Adolf Hitler – můj přítel z mládí

30.07.2021

Když jsem před lety zaslech, že existuje kniha, která popisuje Hitlerovo mládí z pozice jeho nejlepšího přítele, byl jsem tradičně velmi skeptický. Čekal, jsem, že se bude jednat o další z řady psychoanalytických nesmyslů, které budou Hitlera popisovat minimalně s rohy na hlavě.

Jak hluboce jsem se mýlil, napovědělo pár přečtených stran. Tahle kniha je absolutní klenot, který těm, kteří vědí pomůže pochopit řadu věcí.

Jak už zde psala JulianaH, literárně se jedná o krásné dílo vytříbeného jazyka a stylu. Gustl měl neskonalý dar předat prožité na papír a zachytit i to, co by pro mnohé bylo nemožné. Pro mě zcela jistě jedna z nejlepších knih co jsem četl!

27.11.2020

Knih o Hitlerovi mám spousty, ale tahle z nich naprosto vybočuje v tom nejlepším smyslu a je to unikát, kterého si nesmírně vážím, že ho mám ve své knihovničce. Zdroj, z kterého vlastně všechny další knihy o AH čerpají. Člověk nahlédne do obyčejného a všedního života mladého Hitlera očima jeho jediného kamaráda z mládí, který popisuje události, které spolu prožili v rodném Linzi i potom ve Vídni nezaujatým pohledem. Toto je jedna z mála knih o které už teď vím, že si ji přečtu ještě několikrát....

05.10.2020

Na tom starobylém národě zaníceně lpěl. Láska ke všemu německému mu byla nade všechno.

Miguel Serrano, chilský diplomat a myslitel, prohlásil, že tato kniha je nejdůležitější ze všech, které kdy o Führerovi byly napsány. Jistě je také nejkrásnější.
Popravdě pro mě vzpomínky Augusta Kubizeka znamenají příliš mnoho, než abych je komentovala jako historik, ačkoli je to jeden z nejdůležitějších pramenů a spolehlivý, jak dosvědčuje i Brigitte Hamannová. Pořád jsem z nich tak rozechvělá, že je můžu označit nanejvýš za zlom, který mi toho nesmírně mnoho vyjasnil. Jeden z těch aha-momentů byl tak intenzívní a oslnivý, že nejspíš právě změnil moji odbornou specializaci. Ale kdybych se to pokusila rozvést, asi bych nebyla o moc srozumitelnější než noční řečnická cvičení ve Stumpergasse. :) Prostě jedna z nejlepších knih, které jsem v životě četla.

Čistě literárně je to překrásné dílo dílo jemného vkusu a citlivého intelektu, vynikajícího pozorovatelského nadání i filosofického úsudku. A také plné chápavosti a humoru (představu mladého Adolfa Hitlera oblečeného v pytli na slámu, takže vypadal jako indický asketa, už asi nevyženu z hlavy :D). Jednou jsem nachytala svého otce, jak se řehtá nad kapitolou Adolf skládá operu. Nutno podotknout, že August Kubizek to s budoucím kancléřem vůbec neměl lehké. Jeho dobromyslná, kultivovaná a laskavá povaha ale umožnila přátelství neobyčejné hloubky i umělecké podnětnosti. Autor mě přiměl k dalším a dalším zamyšlení nad tím, co znamená slovo přátelství, jak říká v závěru.

Jelikož je to pramen, očividně se dostává spíš k historikům než k laikům. To je ale škoda. Měl by si ho přečíst každý, kdo stojí o pochopení prostředí, z nějž vyrůstá Mein Kampf. (Tedy těch pár čtenářů, kteří mají pohromadě dost mozkových buněk, aby jim došlo, že občas něco nedává smysl jenom proto, že neznají historický kontext.) V tomhle ohledu je Můj přítel z mládí vynikající: uvádí čtenáře do prostředí provinčního Lince i multikulturní Vídně; zmiňuje hospodské schůzky selských schönererovců v Leondingu, roztahování českého živlu i strhující vášnivost tehdejšího wagneriánství a hudebních bojů o Brucknera K nesmyslům v překladu: místo školský spolek má být Schulverein, což je konkrétní organizace; a Rheingold v žádném případě není Wagnerův hrdina, nýbrž název jeho opery (Rýnské zlato). Sám August Kubizek se (naštěstí) mýlí v tom, že žádná z básní mladého Hitlera se nedochovala.

