A zrodí se Nadace
Isaac Asimov
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/491082/bmid_a-zrodi-se-nadace-v1R-491082.jpeg
4
441
441
Nadace / Nadácia série
< 7. díl
Je tomu už více než sedmdesát let od doby, kdy velmistr SF žánru Isaac Asimov začal budovat vesmír svého celosvětově úspěšného cyklu Nadace. Od té doby se miliony čtenářů nechaly fascinovat poutavým příběhem, jenž přesáhl tisíce let budoucího vývoje lidstva a zavedl je na desítky cizích světů. Román A zrodí se Nadace byl dokončen těsně před autorovou smrtí jako sedmá, závěrečná část románové ságy, která získala věhlasnou žánrovou cenu Hugo jako Nejlepší science fi ction série všech dob. V předchozích svazcích byl Hari Seldon, geniální zakladatel Nadace, pouhou historickou postavou. Návratem do dob jeho života vyplnil Asimov důležitou chybějící část svého epického příběhu. Autor se netajil tím, že postavu Hariho Seldona vytvořil jako vlastní alter ego, a tak je román ještě dojemnější tím, že v něm Asimov Seldonovou smrtí uzavřel celý cyklus jen krátce před svou vlastní. Vstupme tedy posedmé a naposledy do světa Nadace a poznejme dosud utajované skutečnosti nadaného matematika, jenž se snažil zachránit lidstvo před neodvolatelně se blížící dobou temna.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2022 , Argo , TritonOriginální název:
Forward the Foundation, 1993
více info...
Přidat komentář
Buď už Asimovovi docházel při psaní tohoto díla dech nebo jsem se prostě přeorientoval na jinou literaturu, čtení občas drhlo - zvlášť Hariho nářky nad tím, jak stárne, mi nesmírně lezly na nervy. Na druhou stranu, samotný příběh + zrychlující se kolaps Galaktické říše je něco, kvůli čemu tuto knihu stojí za to přečíst.
Velké bravo. Tímto dílem v podstatě vrcholí celá série. Hlavní postavou je opět Hari Seldon, který stále usilovně pracuje a stále se tváří, jako že "nic". Že psychohistorie je pouhá teorie bez praktického využití. Mezitím proběhne na Trantoru několik převratů a nakonec před vámi stojí starý osamělý člověk, který sice "naplnil" své životní poslání, ale obětoval tomu vše. A nabízí se otázka, zda to bylo jeho svobodným rozhodnutím nebo zda byl hnán nějakou jinou silou, jejímž cílem bylo v prvé řadě zabránit tomu, aby svou nečinností dopustila, že by lidstvu bylo ublíženo.
Shnutí: velkolepé zakončení série, která se podle mého názoru zcela oprávněně zařadila na vrchol tvorby v oblasti science fiction literatury a bude dlouho trvat než bude překonána. Plný počet hvězd.
Dodatek: pro potenciální čtenáře bych dodal, že pokud začnete Nadaci číst od tohoto resp. předchozího dílu, které časově patří na začátek, tak nepřijedete o žádné překvapení. Autor totiž řadu věcí naznačuje, ale neprozrazuje nic, co by vás mohlo připravit o pointu zbylých dílů, které se odehrávají po Seldonově smrti. A čtenáři, kteří četli Nadaci hezky od začátku, se dozví co předcházelo vytvoření Nadace a jaké klíčové příhody ovlivnily tvorbu Seldonova plánu na obnovení galktické říše.
Velmi působivé dílo. Dobře podtrhuje a zdůrazňuje celou myšlenku psychohistorie, když nás bere na počátek a na problémy se kterými se Harry musí potýkat.
Děj knihy navazuje na Předehru k Nadaci. Nyní Hari Seldon o své psychohistorii nepřemýšlí jen jako o teorii, kterou nelze v praxi využít, ale již bádá nad tím, jak ji do praxe uvést. Objevují se zde postavy z předchozí knihy, které se v předchozí knize mohly zdát nedůležité, ale nyní prokazují svou důležitost pro Hariho výzkum.
Narozdíl od předchozí knihy, která popisovala život Hariho Seldona v prvních letech od zveřejnění psychohistorie, se nyní dočteme o všech dalších důležitých předělech v životě Hariho Seldona, které následovali poté.
