A hory odpověděly
Khaled Hosseini
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/398613/bmid_a-hory-odpovedely-82e-398613.jpg
4
1442
1442
Abdulláh vyrůstá v chudobě afghánského venkova, ale jeho sestru Parí, která už na bratra zapomněla, vychovává bohatá rodina v Kábulu a v Paříži. Příběh ztrát, lásky a obětí se odehrává na pozadí půlstoletí afghánské historie. Autor se v mistrovském vyprávění ptá, zda je lepší být odtržen od rodiny, než trpět bídou; jak silná jsou rodinná pouta a jaké následky mají naše rozhodnutí. A čtenář, pohlcený dojemným i dobrodružným příběhem se ptá autora: sejdou se znovu Abdulláh a Parí? (V Argo vydání třetí.)... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2017 , ArgoOriginální název:
And the Mountains Echoed, 2013
více info...
Přidat komentář
Poslouchala jsem audioknihu, načtenou R. Volfovou. Bez nějakých zvláštních efektů, dramatické hudby, jen "prosté" čtení - ale bylo to nádherné!
Příběh je posmutnělý, ale citlivý a dobře napsaný.
Knihu mám doma už několik let, ale pořád jsem ji odkládala na později a nějak se mi do ní nechtělo. Teď jsem se k ní konečně dostala a opravdu mě překvapila. Je to nádherný příběh.
To je síla. Hned od první stránky, pak je z textu cítit jen smutek, bezmoc, beznaděj a ta strašná chudoba, která determinuje životy zúčastněných, pro které by možná bylo lepší umřít.
A hory odpověděly je krásná knížka, ve které vlastně nejde o nic a zároveň o všechno. Není to detektivka, kriminálka, thriller, horor ani románek. Knížka je prostě příběh ze života, propletený skrz několik generací napříč kontinenty. A ti lidé prostě jenom žijí své životy, jak jim to přijde nejlepší, jak nejlépe umí. Všechna jejich drobná rozhodnutí, mají důsledky a mohou a mění životy dalších lidí, což se samozřejmě děje dnes a denně, ale my ty důsledky občas nevidíme nebo nechceme vidět a tady je to všechno hezky popsané. Příběh začíná v roce 1950 v Afghánistánu a postupně plyne až do roku 2010 skrz Francii, Řecko, Ameriku i Anglii.
Knížka je o poutech mezi lidmi. O jejich přetrhání, posílení, zahrabání, zabití. O předsudcích a nálepkách, o médiích, o lékařích a možnostech moderní doby, o moci peněz, o vlastenectví a o síle slov. A člověk si díky ní uspořádá své vnitřní hodnoty, které, aspoň v mém případě, mají občas tendenci zabíhat do nevděčného stěžování. Žijeme v obrovském konzumním nadbytku a tato kniha nám to připomene.
Ze začátku jsem byla nadšená. Později mi některé části přišly nepřirozeně našroubované k původní lince. Přesto Hosseini umí psát tak, že vás to strhne a nepustí.
(SPOILER)
"Kábul, to je...Tisíc tragédií na čtvereční míli."
Kniha, která mě opět zasáhla. Přečteno jedním dechem.
Po Lovci Draků druhá nejlepší kniha od K.Hosseini.
Příběh sourozenců Abdulláha a Parí, kterou jako malířů holčičku prodali do bohaté rodiny, u které sloužil její strýc Nábí. Nová maminka se s malou Paří odstěhuje do Francie. Abdulláh se svou manželkou a dcerou Parí skončí v Americe... Bohužel se oba sourozenci opět shledají až ve velmi pokročilém věku, kdy Abdulláh není ve stavu aby si přítomnost své ztracené sestry uvědomoval.
Každou kapitolu vypráví někdo jiný.. ale životy všech jsou propojeny.
"Když jsme Abdulláh a já jeden druhého ztratili, bolelo ho to mnohem víc než mě. Já jsem měla štěstí, protože mě chránilo, že jsem měla možnost zapomenout. On ne. Neznám jeho příběh, jen vím, že znamená, že na mě myslel. Celé ty roky. Že si mě pamatoval."
Chvilku mi trvalo,než jsem se začetla,ale pak mě příběh doslova vtáhnul. Můj veliký obdiv autorovi patří především za to,že dokázal tak bravurně popsat téměř celé životy několika lidí,aniž by bylo vyprávění zamotané a čtenář tak měl v postavách a dění zmatek. Skvělý příběh.
Hosseini je sázka na jistotu. U tohoto autora zkrátka nelze šetřit superlativy. Líbí se mi (u všech jeho knih), že se kromě drsného poutavého příběhu dozvíte nenásilnou formou cenné informace o historii a životě v Afghánistánu.
