ABC hudební nauky
Luděk Zenkl
https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/181035/bmid_abc-hudebni-nauky-0N8-181035.png
4
26
26
Příručka přináší vedle všeobecné hudební nauky přehledně zpracovaný text z oblasti hudebních nástrojů, harmonie, kontrapunktu, akustiky a hudebních forem. Dále přináší souhrnné informace o dějinách hudby. Text je přehledný, srozumitelný i pro laiky, ovšem bez nežádoucích zjednodušení. Proto je kniha využívána jako učebnice. 3., nezměněné vydání.... celý text
Přidat komentář
13.01.2017
Chceš-li zkoušku z hudby dáti,
měl bys tuto knihu znáti.
Výklad je jak pro blbečky,
pochopíš dur i notečky.
6
04.03.2013
Velice přehledně sepsaný základ hudební nauky s bonusem v podobě teoretických úloh k řešení.
1
Autorovy další knížky
| 1982 |  ABC hudební nauky |
| 1984 | ABC hudebních forem |
| 2000 |  ABC intonace a sluchové analýzy |
| 1971 | Temperované a čisté ladění v evropské hudbě 19. a 20. století |
| 1990 | Hudba a zpěv |
Jedná se určitě o český bestseller, který pojednává o základech hudební nauky, který nebude jen tak překonán. Při mém vzdělávání v LŠU (a později ZUŠ) naše soudružka (a později paní) učitelka vlastně sledovala výuku hudební nauky podle této knížky. Pořídil jsem si již 8. vydání v nakladatelství Bärenreiter Praha. Hned první den jsem si v tom zalistoval a objevil tiskové chyby, které mne zklamaly, protože u 8. vydání (!) bych je nečekal. Stránkování by mělo být stejné i v předchozích vydáních, alespoň podle předmluvy by tomu tak mělo být. Např. dvě chyby jsem objevil v tab. na str. 27, kde jsou frekvence jednotlivých tónů. Jdou snadno odhalit a opravit. O řádek výše (resp. o oktávu níže) musí být vždy poloviční frekvence v hertzích, anebo o řádek níže (resp. o oktávu výše) musí být dvojnásobná frekvence. Dále mne zaujalo i určité zjednodušení, které je ale asi u takového základního přehledu nutností. Např. u transponovaných nástrojů je preferovaná základní myšlenka, že se vždy pro nástroj v jiném ladění transponuje notový zápis, aby hmaty byly vždy stejné. To ale samozřejmě neplatí vždy a jsou výjimky. U altové zobcové flétny je sice uvedeno malým písmem v poznámce, že se někdy zapisuje tak, jak zní, jako by to byl nějaký menšinový fenomén, ale já neviděl zápis pro altovou zobcovou flétnu, který by nebyl zapsán tak, jak zní. A i školy hry na tento nástroj vydávané dlouhá léta jsou zapisované tak, jak zní. I přes tyto drobné výhrady se ale jedná o knihu, která má v mojí knihovničce hudební literatury své čestné místo.