Kniha je rozdělena do čtyř období. V prvním období se Hari Seldon plně věnuje psychohistorii, ačkoli se zaplete i do politiky, aby tak zabránil destabilizaci systému předtím, než se mu podaří svou práci dokončit a mohla tak být celému lidstvu k užitku. V druhé části je okolnostmi donucen zapojit se naplno do politiky. Ve třetí části se opět naplno věnuje projektu psychohistorie a konečně se i objevují náznaky možného řešení ohledně Druhé Nadace. V poslední části se řeší vytvoření Nadace a Druhé Nadace jako takových. Epilog pak vytváří spojení mezi první knihou série Nadace – kruh se uzavírá.
(9.5/10) Skvělé zakončení (pokud se tomu tak dá říkat, když jde o prequel) ságy. Předchozí díl se mi sice líbil o něco více, protože tenhle byl chvílemi i poměrně depresivní, jak některými událostmi, tak tím, jak vykresloval Hariho stárnutí. Vzhledem k tomu, že knihu Asimov dokončil těsně přes svou vlastní smrtí, tak hádám, že to Hariho naříkání na stáří odráží jeho vlastní pocity a právě tím to působí ještě pochmurněji. Každopádně jsem rád, že se konečně můžu po letech říct, že se mi povedlo nějak sehnat a přečíst všechny díly.
10 bodov (postrehov, myšlienok, názorov). 1) Inteligentné čítanie, trocha nuda bez akcie, vygradovanie deja v posledných stranách každej kapitoly 2) Lepšie než predchádzajúca časť, smutný avšak sympatický koniec Hariho kedy sa mu všetko hroutilo. 3) Posledná časť knihy bola jemne už hmmm iná akokeby sa autor chcel rýchlo poponáhľať. 4) Odsudzenie Eta Demerzela a iných o ktorých som skrátka polku knihy čítal a zrazu nič. 5) Telepatia? to ako vážne? dobre nepopieram že je to možné skôr naopak ale aby sa tak strašne rýchlo našli až (vyše) traja ludia, len tak akorát v Hariho tesne blízkosti odrazu? To ako na to Hari došiel u tej Wandy? to si musel riadne domýšľať- vid autorovej ponáhľanie ukončiť knihu tak aby mala logickú súvislosť s nadchádzajúcou, ako keby sa autor zabudol o čom by to malo byť a tak sa to snažil dorovnať v poslednej časti- vyzerá to trocha divne, dovtedy samá matematika a inteligencia a zrazu Hari presedlá na takúto síce good tému (milujem takúto tému :)) ale ktorá sa dovtedy jemu jakošto matematikovi, človekovi vedy nehodila- nebolo mu divné že sa to podobá na Eta Demerzela a jeho schopnosť?).6) Pasáž s Dors a Knuchtom či jak sa volal bola perfektná. 7) Už som predtým čítal Nadace (z čoho som bol jemne na pochybách) ale po prečítaní predchádzajúceho- tejto knihy mi už pokračovanie začína dávať zmysel, akokeby jednotlivé kolieska do seba konečne začali zapadať- táká kompenzácia frustrácie (z tohto dôvodu si ešte raz v rýchlosti prečítam nadchádzajúcu časť, ktorú som už dávnejšie čítal no ako som písal trocha s nepochopením). 8) U tejto tak ako zatiaľ u každej knihy (dejovo chronologicky prvé tri) sa mi ľúbi ako dokážu super popísať vedecky a odborne myšlienky a názory, občas je to na úkor pútavosti no mne to až tak nevadí. 9) Asi som neni jediný koho sklamalo že desiatky rokov vývoja psychohistórie a dozvedia sa také veci čo sú jasné každému priemerne inteligentnému aj bez toho... vid K. Pavanchi či jak sa volal ten týpek čo mal tiež telepatiu, hovoril o tých veciach s kamarátmi bez toho aby ps. históriu študoval. 10) Seldona si predstavujem ako Sheldona Coopera z The Big Bang Theory, toho knihovníka Zewa či jak sa volal ako kresleného bociána-pelikána neviem prečo, alebo ako kresleného orangutána (asi pozostatok spomienky na knihy Terryho Pracheta kde knihovníkom bol orangután :D) Dors som si predstavoval ako http://images6.fanpop.com/image/polls/1150000/1150958_1389222208698_full.png :D Rozhodne idem aj na dalšie časti... :)
