A co kdyby to bylo jinak?
Laura Barnett
Někdy stačí jen malý okamžik, a náš život se navždy změní. Evě a Jimovi je devatenáct, studují v Cambridge a jejich cesty se poprvé zkříží v roce 1958. Jim jde po ulici a na kole k němu přijíždí Eva, když tu jí do cesty vběhne malý pejsek. To, co se stane dál, navždy předurčí běh jejich životů. Autorka nás nechává sledovat tři verze jejich budoucnosti, kdy jsou nebo nejsou spolu, a po různých peripetiích všechny směřují k závěru v současnosti. Žena na obraze měla vlasy tmavě hnědé, s kaštanovým leskem. Odvracela se, dívala se na muže, který seděl za ní na pohovce v obývacím pokoji; díval se na ni a zároveň i na diváka s výrazem, který měl být podle Jima nečitelný. V tu chvíli měl největší starost o toho muže – který byl a nebyl on sám, stejně jako tou ženou byla Helena i Eva Katzová a všechny ženy, které kdy potkal –, muže, který vypadal příliš nešťastně. Měla to být třetí část triptychu. Ostatní dvě už byly zabalené a stály opřené o zeď ateliéru a byly téměř stejné, jen s menšími obměnami. Na prvním z nich seděla žena a muž stál, na druhém seděli oba. Jim změnil také drobné detaily v místnosti, místo, na kterém za pohovkou stály hodiny, pohlednice a foto grafi e na krbové římse, barvu kočky odpočívající na křesle (jen jedna z nich byla černobílá na počest Marcela). „Něco jako hledej pět rozdílů,“ poznamenala Helena, když jí poprvé vysvětlil svůj nápad. Samozřejmě žertovala, ale on dobře cítil i ten osten. Jeho ambice s triptychem byly mnohem větší. Obraz měl znázorňovat všechny cesty, které zůstaly nevyužité, mnohé životy, které nebyly žity, životy, které nikdo ne žil. Nazval ho: A co kdyby to bylo jinak?... celý text
Přidat komentář
Nápad na román je to velice dobrý a neokoukaný. Ale jako většina čtenářů jsem měla problém rozeznávat jednotlivé roviny a postavy. Když jsem na týden četbu přerušila, mohla jsem v podstatě začít znovu. Dost často jsem musela listovat, abych zjistila, kde zrovna tenhle příběh vlastně skončil. Škoda, pokud by v tom nebyl takový chaos, byla by to zajímavá kniha.
(SPOILER)
Nápad na zpracování tří verzí jednoho příběhu do jedné knihy mi přijde skvělý. Ale tady se to moc nepovedlo. Kniha se mi velmi špatně četla. V příběhu je opravdu hodně postav, které se v různých verzích různě míchají - mají úplně jiné osudy a vlastnosti. V každém z dílů mají hlavní postavy děti, naštěstí pokaždé jinak pojmenované, tak alespoň zde se dalo zorientovat.
Samotné verze příběhů mi přišly dost překombinované. Prostě napsané proto, aby se něco muselo řešit. Čekala jsem, že alespoň jeden příběh bude mít "hladký" průběh. Možná byl problém v mém očekávání. V každém případě to pro mne bylo velké zklamání.
Možná to bylo mou vlastní roztěkaností, ale první polovinu knihy jsem měla problém začíst se. Nechat se příběhem pohltit. Kniha jsou vlastně tři příběhy, tři různé dějové linky, které proudí časem, hlavní postavy stejné, ale jména vedlejších se střídají, roky skáčou, a já se přistihla, že jsem často měla problém se zorientovat, na kterou dějovou linii navazuji, jaká část příběhu předcházela, a co se děje teď.
Ale myšlenka je skvělá - jak by naše životy probíhaly, kdyby....
Přemýšlela jsem, která varianta životů hlavních aktérů je mi nejmilejší, které fandím nejvíc, a vlastně každá obsahovala kombinaci všeho - lásky, smutku, pocitu zadostiučinění, empatie, seberealizace, ztráty - prostě jako život sám.
Už je to spousta let, kdy jsem naposledy četla nějaký klasický společenský román. Zamlada jsem milovala Kazana, Amise, Saroyana, Mailera, Myrera, ale dnes už bych po nich nesáhla. Od románu Laury Barnett jsem nečekala vlastně nic, snad jen ukrácení chvíle při snídani nebo obědě, protože jsem zvyklá u jídla číst. A jak to tak bývá, když nemáte očekávání, často se dočkáte pěkného překvapení.
