Absorbující mysl
Maria Montessori
Povrchní vykladači někdy tvrdí. že základem montessoriovského přístupu je ponechat dítěti naprostou volnost a nikterak ho neomezovat. Naprostá svoboda ale platí jen u činností přirozených. Rozhodujícím faktorem je proto rozpoznání činností přirozených, vedoucích k rozvoji osobnosti, od činností deviantních, vedoucích k destrukci nebo tyranizování okolí.... celý text
Přidat komentář
Vychvalovaná kniha, kterou jsem měla vážně problém dočíst.
Pár zajímavých myšlenek, které by se daly shrnout v několika odstavcích je dokonale ztraceno ve směsi nesmyslných oslích můstků, rádoby vědeckých výzkumů bez citací, marketingových propagací a tragicky špatném překladu plném hrubek.
První kapitoly jsou o ničem, vzhledem k tomu, že se snaží čtenáře seznámit s biologií, jejíž fakta jsou dnes o kus jinde. Prostřední část se věnuje psychologickým žvástům bez prakticých příkladů a ukázek (jediný příklad za celou knihu je ten s učením se jazyků). Ke konci se pak prolínají hlavní myšlenky montessori (učitel k dítěti je jako komorník k pánovi) s filosofickým a náboženským pojetím člověka, lásky a společnosti.
Kniha plná protikladů, povýšenosti a abstrakce, na jejíž pochopení jsem asi málo psychologem.
Metoda Montessori, se mi moc líbí. Ten princip výchovy je takový nenásilný. V dnešní době bych , řekla že metoda Montessori zažívá velký návrat. Minimálně u výchovy malých dětí. Tohle je takový první vhled do této metody výchovy. Ze všech alternativních škol, je mi asi nejblíže.
Autorovy další knížky
1998 | Tajuplné dětství |
2003 | Absorbující mysl |
2001 | Objevování dítěte |
2012 | Od dětství k dospívání |
2019 | Londýnské přednášky |
Tato knížka se mi nehodnotí snadno.
Většinou když si přečtete něco podobného, je to plné věcí, které víte nebo tušíte, a vlastně to nevede k ničemu novému. Tato knížka taková není, opravdu obsahuje zajímavá fakta (byť občas zastaralá, přece jen je to stará knížka) i podněty vyzývající k zamyšlení. Je cenným přínosem si ji přečíst.
Na druhou stranu na mě občas působila jako laciná reklama. Staré školství dělá všechno špatně, fuj, fuj, dejte své děti k nám, my to děláme dobře. Ale ve většině případů moc neosvětlí, v čem to „dobře“ vlastně spočívá, co je to jiné, které oni mají a normální školy ne. Snad je to proto, že se autorka opravdu chtěla věnovat fungování psychiky dítěte a podobné rozepisování by jen odvádělo od tohoto hlavního tématu. Velmi v to doufám, protože občas to na mě působilo jako holé chvástání bez důkazů.