Hari Seldon pochybující lidštější. Jsem rád,že jsem nakonec začal s Nadací tak jak ji I.A. psal chronologicky za sebou.V této poslední ze ságy je docela hodně načrtnuto,což čtenáře ochudí o překvapení,pokud začnou šestou a sedmou knihou,příběhově předbíhající dalším osudum Galaxie. Opět jinak napsáno,ale pro mě už spíše taková bonusovka,ale to nic nemění na faktu,že Nadaci mám v knihovničce zaslouženě a bez debat na čestném místě :)
I když tato kniha vznikla o mnoho let později než první díl série, krásně zapadá do představeného kontinua budoucí historie. Kniha funguje jako poslední dovysvětlení detailů ohledně úpadku Galaktické říše a vzniku Nadací. Nejvíce je ale z příběhu patrné, že ji Asimov psal na sklonku vlastního života. Kdo četl autorovu biografickou knihu Já, Asimov, v příběhu Hariho Seldona najde spoustu paralel na jeho vlastní život v mládí a pohled na svět ve stáří.
Docela zajímavé dokreslení doteď tajemných počátků Hariho Seldona. Nicméně už si ta začínám všímat některých nešvarů, co se děje týká. Třeba mi trochu vadí Hariho pasivní přístup ke všemu, a nejen u Hariho. Veškerá akce je ukryta v množství polemik o tom, jak to bude a jak to má být. Tyhle diskuze sou sice zajímavým duševním cvičením pro čtenáře, protože si provětrá logiku a vědecké základy. Nicméně to dost brzdí děj, takže i velmi akční děje nevyzní akčně, pokud tomu předchází podobné diskuze.
Završujúci diel Asimovovej septalógie/ságy kompletne demytizuje mystériom obostretú postavu príznačného veľkého matematika a psychohistorika Hari Seldona. Na poslednej knihe je vidieť, akými zmenami prešla séria - od skromného začiatku, veštiaceho veľké veci, od komorného diania, týkajúceho sa najviac jedného mesta, jednej planéty až po osud Galaxie - rozhodne však nie v podaní tradične hrdinskej epopeje, ani plytkej space-opery. Všetko, čo bolo doposiaľ nejasné a ponechané čitateľovým teóriám dostáva jasné kontúry a Asimov vrhá na komplexnú sieť vzájomne sa ovplyvňujúcich dejov a vzťahov v rámci geopolitického diania vo vnútri ohromného univerza jasné svetlo. Seldona predstavuje ako zostarnutého múdreho muža, ktorého však ani vo vysokom veku neopúšťa pochybovačnosť nad správnosťou toho-ktorého činu a rozhodnutia v prospech plánu, ktorý nemusí vyjsť a už vôbec nemusí mať vždy pravdu (ako čitatelia série vedia, ani vždy nemal a pár krát na tom skoro skrachoval). Dôstojnejší a silnejší záver, plný dramatických momentov, ale aj pre Asimova typických myšlienok, zostavujúci z jednotlivých životných kapitol a fragmentov psychologický portrét muža, ktorý raz držal v rukách osud známeho vesmíru, si snáď fanúšikovia ani nemohli želať. Opätovný dôkaz, že science fiction nemusí byť len podradný literárny žáner a brak. Hlavne keď si uvedomíme, ako sú jeho témy stále spoločensky aktuálne. 100%
Výborné pokračování série od mistra sci-fi, tentokrát mnohem emotivnější než první díl a přesto neztratil na kvalitě
Sériu o Nadácii čítam podľa tohto poradia
http://www3.sympatico.ca/n.rieck/links/cool_sci_fi.html#asimov-suggested-reading-order
Takže niektoré udalosti v knihe vo mne vyvolali pocit "no a?" ... ale uvidím, možno s hodnotením trochu zahýbe pôvodná Nadácia. Takto ma to príliš nezaujalo, taký priemer.
