A hvězdy mlčí
Archibald Joseph Cronin
Děj příběhu je zasazen do hornického městečka Sleescale, které se nachází na pobřeží Northumberland, v Anglii. Městečko je fiktivní, avšak je založeno na Croninově znalosti Nothumberladndského pobřeží, mnohá místa jsou přenesena pod jinými názvy do románové (a následně tedy i do filmové) podoby. Příběh začíná v období kolem první světové války a přenáší se postupně až do počátku 30. let 20. století. První úplné vydání sociálního románu, který u nás za války vyšel ve zkráceném znění. Na pozadí první světové války a prvních poválečných let zachycuje nesnesitelné pracovní podmínky horníků v anglických dolech, historii zápasu o jejich změnu a o sociální spravedlnost v tomto prostředí vůbec. Autor, který byl po první světové válce jmenován zdravotním důlním inspektorem a který se zasadil o nová zákonná nařízení k ochraně proti úrazům a o lékařské službě v dolech, čerpá zde ze skutečné historie.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1970 , PráceOriginální název:
The Stars Look Down, 1935
více info...
Přidat komentář
Velmi kvalitní četba, především co se týká rozdílů mezi majetnými a nemajetnými, poctivými a neřády. Některé prvky jsou až děsivě dobové...
(SPOILER) Asi nejslavnější, dnes už pozapomenutý román. Když se čtenář obrní trpělivostí a bude umět číst i mezi řádky, dostane se mu pozoruhodného zážitku. Doba těsně před první světovou válkou, hornické město. Všichni tu mají s dolem Neptun něco společného. Buď v něm pracují, nebo se z něj mají dobře. Proti sobě tu stojí dvě ústřední postavy románu: mladý havíř David Fenwick a mazaný buran Joe Gowlan. Jsou tu i silné ženské postavy, Davidova matka Marta v protikladu k povrchní Jenny, kterou si bohužel nezkušený David bere za manželku. Důlní neštěstí, zaplavený Neptun, je katastrofa, o které se čte se zatajeným dechem. Poslední minuty života všech těch, které jsme poznali na začátku knihy, jsou nervy drásající. A tomu šlo zabránit, nebýt chamtivosti starého Barrase, který šetřil na všem, jen ne na svém zisku. Krutý, bezcitný chlap. Jeho povaha je poznat i v tom, jaký vztah má k vlastnímu synovi. Povinnost narukovat do války se vztahuje na všechny a starý Barras neváhá do ní posílat i citlivého pacifistu Artura. Ten volí raději vězení než zabíjení. Když se po odpykání trestu vrací domů a najde důkaz otcovy viny, dojde k ostré konfrontaci, kdy se starý majitel dolu kácí v mrtvičném záchvatu a Artur přebírá vedení. Ve svém utopistickém plánování nedokáže předejít další katastrofě, tentokrát finanční. David, kterému se zhroutil soukromý svět, se pouští do politiky. Zná dobře havířskou bídu a v parlamentu bojuje o nápravu. Jenže bezcharakterní prospěchářský Joe, který ví, na jakou lidskou strunu zabrnkat, si dovede omotat kolem prstu všechny, kteří nad spravedlnost a lidskost staví mamon, a tak nad Davidem ve volbách vítězí. Román nekončí happy endem. Spíš v něm poznáváme život, jaký opravdu je. Věřím, že i dnes se najdou čtenáři, kteří si budou vážit dobrého autora a nebudou spěchat se čtením.
Příběh sleduje havíře a jejich život,politické problémy,
povahové a majetkové rozdíly mezi občany z
různých společenských vrstev.
Kam to dotáhne šikovný neřád a kde skončí poctivec. Croninovy romány nejsou oddychovky. Vedou k zamyšlení.
Hezky napsany roman s osudy nekolika lidi, cekala jsem, ze dobro zvitezi nad zlem, ale to se nekonalo. Ti co to mysleli dobre, byli porazeni a jejich tuzby a sny zmareny. Zvitezila podlost a fales
Tato kniha má několik velice dobrých vlastností. Tou nejpříkladnější z nich je ta, že neobsahuje žádnou vatu, ale obsahuje moře člověčiny, ta je do ní přímo vytesaná a přesto ( právě proto) to není procházka růžovým sadem Už dlouho jsem nečetla tak přesvědčivou, všedně nevšední knihu, která jde pod kůži zcela prostými záležitostmi.Které když jsou dobře napsané mohou vykreslit hluboké příběhy lidí, nás samých. Vrsrva za vrstvou vrší se na život všelijaké spršky a často není v silách člověka je ustát a často se ustát musí. Našla jsem další velkou srdceční záležitost.
Jedna z nejhezčích knih, kterou jsem kdy četl. Souhlasím, že je to asi nejlepší dílo A. J. Cronina. V dnešním uspěchaném a bláznivém světě je tato kniha velice lidská, mimořádně čtivá a zajímavá. Doporučuji!
Velmi zajímavý, na Croninových knihách, je fakt, že po přečtení si řeknete, že to jinak ani skončit nemohlo, neboť jeho hrdinové jsou tak lidští, a to nemyslím pouze v dobrém slova smyslu.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
1974 | Hrad mistra kloboučníka |
1993 | Příhody z černého kufříku |
1972 | Citadela |
1972 | Tři lásky |
1947 | Zelená léta |
Zachtělo se mi znovu si přečíst něco z tvorby pana Cronina, kterého jsem naposled četla k maturitě, což je už několik desetiletí. V žádném případě to není oddychová četba. Autor je mistr slova a čtenář prožívá zbytečné válečné krveprolití, vraždění lidí po tisících granáty, kulkami, bombami a šrapnery. Stejně tak hluboce prožívá těžký život horníků i jejich rodin, žen a děti havířů, připoutané k dolům. Bylo jen otázkou času, kdy se stane důlní neštěstí, v zájmu co nejvyššího zisku se nedodržovala bezpečnostní opatření a životy horníků a jejich rodin měly jen nevalnou hodnotu. Všichni byli podvyživení, věčně hladoví, chodí bosí, trpí nedostatkem oblečení. Z tohoto života není úniku a po takovém smutném a pesimistickém románu si budu muset najít nějakou oddychovku na vyvážení .. Četla jsem i Hrad mistra kloboučníka, také vážné a smutné téma. Skládám panu Croninovi pomyslnou poklonu a doporučuji.