Téma alternativních životů, jak by se vyvíjely, pokud bychom se v některém okamžiku rozhodli jinak, je docela obehrané, ale v téhle podobě jsem se s ním ještě nesetkala. Jde o tři alternativy příběhu lásky dívky a mladého muže, tři vyústění, tři různé osudy. Nakonec to byla příjemná, zručně a inteligentně napsaná, i když nenáročná, milá kniha, tedy lépe řečeno ženský román, muže asi zajímat moc nebude.
Mimochodem, autorem obálky, sazby a designu knihy je můj muž, proto ji vůbec máme doma :)
Ať jsem se snažila, jak jsem chtěla, knihu jsem sice četla, ale nepodařilo se mi do ní pořádně začíst. Sledovat tři různé verze života považuji za super nápad (a za to dávám i tu jedinou hvězdičku), ale příběhy mi připadaly rozvláčné a chvílemi až nudné. Nejdřív jsem si myslela, že mě ruší přeskakování z jedné verze života do druhé/třetí a tak jsem změnila styl četby. Četla jsem pouze jednu variantu příběhu a pak šla na další, ale ani to nepomohlo. Prostě a jednoduše, kniha mě ničím nezaujala.
Často se mi stávalo, že jsem začala přemýšlet i o svém životě, jestli náhodou existuje ta jiná dějová linka a jak by to asi vypadalo, kdyby se něco stalo trošku jinak. Moc mě to bavilo ani mi nepřišlo, že by to bylo tak moc náročné, jak se často zmiňuje, ale to je možná úhel pohledu. Pro mě to byla zábava a četla jsem ji s chutí. Možná přeci, bych ubrala pár stránek někde uprostřed aby nebyla kniha tak zdlouhavá. Závěrem chci říct, že nelituji stráveného času s touto knížkou a jsem moc ráda, že se mi dostala do rukou. Pokud bude nějaký film, určitě to bude zajímavý.
Tak tohle se mi opravdu líbilo! Knihu jsem našla vlastně omylem, když mi kolegyně popisovala něco jiného, kde se pracovalo se stejným způsobem zápletky: jak v jednom okamžiku maličkost rozhodne o tom, kterou cestou se život bude ubírat dál.
Přeskakování mezi liniemi bylo náročné, nejdříve jsem se na autorku zlobila, že to lépe neoznačila nebo nadávkovala po větších kvantech, ale po přečtení bych to už měnit nechtěla, užívala jsem si i to, jak jsem musela přemýšlet, kde vlastně zrovna jsem a který "osud" právě hrdinové prožívají. Bylo zajímavé sledovat, které události a rysy postav považovala autorka za stěžejní (nezávislé na prožitém ději) a uplatnila je ve více liniích.
Moc pěkné, zajímavé - 3 příběhy v jednom...Jak už někdo psal, někdy je trochu těžké se neztratit, ale zvykla jsem si na to. Co se má stát, to se stane v každém z příběhů...
(SPOILER) Ke knížce jsem se dostala náhodou díky letošní výzvě, viděla jsem v knihovně pruhovanou obálku, anotace mě zaujala, tak jsem ji vzala. Trochu jsem se bála po přečtení některých komentářů, ale zaujal mě nápad a zpracování mi nakonec také nepřišlo vůbec zlé. Musím sice přiznat, že fakt, že v jedné z verzí otěhotněla Eva ještě před "bodem zlomu" mě zezačátku dráždil, ale časem jsem to přestala řešit. Jednotlivé příběhy mi přišly zajímavé a rozhodně jsem neměla pocit, že čtu to stejné dokola. Děj rychle utíkal a kniha se četla sama.
Těžké čtení, těžké si udržet pozornost a neztratit se ve vyprávění tří příběhů, životních cest, Evy a Jima. Nápad asi dobrý, ale zpracování zbytečně náročné a nudné. Navíc, znovu číst ten stejný příběh, jen pootočený o pár stupňů a to třikrát, bylo chvílemi únavné až zbytečné. Po přečtení ve mne nezůstává nic, čím bych chtěl nadchnout jiné čtenáře. Autorka si položila otázku, co kdyby se to stalo jinak, a já odpovídám, stačilo, že de to stalo jednou.
