A přece nezemřeš
Lee Child
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/164517/bmid_a-prece-nezemres-Oga-164517.jpg
4
567
567
Jack Reacher série
< 2. díl >
Všechno se seběhlo čirou náhodou. Jack Reacher náhodou pomohl mladé ženě, která s plnýma rukama šatů z čistírny klopýtla na ulici. Chvíli nato už sedí oba se spoutanýma rukama v dodávce a jsou odváženi neznámo kam. Náhodou je unesená žena nejen agentka FBI, ale i dcera náčelníka generálního štábu americké armády a neteř prezidenta USA. A rozhodně ne náhodou si právě ji vybral předák neonacistické militantní organizace jako rukojmí k dosažení svých vyděračských požadavků na americké vládě – spolu s jadernou střelou, které se už zmocnil. Jenže náhodou Jack Reacher je náš starý známý, bývalý důstojník vojenské policie, ověšený medailemi za udatnost, muž, který umí zabíjet i zapálenou cigaretou, jeden z nejlepších střelců, jací se kdy v USA narodili. Náhodou to Borken neví. Když se to dozví, je už pozdě – Reacher se rozhodl zasáhnout.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2013 , BB artOriginální název:
Die Trying, 1998
více info...
Přidat komentář
Četla jsem snad všechny knihy s Reachrem a můžu říct: super, velmi dobře napsané, čtivé, prostě 1!!!
Poslouchal jsem jako audioknihu. První setkání s Reacherem - ano, nezačal jsem od začátku. Chvílemi jsem čekal romantiku se zamilovaným happyendem, ale nakonec z toho byl příjemný thriller. Pár míst mě trochu zaskočilo, jako třeba Reacherovi vnitřní hodiny, ale celkově jsem byl knihou mile potěšen a pomalu s tímo tulákem pokračuji dál.
Inicialy hlavní postavy JR se shodují s Johnem Rambo a tady v této knize podobnost mě bila do očí. Jediné co mě zklamalo byla smrt hlavního záporaka.
Je to až k nevíře, číst dvě knížky po sobě, od naprosto odlišných autorů a psaných v jiné době, budou mít jeden stejný prvek, který bych od američanů, opravdu nečekal.
Jedná se totiž o ústavu, kterou v porovnání s naší a jím podobným, je asi jako byste chtěli porovnávat jízdní vlastnosti embéčka a mercedesu. Ano oboje má kola a volant, ale to asi tak všechno, tím další podobnost končí.
Procházel jsem knihovničku, co další bych četl, a padl mě po dlouhé době do ruky L.Child a jeho Jack Reacher. To je postava, kteoru mám rád, tedy tu knižní, nikoli tu filmovou, která se liší prakticky vším.
Reacherův naprostý klid, chladný kalkul, za každé situace, to je to co člověk obdivuje. Že to doputuje k očekávanému finále, je jasné hned na začátku, ale to určitě nikdo autorovi nabude vyčítat, protože jinak je to klasická jízda až do konečného finále, kdy Reacher končí na nějaké neznámé silnici, kdesi v americe. No prostě klasika se vším všudy.
Tak nějak jsem Childa zapasoval spíše do žánru (novodobého) western. Jediný muž zachrání celé USA, aniž by to pro něj bylo něco více, nežli procházka parkem. Tato kniha byla z počátku poněkud zdlouhavá a až ke konci se to trošku rozjelo. Je to takové nenáročné čtení, nad kterým doporučuji vůbec nepřemýšlet. Oddychová jednohubka.
Politika, pistolky...
Tentokrát mi to připadalo takové moc "klučičí" na to, abych dala lepší hodnocení.
Přidržet dveře atraktivní ženě se může ukázat jako fatální chyba a zdroj ošklivých problémů... pokud tedy nejste bývalý vojenský policista Jack Reacher, pro kterého je únos bandou ozbrojenců pouze drobným rozptýlením na cestě životem.
Nemůžu tvrdit, že bych se při četbě nudila - naopak, zvláště první polovina knihy byla docela napínavá, ale přece jen mám k této Childově sérii stále určité výhrady.
1) Hlavní hrdina: je to chladnokrevný drsňák, nic víc, nevzbuzuje ve mně žádné pozitivnější emoce, není mi zdaleka tak sympatický, jak by mohl (a měl) být. Šance přiblížit ho čtenářům by se našly, autor je bohužel ignoruje. V jedné pasáži se například dozvíme o Reacherově klaustrofobii; jiní spisovatelé by na tohle téma dokázali vyplodit zajímavý příběh třeba z dětství nebo z některé mise, hrdinu polidštit. Kruci, takový Stephen King by z toho detailu uplácal dechberoucí a tklivou novelu. Lee Child nic, Jack Reacher prostě panikaří v těsných prostorech a basta!
2) Zápletka: nemůžu si pomoct, ta je tak plná děr, že i síť fotbalové brány vedle ní vypadá jako plachta. Padouši jsou neschopní dementi. Všichni bez výjimky. Klaďasové mají své světlejší chvilky, v podstatě jsou však jsou odkázáni na genialitu a neporazitelnost Reachera. Ovšem třeba v závěru superdokonalý mozek hlavní postavy náhle pracuje mnohem, mnohem pomaleji než mysl čtenáře. Realita v románu funguje tak nějak podle Hollywoodu, hodně se přehání a málo dbá na standardní fungování lidstva. Mimo jiné závidím Jacku Reacherovi velikost močového měchýře i střev a pevnost svěračů... jeho žaludek vlastně také má mnohem nižší nároky na provoz, než ten můj. A rozhodně je moc milé, jak byl Reacher, ústřední postava dění, po průserové akci ušetřen veškerých otázek a vyšetřování, neobtěžován výslechy a administrativou. Jeho dojemnou šlechetnost v milostných vztazích bych tady mohla ohlodávat sarkasmem celé dlouhé odstavce.
