ABC hudební nauky přehled
Luděk Zenkl
Příručka přináší vedle všeobecné hudební nauky přehledně zpracovaný text z oblasti hudebních nástrojů, harmonie, kontrapunktu, akustiky a hudebních forem. Dále přináší souhrnné informace o dějinách hudby. Text je přehledný, srozumitelný i pro laiky, ovšem bez nežádoucích zjednodušení. Proto je kniha využívána jako učebnice. 3., nezměněné vydání.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize ABC hudební nauky. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (5)
Chceš-li zkoušku z hudby dáti,
měl bys tuto knihu znáti.
Výklad je jak pro blbečky,
pochopíš dur i notečky.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha ABC hudební nauky v seznamech
v Právě čtených | 3x |
v Přečtených | 38x |
v Doporučených | 2x |
v Knihotéce | 50x |
v Chystám se číst | 12x |
v Chci si koupit | 4x |
Autorovy další knížky
1982 | ABC hudební nauky |
1984 | ABC hudebních forem |
2000 | ABC intonace a sluchové analýzy |
1971 | Temperované a čisté ladění v evropské hudbě 19. a 20. století |
1990 | Hudba a zpěv |
Jedná se určitě o český bestseller, který pojednává o základech hudební nauky, který nebude jen tak překonán. Při mém vzdělávání v LŠU (a později ZUŠ) naše soudružka (a později paní) učitelka vlastně sledovala výuku hudební nauky podle této knížky. Pořídil jsem si již 8. vydání v nakladatelství Bärenreiter Praha. Hned první den jsem si v tom zalistoval a objevil tiskové chyby, které mne zklamaly, protože u 8. vydání (!) bych je nečekal. Stránkování by mělo být stejné i v předchozích vydáních, alespoň podle předmluvy by tomu tak mělo být. Např. dvě chyby jsem objevil v tab. na str. 27, kde jsou frekvence jednotlivých tónů. Jdou snadno odhalit a opravit. O řádek výše (resp. o oktávu níže) musí být vždy poloviční frekvence v hertzích, anebo o řádek níže (resp. o oktávu výše) musí být dvojnásobná frekvence. Dále mne zaujalo i určité zjednodušení, které je ale asi u takového základního přehledu nutností. Např. u transponovaných nástrojů je preferovaná základní myšlenka, že se vždy pro nástroj v jiném ladění transponuje notový zápis, aby hmaty byly vždy stejné. To ale samozřejmě neplatí vždy a jsou výjimky. U altové zobcové flétny je sice uvedeno malým písmem v poznámce, že se někdy zapisuje tak, jak zní, jako by to byl nějaký menšinový fenomén, ale já neviděl zápis pro altovou zobcovou flétnu, který by nebyl zapsán tak, jak zní. A i školy hry na tento nástroj vydávané dlouhá léta jsou zapisované tak, jak zní. I přes tyto drobné výhrady se ale jedná o knihu, která má v mojí knihovničce hudební literatury své čestné místo.