Skvělá kniha. Konečně se dozvídáme něco o Harim Seldonovi a jeho životě a musím s povděkem kvitovat, že to není až tak úplně sympatická postava (Předehru k Nadaci jsem bohužel zatím nečetl). Rozhodně bych ale doporučil přečíst si nejdříve původní knihy o Nadaci, člověk si pak tuto knihu (a předpokládám, že i Předehru k Nadaci) užije více.
První díl mi přišel o něco maličko lepší, v něm mi Hari Seldon přirostl k srdci o něco víc. Tady mi občas přišlo, že jde jenom o to, jak si Hari naříká, že je strašně starý a že mu nikdo nechce sponzorovat jeho Projekt. Ale i tak se to dobře čte a mě to bavilo. Jsem fakt zvědavá na další díly.
Môj pocit po prečítaní tejto časti Nadácie je dosť rozpačitý a to je ešte dosť mierny výraz. Som sklamaný. Ústredná postava Hari Sheldon tu vyznieva ako egoista, na ktorého makajú desiatky rokov iní ľudia. V knihe som nenašiel žiadnu hlbšiu myšlienku okrem opisu úpadku impéria na príklade váľajúcich sa odpadkov na chodníku, nedostatku kreditov na jeho projekt a až smiešne vyzerajúcich pouličných bánd, keď 70 ročný dedko jednou ranou svojej palice zrazí na zem troch z nich a následne je označený za útočníka :-)
Aby som len nekritizoval, v knihe som našiel aj pár miest, ktoré ma trochu zaujali, napr. že daň na hlavu (v Anglicku známa Poll Tax železnej lady) vedie k sociálnej destabilizácii a pod.. To sú akože psychohistorické postrehy Hariho Sheldona po niekoľkých desaťročiach matematických výskumov.
Knihu som napokon s heroickým úsilím zdolal a oddýchol som si. Moje hodnotenie: ak by som začínal touto knihou, asi by som po ďalších Asimovových knihách nesiahol, je to tuším to najhoršie, čo som od neho doposiaľ čítal.
V první trilogii o Nadaci Asimov vytvořil legendu jménem Hari Seldon, ačkoli o něm hovořil pouze okrajově. V dalších dvou dílech z Hariho Seldona učinil osobu, jejíž veškeré snahy byly (předem?) odsouzeny k nezdaru (i když i onen nezdar měl svůj úkol, který byl jistě zdárně splněn!). V sérii o Robotech, ve které o Seldonovi nepadne ani zmínka, se čtenář schopný číst mezi řádky dozví, proč byl Hari Seldon v podstatě pouhou "loutkou". Co by se ještě o Seldonovi dalo napsat? Asimov si nejspíš uvědomil, že zapomněl ukázat jednu věc - totiž že byl Hari Seldon také člověkem. Tento úkol splnil právě v této a předchozí knize (Předehra k Nadaci). A učinil to natolik úžasně, že jsem neschopen napsat cokoliv jiného, než že jde o nejlepší část obrovského celku díla o fiktivní (byť jistě možné!) budoucnosti lidstva. A to je co říct, neboť i onen celek je natolik úžasný, že se mu jen máloco v oblasti sci-fi literatury může alespoň vyrovnat.
Poznámka: i zde ovšem platí ono prastaré pravidlo, že celek je vždy větší než kterákoli část, z čehož zajisté plyne i to, že neznalost částí předchozích povede k naprostému neporozumění tomu, co chtěl autor v tomto vyvrcholení svého díla čtenářům sdělit!
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2009 |  Nadace |
| 1993 | Já, robot |
| 2009 | Nadace a Říše |
| 1993 | Konec Věčnosti |
| 2010 | Druhá Nadace |
Posledný diel Nadácie ma vôbec nebavil. Našli by sa tam skvelé miesta (linky s Hariho synom Raychom) a preto dávam priemerné hodnotenie. Zbytok knihy je úplne zbytočný. Viac času čitateľ strávi súdením sa v súdnej sieni kvôli banalitám a riešením hlúpostí. Predohra sa Asimovovi podarila, no druhý diel nič moc. Ale to som očakával a ku knihe som tak pristupoval a nakoniec som nebol sklamaný. 50%