3) Překlad: je relativně dobrý, renonců málo, přesto mě jedna věc konstantně a často nasírala. Stráže. Obvykle se jednalo o muže, záporáky, kteří se dostali do rvačky nebo přestřelky se zástupci dobra. A pokaždé jsou tito pánové skloňováni v ženském rodu, jelikož jsou přece stráž, TA stráž - lekla se, popadla pistoli, dostala po tlamě, upadla, byl jí zlomen vaz (byla zastřelena), chcípla. Celé dlouhé odstavce, kdy se o mužích píše jako o ženách. Přitom by stačilo jednoduše použít slovo "strážný" a paradox by vůbec nevzniknul. Tímto výrazem překladatelka nicméně nedisponuje, proto jsem holt byla vystavena představám, jak Reacher a jeho parta přicmrndávačů kosí dávkami z palných zbraní či likvidují svými pěstmi celé pluky křehkých dívek.
Ale dost už bylo výtek. "A přece nezemřeš" je obstojný akční román, rychle odsejpá a člověk si u něj spolehlivě odpočine od všedních starostí. Podmínkou dobrého zážitku je přepnout mozek do polohy OFF. Obvyklé dilema: 3* je málo, 4* je moc... ale tentokrát nebudu přivírat oči.
Slabší. Reachera čtu na přeskáčku, tak už mám načteno dost dílů a teď se jen vracím k těm, které mi chybějí. Bohužel tenhle díl mi trochu vadil už od začátku. Na konci knihy se mi sice povedlo začíst, ale stejně.. Klidně to mohlo být kratší.
Perfektní oddychová akčňárna, oproti prvnímu dílu však trochu pohádková. Kladní hrdinové jsou nesmrtelní a tak strhávám hvězdy. Jinak jsem se ale bavil a knížku jsem slupnul jak malinu.
Jack Reacher je pro mě Avenger minulé doby. Nepotřebuje žádný štít, kladivo a ani létající oblek. Stačí si se svým mozkem a výcvikem v armádě. Je skvělý. I když první díl mě učaroval daleko více než tento druhý. Bude to spíše tím, že já politiku nemusím a nerozumím jí a nerozuměla jsem jí ani tady. Každopádně je to velice napínavý a poutavý příběh, který jsem nemohla odložit.
Tento díl je spíše jen napůl politickým thrillerem než pouze popisováním hrdinství a vydařených kousků našeho Supermana. Spousta náhod a těžko uvěřitelných obratů nenapomáhá k uvěřitelnosti takovéhoto děje. Ale číst se to dá, i když je to slabší kousek celé série.
Tak trochu psychopat a temné prostředí příběhu dodává to správné napětí. Jak nebezpečná je manipulace s lidmi - v jakémkoliv prostředí. Je to čtivé - doporučuji.
Tak oproti prvnímu dílu Jatka je tenhle díl pro mne obrovské zlepšení, až na pár prvních stránkách se neustále něco děje, Jack se zas předvede v plné parádě, tentokrát to pro mne bylo mnohem akční a napínavější, také ze sebe víc Jack předvedl, mimo jiné i z čeho má panickou hrůzu.
A zas je tu jedna žena, ale všichni tuší, jak to asi s nimi dopadne.
Přesto je Jack velmi zásadový člověk a hlavně čestný muž.
Tenhle díl se mi moc líbil a čtenářům tohoto žánru mohu doporučit.
Hodně se mi líbila zhruba první třetina knihy, kdy byl popisován únos. Jakmile se ale dostali na místo určení, přestalo to být zajímavé a ani to nepůsobilo moc realisticky. Únosci na mě působili opravdu jako amatéři. Pokud se ale chcete dozvědět hodně podrobností ohledně střelných zbraní, rozhodně doporučuji tuto knihu přečíst.
Jack Reacher tentokrát jako ochránce unesené agentky, k níž je přitahován nejen její krásou, ale i odvahou. Příběhu trochu uškodil čas, přece jen už je to skoro 20 let, co vyšel originál - závislost na faxu, konspirační teorie a banda fanatiků, co buduje svůj stát uprostřed lesů. Pasáže s popisem opakovaných návštěv Bílého domu byly dost nudné.
I zapálená cigareta se v rukou spoutaného Jacka stává smrtící zbraní, tak bacha!
Stejná, ale díky námětu pro mě poživatelnější jednohubka, než první autorovic kniha - Jatka.
Jinak prostě klasika se supaKillaHeroSolderem v hlavní roli:), takže to celé musíte brát s velkým nadhledem a občas vůbec nepřemýšlet a nešpekulovat o tom, co právě čtete.
Autorovy další knížky
| 1999 |  Jatka |
| 2000 | A přece nezemřeš |
| 2000 | Varovný signál |
| 2001 | Nezvaný host |
| 2005 | Výstřel |
Neskutečně slabá kniha, která vedle vynikajících Jatek působí jako pěst na oko. Alespoň v závěru, se to již blíží klasické reacherovině, ale to čím se musíte prokousat, knihu prostě sráží na hranice průměr a podprůměru.