Nižší hodnocení dávám za zpracování příběhu, opravdu je těžké se v těch příbězích orientovat, jako samostatné příběhy, bylo by to za pět hvězdiček... Přesto doporučuji knížku přečíst, je to kniha o životě, každý si určitě někdy řekl.. Co by bylo, kdyby se rozhodl jinak....
Ze začátku jsem se v knize ztrácela.Rekla bych že vede k zamyšlení.Z knihy alespoň pro mě vyplývá to,že prava láska je jen jedna a vždycky si cestu najde i přestoze to může chvíli trvat...
Téma bylo zajímavé, ale zpracování hodně náročné na čtení. Určitě by se kniha lépe četla, kdyby byly tři souvislé příběhy. Tohle rozdělení mi vůbec nevyhovovalo. Ztrácela jsem se kdo kam patří, jména některých mi nic neříkala. Je to škoda. Mohla to být dobrá kniha.
Velmi zajímavý nápad, ale orientovat se ve třech rozdílných verzích bylo to pro mě trochu složité. Každá z verzí životů Evy a Jima byla v něčem krásná a v určitých momentech složitá. Je zajímavé zamyslet se nad tím, jak i banální události všedního dne určují naši další životní cestu a na jejích rozcestích různě přehazují výhybky. Ale důležité je těch rozhodnutí nelitovat, jak to vyjádřila Eva z druhé verze: "Myslela na všechny ty roky, které k tomu vedly - na všechny ty vteřiny a minuty a hodiny strávené jinde, s jinými lidmi, kdy dělali jiné věci; žádná z nich nebyla promarněná, ani jí nelitovali, ale žádná z nich nebyla vzácnější než tahle chvíle."
Kniha mě zaujala názvem v knihovně. Nápad je to zajímavý, ale ne úplně mi sedlo jeho zpracování. Knihu jsem četla hodně dlouho a tak nějak mě nic nenutilo v ní pokračovat.
V každém příběhu je spousta jmen, společných a spousta originálních, takže jsem se občas ztrácela.
Asi to chce knihu číst svižnější, ne jako já 10 stránek, a pak 2 dny nic...
Velké zklamání. Myslela jsem, že mě kniha bude bavit jako německý film - Lola běží o život.
Bohužel. Nestalo se.
Jedná se o můj subjektivní názor.
Tohle bylo pro mě opravdu peklo na stránkách. Úplně jsem se v textu ztrácela, nedokázala jsem se v tom orientovat.
Tři paralelní příběhy se mi motaly dohromady. Těžko se mi to četlo.
Příběhy zvlášť byly ale zajímavé, no, škoda. Mohla to být hezká kniha. Možná bych zvolila jiné rozložení textu.
Je to první kniha, kterou jsem nedočetla a opravdu se k ní nechystám dlouho vrátit (pokud vůbec).
Škoda, škoda, škoda.
Mělo to hezký potencionál.
Kdybych měla říct o čem tato kniha je, řekla bych prostě: O životě.
Bylo zajímavé sledovat tři různé verze, i když na začátku chvíli trvalo, než jsem si zapamatovala, co se v jaké verzi odehrává. Líbilo se mi také vyprávění v průběhu mnoha let. Díky tomu bylo vidět, jak se postavy vyvíjejí a jejich chování se mění. I styl psaní byl velice zajímavý. Na začátku každé kapitoly nás autorka přenesla o několik let rovnou do děje a v průběhu dané kapitoly se postupně dozvíme, jak se postava, které je kapitola věnována, do tohoto bodu dostala. Bylo to příjemné čtení.
Knížka se mi moc líbila. Bylo zajímavé se zamyslet nad tím, jak se nám může život změnit jen díky zanedbatelným drobnostem, a přesto každá drobnost nás zavede na cestu, která pokaždé někam vede. Ačkoliv bylo občas těžší se vyznat ve všech verzích příběhu, bavilo mě pozvolna sledovat život hrdinů po tak velkou část jejich života.
Chvilku jsem se ztrácela v postavách a dějí, pak jsem se začetla a vlastně děkuji čtenářské výzvě, díky ní jsem se dostala k zajímavě napsané knize.