Četla jsem tuhle knihu dlouho, protože jsem nad ní vlastně víc přemýšlala, než četla. Nosila jsem si ji na prosluněné louky, které vypadaly jako ze zlatého podzimku v Nietzschově Ecce homo Ale číst dlouho nestačí. Budu se k ní vracet do smrti.

02.11.2019

Kniha se mi velice líbila. Nejvíc jsem ocenil, že autor popisuje Hitlerovo mládí. Knihu bych doporučil.

Kniha je bezesporu zajímavá, zjistíme, že i Hitler byl kdysi člověkem.

V podstatě od dětství byl poněkud podivínský a autoritativní, bezesporu vášnivý, i když nikoliv v sexuálním slova smyslu., umělecky založený, roztěkaný i cílevědomý, pedant neschopný empatie.

Mně osobně zarazilo to, jak autor vidí situaci v RU, vidí ji, po vzoru svého přítele, jako utlačující pro Němce v zemi, . Němce podle tohoto názoru utlačovala přítomnost neněmců, to je velmi zajímavý pohled.

Taky zjistíme, že se tehdejší německy mluvící Rakušané považovali za Němce, od války však je cíleně budována rakouská národnost, od té německé odlišná - a to je dobře.

Zvláštní z mého pohledu je i to, že autor nijak nereflektoval ani zmínkou na nic, co se za strašné války rozpoutané jeho přítelem stalo, na koncentráky, na strašnou válku v Polsku, SSSR i jinde. Chápu, že to nebylo tématem knihy, ale i přes to je to divné.

Autor se sice dotýká Hitlerovy stupňující nenávisti k židům, ale jako by si nevšiml, co vše jim připravil a nemohl si toho nevšimnout ani ve Vídni a ani v Linci.

Zvláštní mi taky přišlo, že jako ohrožení vnímali oba chlapci snahu o českou školu v Linci, kde Češi žili a jako normální většinovou německou přítomnost v Budějovicích, tedy na historickém českém území

Rozhodně jsou velmi zajímavé a někdy překvapující informace o Hitlerovi, ale nakonec i o autorovi samém, o o jejich pohledu na svět, který se pořádně lišil od toho známého. Oba byli jako uzavřeni v němectví. autor jistě neměl v sobě takový odpor k neńěmcům, ale přes to ukázal sám na sobě a ve své knize, že právě takoví jako on mohli Hitlera vyrobit a udržet u moci. Souběžně jsem četla knihu o ISIS - rozhovor s německým bojovníkem a oni uvažují podobně

kniha je literaturou faktu, nelze ji hodnotit jako literární dílo.

25.01.2018

Člověku se až nechce věřit, že Hitler byl v podstatě normální dítě a mladík. Jak píše jeho přítel, dokonce skočil pro topící se ženu do řeky, chránil týraného psa, obdarovával žebráky.
Můžeme to srovnat například s takovým Ladislavem Stroupežnickým, který podle Toulek českou minulostí byl známý zvrácenou surovostí - uřezával živým králíkům uši, veverkám ocasy, ptákům vyloupával oči, házel po lidech nože, psychicky trýznil staršího bratra Mikoláše Alše, atd.
Všechno je možné, z celkem milého dítěte se stane jeden z největších válečných zločinců a krutý spratek napíše Naše furianty a bude z něj dramaturg Národního divadla. Cesty osudu jsou nevyzpytatelné a nic není jisté...

07.04.2017

Velmi pěkné čtení. August Kubizek s lehkostí popisuje vzpomínky na svého nejlepšího kamaráda Adolfa Hitlera tak, jak ho v mládí poznal. Nenajdete tam žádné dokazování zvrhlosti od kolébky, ani to není nic oslavného. Jde o upřímné vzpomínky, které by stejně dobře mohl napsat o některém svém mírně podivínském kamarádovi kdekdo z nás. Kubizek líčí to, jak Hitler vnímal svět kolem sebe, jakými věcmi se zabýval, jaké byly jeho sny a plány. O tom, jaký to byl spolubydlící, jaké byly společné návštěvy divadel, o Hitlerově tajné platonické lásce, o toulkách přírodou a spaní pod širákem. Čtení je to skutečně odpočinkové, chvílemi zapomínáte, že vlastně sledujete mládí budoucího diktátora. Není na škodu si u knihy uvědomit, že jakkoliv bychom chtěli některé historické postavy zavrhnout a označkovat už od dětství (a různí novináři se skutečně rádi předhánějí v dokazování všemožných Hitlerových abnormalit, zvrhlostí a deformací, které s fakty mají málo společného), mladý Hitler byl tehdy sice trochu podivín, ale vlastně docela normální kluk, se vším, co k tomu patří.