Advent
Jarmila Glazarová
Baladický příběh se odehrává na samotě v beskydských horách. Svobodná matka Františka Plesníková (otec jejího syna byl zabit padajícím stromem při kácení) se provdá za mnohem staršího vdovce Podešvu. Nejprve k němu cítí velkou vděčnost, že ji vytrhl z chudoby a učinil svou ženou, ale brzo se dostaví rozčarování... 3. vyd.
Přidat komentář
U téhle knihy, když se mi dostala do rukou, jsem se rozhodoval, jestli ji vůbec budu číst. Neudělal jsem tu chybu, že bych knihu opět odložil,ale vtrhl jsem do děje, jak nějaký zloděj a kradl jsem se po stránkách dál a mé vzrušení z děje a z hlavních postav dále narůstalo. Osud, jaké Glazarová připravila hlavním hrdinům nebudu samozřejmě prozrazovat, ale dostává se vám do rukou knižní skvost a já jsem byl z téhle knihy celý nadšený. 100%
Jedna z top knih povinné literatury. Nádherně smutný a krutý příběh svobodné matky. Nejlepší kniha autorky.
Kniha, která vás nutí přemýšlet v úplně odlišných rovinách, než jsme dnes zvyklí. Velice doporučuji ve chvílích, kdy se potřebujete přenést do jiného světa a odpočinout si od přetechnizované a odosobněné společnosti.
nádherná kniha..i když děj je místy děsivý.. sama autorka ji považovala za nejlepší ze svých děl a měla pravdu..
Krásný dialekt, děj který nutí přemýšlet, dramatický konec. To je jedna z mých oblíbených! Zlatá kniha!
Poměrně zdařilá kniha. :) Jsem ráda, že jsem se rozhodla ji přečíst. Líbí se mi použitý dialekt, bylo to takové zvláštní a ač místy kruté, zároveň povznášející. :)
Štítky knihy
zfilmováno partnerské vztahy česká literatura Beskydy manželství advent vdovci rozhlasové zpracování balady klasická literaturaAutorovy další knížky
1961 | Advent |
1962 | Vlčí jáma |
1967 | Roky v kruhu |
1953 | Chudá přadlena |
1950 | Leningrad |
Kdysi jsem dostal několik beden knih. Byla mezi nimi jedna útlá kniha. Taková obyčejná s nepříliš atraktivním obalem. Vložil jsem ji tedy do bazaru a zapomněl na ní. I jsem se trochu podivil, když mi jednou v sobotu přišla objednávka. Začal jsem knihu trochu zkoumat. Přečetl jsem první dvě stránky a knihu odložil. Je to jakési zmatené, to divné nářečí, kašlu na to, pomyslel jsem si. Pak jsem si přečetl další dvě stránky, pak další a další. V neděli večer jsem knihu dočetl. Byl jsem plný dojmů, pocitů a smutku. Emoce mnou cloumaly a do noci jsem přemýšlel nad příběhem z knihy. Sílu příběhu navíc podtrhuje styl působivého vyprávění autorčina.