Jen bych možná podotkla, že jsem při čtení této knihy měla problém s orientací kdo je kdo, o kom pojednává daná kapitola (i přestože jsem knihu četla tzv. na jeden zátah). Doporučuji proto knihu příliš naodkládat.
Krásný příběh. Tentokrát jsem slzy neronila, jako to bylo u Lovce draků, ale i tak tam bylo smutna dost. Příběh je úžasně promyšlený a vystavěný, každá postava rozehraje svoji šachovou partii a následně dá prostor jinému hráči = postavě, aby si poté zase počkala na svůj tah, šach nebo mat. Vše do sebe zapadá a příběh se skládá jako puzzle. Ne vždy vše dobře dopadne, ale to je život, ne?
Moc hezká a hlavně čtivá kniha. Krásný příběh, jen tentokrát nemá pohádkový konec. Ale i tak, vřele doporučuji.
Kniha přečtena jedním dechem. Jako by ji sám život psal. Nedávno malá holčička, před chvílí matka a nyní žena, která se má za čím ohlédnout. Jednotlivé příběhy jsou střípky, které utváří bytí a bez každého jediného, by cesta života nebyla úplná. Chyběla by část osudu a celá dosavadní existence by rázem neměla smysl.
Napsáno srozumitelným jazykem, dokonale propracovaný detail vnímání svobody a kultury v běhu desetiletí, jednotlivými postavami posazenými do různých prostředí a přesto zůstavšími představiteli jedné země. Nesmírně kontroverzní a neuchopitelné, jíž tak málo rozumíme. A přesto autor dokáže vtáhnout člověka do osudů tak opravdově, že pláče, směje se, zlobí se i zpytuje. Pro mne jedna z nejkrásnějších knih, které jsem tohoto žánru četla.
Nádherně poskládaný příběh, vše krásné vykreslené, emoce i vykreslení postav mi přišlo opravdové.
Každý kousek mozaiky je zajímavý a hluboký i sám, ale když pohlédneme na ten celkový obrázek, rozměr příběhu se znásobí a celé to nejprve křičí, pak zasténá a nakonec nám chlácholivě obejme zápěstí...protože láska:).
"Já na tohle nemám srdce."
Ze začátku jsem knihu i přes doporučení odsouvala stranou. Uprimne ve mě téma Afghánistánu zrovna nenavozuje pocit prijemne stráveného večera. Ale! Když jsem se konečně odhodlala a celkem protrpela prvních pár desítek stran, tak jsem se do knihy zabrala natolik, že jsem pomalu cítila místní jidla popisována v knize a co víc - tak nějak jsem si přestala myslet, že všichni Afghánci jsou teroristé, kteří si za letité valky,které zničili jejich zemi, mohou sami. Neskutečně poutavý životní pribeh, který ve mě zanechal hlubokou stopu dlouho po přečtení ❤️
Výborná kniha. Čtivé, poutavé, rozčlenění na jednotlivé příběhy různých postav se sice nejdřív zdá trochu matoucí, ale vše se nakonec propojí a dá smysl. Pro mne zajímavý náhled do jiné kultury i do lidské duše.
Četla jsem od Hosseiniho Tisíce planoucích sluncí, a ta se mi četla o hodně líp. V této knize se mi vždy určitý příběh zalíbil, a těšila jsem se, jak to dopadne a najednou byl konec a začla jsem číst zase úplně jinou ,,povídku". Hloubku to samozřejmě mělo, ale byla jsem hodněkrát při čtení knihy zmatená. Budu si ji muset přečíst znovu. Ale protože mám autora ráda a některé příběhy mě opravdu strhly, i tak dávám 4/5.
Mě to tedy neoslovilo. Nutila jsem se to dočíst a šíleně mě to chvílemi nudilo. Moc postav, různá časová období, bylo těžké se v tom orientovat.
Štítky knihy
Afghánistán homosexualita 20. století islám muslimové sourozenci rozhlasové zpracování adoptované děti LGBT, queer, LGBT+ afghánská literaturaAutorovy další knížky
| 2007 |  Lovec draků |
| 2013 | A hory odpověděly |
| 2008 | Tisíce planoucích sluncí |
| 2018 | Mořská modlitba |
Třetí kniha od tohoto autora a opět krásný čtenářský zážitek. Příběh Abdulláha a Parí mě zavál nejen do autorovy domoviny Afghánistánu, ale i do Paříže, Londýna, Řecka a Ameriky. Jak se příběh rozvíjí, nabaluje na sebe mnoho příběhů lidí, které na své životní pouti Parí a Abdulláh potkali. A tak jako tomu bývá, některé postavy změnily směr jejich životů a některým z nich je zase změnili hrdinové příběhu. A nebýt těchto postav, osudy Abdulláha a Parí už by se nikdy nespojily. Vlastně je to podobné vyprávění o životě, kterému naslouchal malý Abdulláh od svého otce, jenom je méně pohádkové a více opravdové...