Abchazský med
Eva Kačírková
Tři detektivní příběhy: Vlčí zákon ; Sázka na šibenici ; Abchazský med . Tři napínavé detektivní povídky, z nichž každá má odlišného vypravěče a vrcholí nečekaným rozuzlením. První příběh, Vlčí zákon, se odehrává na zasněžené horské chatě, kde tráví lyžařský pobyt snobská společnost lidí středního věku. V Sázce na šibenici se spisovatel, který prodělává tvůrčí krizi, stane náhodným svědkem autohavárie, při níž zahyne vlivný a významný muž. V posledním příběhu, nazvaném Abchazský med, přijíždí na Picundu, letovisko na pobřeží Černého moře, otec mladé ženy, jejíž život tam před rokem skončil. Osamělý pán se s dceřinou smrtí dodnes nemůže vyrovnat a snaží se okolnosti tragédie pochopit a objasnit. Vydání 1.... celý text
Přidat komentář
Četla jsem ji o prázdninách mezi druhým a třetím ročníkem a obzvlášť mě zaujala titulní povídka.
Mladá česká žena se rozhodne ukončit svůj život pádem z terasy hotelu na pobřeží Černého moře. Jasná sebevražda, zda se. Ale je všechno skutečně takové, jaké se zda být? Byl pro Olgu důvodem ukončit svůj život složitý vztah s ruským manželem Valerijem, pocit selhání poté, co vzdala studium na vysoké škole, nebo za zdánlivou sebevraždou stojí někdo jiný? Odpověď na tyto otázky hledá Olzin otec, který se rok po smrti své dcery sám vydává na Picundu. Najde je?
Tak jak uklízím půdu tak jsem tuto knihu četla. Pamatuji si jak se zmiňovali o ní rodiče. No tenkrát mi nějak nepřipadala zvláštní a po čtení , když jsem si přečetla životopis autorky tak mi připadali jako povídky, které jsem nacházela v časopise ,, Naše rodina. Myslím, že tam taky jednu měla. Ale co se týče té knihy tak mě to nijak nezaujalo, ale dalo se to číst, protože jsem na začátku nepoznala kdo je vrah. Takže se to dočíst muselo. Některé pasáže mi připomínají detektivky nebo spíš námětově z filmů 70.let.
Eva Kačírková vnáší do klasického detektivního žánru, když ne nové, určitě tedy alespoň výrazně netradiční prvky. Jsem dokonce v pokušení říct, že více než vlastní zločin ji zajímají psychické stavy, citové projevy a myšlení lidí, kteří byli svědky násilného činu s následkem smrti, nebo se jich dokonce nějakým způsobem bytostně dotkl. Ať už jsou kulisou pro tragédii zimně zasněžené Krkonoše, víkendová chata nedaleko Prahy či letovisko na pobřeží Černého moře, tím nejdůležitějším prvkem a hnací silou jsou u všech tří příběhů zas a pouze obyčejní lidé se všemi svými touhami, obavami, přáními a nadějemi. Jsou postaveni tváří v tvář zločinu a musejí se s ním popasovat, stejně jako s důsledky, jež s sebou nese. Sbírka Abchazský med je příjemné oddechové čtení, nepostrádající napětí, přičemž každý z příběhů má i zajímavé rozuzlení.
Kniha obsahuje tři detektivní povídky přibližně stejné kvality, ale přeci jen jsou mi dva první, které se odehrávají v tuzemsku bližší.
Detektivní příběhy z období reálného socialismu.
První příběh je situován do prostředí Krkonoš, kde dojde k záhadnému úmrtí známého divadelního herce. Tragická je postava jeho ženy, ochranitelky donchuana, který se bez houfu mladých dívek - jeho obdivovatelek, neobejde, avšak doma působí usedle a je hypochodrem, svádí k domněnce že právě ona je vrahem... Zdání však klame.
Poslední příběh je z prostředí zcela jiného - krásného ukrajinského pobřeží, kde se v letovisku jednoho krásného letního večera stala obětí vraždy mladá žena. Po okolnostech její smrti přijíždí pátrat její otec, který nevěří, že její smrt byla pouhou nešťastnou náhodou .
V této knize najdeme tři detektivní příběhy z období socialismu. Vlčí zákon (50%), Sázka na šibenici (50%) a poslední asi nejlepší Abchazský med (60%). Celkově mi z toho více než 50% procent nevychází a socialistický nádech je tu opravdu hodně znát.
Podstatně lepší detektivky než autorčina novější díla - jsou to opravdu povídky, v nichž až do konce není jasné, jaká je pointa. Proto je oceňuji a doporučuji!
Knížka se mi líbila, i když se odehrává v době, která se od nás, čím dál tím více vzdaluje.
Autorovy další knížky
| 2006 |  Dívka v zrcadle |
| 1989 |  Masožravé rostliny |
| 1985 | Povídky s tajemstvím |
| 1991 | Smrt nechodí pěšky |
| 2007 | Musíš mě zabít |
Jednotlivé příběhy jsou zajímavé, jak zápletkou, tak stylem psaní. Spisovatelka je popisem okolí skvěle schopná uvést čtenáře do obrazu, kde se co děje, až se čtenář cítí jako by byl na místě. První příběh byl podle mě asi nejlepší z pohledu žánru detektivky, druhý byl takový nezáživný, ale v pohodě, a třetí nebyla detektivka, ale spíš román s krimi zápletkou, nicméně v parádním prostředí Abcházie a (opravdu existující - prověřeno na googlu) rekreační oblasti Picunda. Jednotlivě hodnotím příběhy určitě na 66-75%, ale co nechápu, kdo mohl dát do jedné knihy takhle tři různorodé příběhy, s různými hlavními hrdiny v "já" osobě, z absolutně odlišných prostředí, to nevymyslíš. Pamatuji si socialistické detektivky edice "3x s....", tam se to ale dalo pochopit, protože hlavní hrdina (hrdinové) byl pořád ten samý; tady mě to vadilo. I tak skvělé čtení a určitě se k paní kačírkové někdy vrátím.