ale je vlastně spokojený... Typický malý Čecháček i dnes...