Agnessa: Zpověď ženy stalinského čekisty
Agnessa Mironovová , Mira Jakovenková
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/479074/mid_agnessa-zpoved-zeny-stalinskeho-cek-FKE-479074.jpeg
4
27
27
Svědectví ženy, která se díky kariéře svého muže dostala na samý vrchol stalinské společenské smetánky. Vzpomínky Agnessy Mironovové, které podle jejího vyprávění zaznamenala historička Mira Jakovenková, otevírají dveře do pokojů a salonů Stalinových katů, nejvýše postavených důstojníků sovětské tajné policie během čistek ve 30. a 40. letech. Kniha přináší mimořádné svědectví manželky ambiciózního příslušníka NKVD Sergeje Mironova, která se díky rychlé kariéře svého muže dostala na samý vrchol stalinské společenské smetánky a po jeho popravě sama prošla vězením a gulagem. Agnessa upřímně vypráví o svém životě plném prudkých zlomů, aniž čehokoliv lituje. Vzpomíná na šťastné dny svého mládí, luxusní život, krásné šaty a okázalé nicnedělání, kterému se oddávala v době, kdy miliony lidí umíraly hladem. Příběh této okouzlující i odpudivé vypravěčky se podobá románu. Přibližuje každodenní život, lidské charaktery a mytologii období, které se stalo nejstrašnějším v moderních ruských dějinách. Mira Jakovenková Mira Jakovenková (1917–2005) pocházela z rodiny ukrajinské inteligence zasažené represemi třicátých a čtyřicátých let. Od druhé poloviny padesátých let se snažila o rehabilitaci svých příbuzných, a strávila proto celé hodiny ve frontách na prokuratuře, u nejvyššího soudu a vojenského tribunálu. Správně usoudila, že tajné stalinské archivy nebudou jen tak otevřeny. Začala si proto povídat s bývalými vězni gulagu, kteří spolu s ní čekali na slyšení, a zapisovat příběhy, které byli ochotni vyprávět. Zaznamenané vyprávění Agnessy Mironovové je vrcholem jejího dlouholetého úsilí o zachycení živé historické paměti. Agnessa Mironovová Agnessa Mironovová (1903–1982) se narodila v Majkopu na severním úpatí Kavkazu. Po otci měla řecké kořeny. Během dospívání za občanské války byla svědkem krvavých střetů bělogvardějců s rudými. S prvním mužem, příslušníkem Rudé armády Zarnickým, se odstěhovala do Rostova, kde se setkala s důstojníkem Čeky Sergejem Mironovem. Ten se stal jejím druhým manželem a osudovou láskou jejího života. Třicátá léta po jeho boku prožila ve štěstí a přepychu. Následovalo Mironovovo zatčení a Agnessu později čekalo pět let v trestaneckém táboře. Po Mironovově popravě se Agnessa vdala za jeho bratrance, redaktora a filmaře Michaila Korola. Od druhé poloviny padesátých let opakovaně a neúspěšně usilovala o Mironovovu rehabilitaci.... celý text
Přidat komentář
(SPOILER) Aneb jak to taky bylo. Každá takováto kniha je super v tom, jak přibližuje tu atmosféru. Agnessa navíc vypráví, tak jaká je. Trošku naivka, ne zrovna myslitel, ale asi krásná ženská. Dokáže si užívat života, vystřídat chlapi a dostat ze života maximum. A pak přežít i to špatné. Při čtení knihy a titulků dole jsme zjistil, že v podstatě potkala jen minimum lidí, kteří přežili.
Agnessa vypráví s klidem, moc se neprožívá. Mluví o tom, jak se strojila na různé recepce, jak byla za hvězdu.
Agnessa byla ženou vysoce postaveného čekisty a smyčka se okolo nich pochopitelně začala stahovat.
Agnessa skončí v gulagu a i zde se dozvídáme... co si tam oblékala. Je ignorantská a sobecká, ale něčím si čtenáře přeci jen přitáhne. Možná právě tím, že se ničím netají.
Největší síla jsou poznámky pod čarou, které člověka suše a jako mimoděk konfrontují s tím, že málokdo, o kom se mluví, přežil rok 1937, respektive 1938. To je působivější než sebedelší popisy krutostí.
Doporučuji každému, kdo by snad jeste choval jakekoliv sympatie k ruske, potažmo sovětské politice. Jak se pise v zaveru knihy, jak je mozne, ze jeden neprilis sympatický, malý a ošklivý muž zavinil smrt statisíců až milionů lidi? I nas ovlivnil, priznejme si to! A pani Agnesa vypráví velmi otevrene o svém životě, o neuvěřitelných veletočích, nespravedlnostech, strachu, lágrech, ale i luxusu a příjemných chvilkách. Neni to snadné čtení, ale tahle kniha by měla být povinnou četbou pro vsechny, kdo obdivuji Putina a nejen pro ně! Viďte, pane prezidente...
Velmi čtivě napsané memoáry ženy, která je přirovnávaná k ruské Scarlet O'Harové. Sobecká, milující přepych, ve kterém žila jako manželka prominentního člena NKVD, za doby hladomoru, kdy umírají miliony obyvatel Sovětského Svazu. Ale přesto nevzbuzuje jen antipatii. Je upřímná a její odvaha a obrovská energie, vůle k životu, chuť přežít, ale ne za každou cenu si čtenáře nakonec získá.
(SPOILER) Je to zase trochu jiný pohled. Každopádně Agnessa je opravdová a na nic si nehraje.
V knize mě s ohledem na válku na Ukrajině Ruskem pojmenovanou jako ,,zvláštní operace” zaujal následující citát: ,,…s jakou oblibou se u nás věci pojmenovávají slovem ,,zvláštní”: zvláštní kontingent znamenal vězně, zvláštní budova vězení, zvláštní náklad mrtvolu, zvláštní bedna rakev.”