Aeneas
Vojtech Zamarovský
Největší římský epos, v němž Publius Vergilius Maro, jehož dvoutisící výročí úmrtí si právě připomínáme (70-19 před n. l.), oslavil římskou minulost a císaře Augusta. V. Zamarovský převypravuje hlavní dějovou linii prózou s náznakem původních výrazových prostředků, přičemž vlastní jména osobní uvádí ve tvarech převzatých z latiny.... celý text
Přidat komentář
Zamarovský sice v předmluvě píše, že jeho převyprávění se má k předloze jako svit luny ke slunci, přesto nesporně odvedl skvělou práci. „Aeneadu“ uchopil především coby dobrodružný příběh o dvou válkách a jedné plavbě, nevyhýbá se však ani parafrázím až citacím Vergiliových myšlenek („Zesnulým patří úcta a živým život.“) a nejznámějších veršů. Pád Tróje je dojemný, anabáze do údajné pravlasti Trójanů v Itálii napínavá a válka s obyvateli Latia docela realistická. Včetně jednotlivých bojových operací či malebných detailů, třebas ubíjení nepřátel hořícími trámy.
Mně osobně se nejvíc líbila první část, jelikož mám slabost pro tragický osud Tróje, a zejména pro starého krále Priama. Konečně jsem také zjistila, že Aeneas svoji manželku Kreusu nenechal na pospas požáru a plenění – což byl dojem, který jsem si kdysi odnesla z úryvku v čítance. Dále oceňuji podrobnou topografii podsvětí na konci VI. zpěvu (mám pocit, že Vergilius ji takhle nerozvádí). Poslední část o válkách s Latiny, Rutuly, Volsky etc., již římský autor pokládal za těžiště eposu, mně kupodivu přišla poněkud slabší, ale některé pasáže a postavy (Aeneův statečný protivník Turnus, válečnice Camilla) stály zato.
Své převyprávění Zamarovský doplňuje precizním doslovem o vzniku, kontextu a osudech díla, o postavě Aenea u jiných starověkých autorů i o Vergiliovi samotném. Netušila jsem, že se nám dochoval básníkův fyzický popis („vysoké postavy, snědý, s obličejem venkovana, chatrného zdraví“). Z dnešního pohledu by si Zamarovský mohl odpustit odstavec o třídním antagonismu v Římě, který doplnil přímo do příběhu, ale což. Celkově tedy obdivuhodný počin, jenž by snad ani nemusel nést označení „pro děti od 12 let“. Potěší jistě i leckteré čtenáře mladší či naopak daleko starší.
Bavilo me cist. Pro vsechny, kdo citili po vypleneni Troje pachut horkosti a nespravedlivosti, zivot jde dal ;-)
Co by to bylo za Trojskou válku, kdyby končila soubojem Achilla s Hektorem? Co bylo dál, jak to celé dopadlo? A co dřevěný kůň, danajský dar? Co se stalo s přeživšími obyvateli zničeného města? Práce pro jiného básníka, Říman Vergilius navazuje na Homéra a jeho vyprávění začíná tam, kde slavný Řek skončil. Autor poutavě převyprávěl Vergiliův epos, dílo pro běžného čtenáře těžko stravitelné.
Hrdina z poražené Tróje Aeneas tvoří můstek mezi Řeckou a Římskou civilizací. Alespoň co se bájí a legend týče. Jeho putování je paralelou Odysseovy cesty, s těmi rozdíly, že Odysseus je sice u nás celebrita, ale zakončení Aeneasovy cesty má mnohem větší historický význam. Jeho dlouhé a dobrodružné námořní bloudění srovnatelné s poutí Iásóna za zlatým rounem, směřující k založení Říma, je paradoxně okořeněno, mimo jiné, přátelským setkáním se zakladatelkou Kartága, zbožňovanou královnou Didó.
Poučné a zábavné vyplnění mezery ve vzdělání, v doslovu nás navíc autor zasype spoustou faktografických poznámek.
85 % (zatím 40 hodnotících s průměrem 77 %).
…
Toužila nyní po jeho přítomnosti; den co den chystala hody, pořádala lovy na gazely a mohutné hřívnaté lvy. Netrvalo dlouho a chodila po jeho boku nikoli jako hrdá a mocná královna, nýbrž jako plachá dívenka zaslepená láskou. Vše kromě něho přestalo pro ni existovat, zcela ji ovládla planoucí vášeň. Když mu však chtěla vyjádřit své city, pokaždé jí uvázla řeč v hrdle. Až jednou na lovu, v temné jeskynní sluji, přemohla svůj ostych a padla mu do náručí.
Aeneovi nebyla její láska proti mysli a brzy ji upřímně opětoval. Obdivoval Didoninu krásu a laskavost, dojímal ho její soucit, za dobrou věc považoval též její bohatství.
https://www.youtube.com/watch?v=bpaZRhfntoU
Výborne prerozprávaná Vergíliova óda. Úprimne sa priznám, že dvanásť spevov vo veršoch by som pravdepodobne nezvládol, nie som milovník básní, veršov, strof a všetkého spojeného s poéziou. Avšak prozaická forma ma oslovila a musím s uznaním kvitovať, že pán Zamarovský to zvládol výborne. Perfektný náhľad do dejín, ktoré patria k všeobecnému rozhľadu.
Na záver jeden citát: "Vlasťou sa stáva krajina až vtedy, keď ju skropí krv."
Štítky knihy
antika eposy hrdinské eposy starověké Řecko převyprávění, literární adaptace římská mytologieAutorovy další knížky
| 1970 |  Bohové a hrdinové antických bájí |
| 1972 | Řecký zázrak |
| 1962 | Objevení Tróje |
| 1964 | Za tajemstvím říše Chetitů |
| 1986 | Jejich veličenstva pyramidy |
Pekná rozprávka.