A psal prstem do písku

17.02.2011

Měl jsem na tohoto autora dobré ohlasy a jejich původci mají štěstí, že si na ně nepamatuji. T. Moore, jak jsem pochopil vyrostl v katolické rodině a byl tedy katolík - dokonce snad velmi horlivým ministrantem a studentem teologie, kterou nedokončil. No, je to vidět, že ji nedokončil. Jeho myšlenky jsou neuspořádané, nesmírně často se opakuje, kritizuje jakoukoli formu náboženství a vzápětí čerpá z jeho hlavních zdrojů pro své překombinované, jednostrané a nebojím se říct ne příliš inteligentní poznatky. Z křesťanství a vůbec jakékoli náboženské "instituce", které kdy vytvořili nějaká duchovní pravidla si dělá nárazník, který je celý prohnilý a bezezbytku špatný a svazující (působí prý na lidi tak, že se z nich stanou úchylové, psychotici a přinejlepším snad neurotici - často také skloňuje paranoidní narcismus ;)) Snad tak projevuje nenávist (i když dobře skrývanou) proti ideálu, kterého sám nedokázal dostát, totiž jeho "úspěšná a nesvázaná" cesta a proměna z "toho středověkého" náboženství je podle všeho lemována tím, že se rozvedl, neúspěšně se snaží dostat do politiky a píše hloupé knihy. No, možná přeháním, protože občas se opravdu dá najít něco podnětného a inspirativního v nekonečné spleti hloupostí (typu Ježíš je šaman, jeho milenkou byla Marie z Magdaly apod.), ovšem není jisté, zda jsou tam záměrně a zda opravdu myslel to, co napsal tak, jak já jsem to pochopil. Jeho pohled na Ježíše a na evangelium je za každou cenu jiný a odlišný - snaží se vymyslet něco opravdu nového, něco dokonale nenáboženského - nejlépe "zenkatolického" - toho, co si vymyslel pro svůj "světový, milující a všechny objímající" názor (aniž by alespoň jedno z toho doopravdy poznal). Silně nedoporučuji...