Agnessa: Zpověď ženy stalinského čekisty přehled
Agnessa Mironovová , Mira Jakovenková
Svědectví ženy, která se díky kariéře svého muže dostala na samý vrchol stalinské společenské smetánky. Vzpomínky Agnessy Mironovové, které podle jejího vyprávění zaznamenala historička Mira Jakovenková, otevírají dveře do pokojů a salonů Stalinových katů, nejvýše postavených důstojníků sovětské tajné policie během čistek ve 30. a 40. letech. Kniha přináší mimořádné svědectví manželky ambiciózního příslušníka NKVD Sergeje Mironova, která se díky rychlé kariéře svého muže dostala na samý vrchol stalinské společenské smetánky a po jeho popravě sama prošla vězením a gulagem. Agnessa upřímně vypráví o svém životě plném prudkých zlomů, aniž čehokoliv lituje. Vzpomíná na šťastné dny svého mládí, luxusní život, krásné šaty a okázalé nicnedělání, kterému se oddávala v době, kdy miliony lidí umíraly hladem. Příběh této okouzlující i odpudivé vypravěčky se podobá románu. Přibližuje každodenní život, lidské charaktery a mytologii období, které se stalo nejstrašnějším v moderních ruských dějinách. Mira Jakovenková Mira Jakovenková (1917–2005) pocházela z rodiny ukrajinské inteligence zasažené represemi třicátých a čtyřicátých let. Od druhé poloviny padesátých let se snažila o rehabilitaci svých příbuzných, a strávila proto celé hodiny ve frontách na prokuratuře, u nejvyššího soudu a vojenského tribunálu. Správně usoudila, že tajné stalinské archivy nebudou jen tak otevřeny. Začala si proto povídat s bývalými vězni gulagu, kteří spolu s ní čekali na slyšení, a zapisovat příběhy, které byli ochotni vyprávět. Zaznamenané vyprávění Agnessy Mironovové je vrcholem jejího dlouholetého úsilí o zachycení živé historické paměti. Agnessa Mironovová Agnessa Mironovová (1903–1982) se narodila v Majkopu na severním úpatí Kavkazu. Po otci měla řecké kořeny. Během dospívání za občanské války byla svědkem krvavých střetů bělogvardějců s rudými. S prvním mužem, příslušníkem Rudé armády Zarnickým, se odstěhovala do Rostova, kde se setkala s důstojníkem Čeky Sergejem Mironovem. Ten se stal jejím druhým manželem a osudovou láskou jejího života. Třicátá léta po jeho boku prožila ve štěstí a přepychu. Následovalo Mironovovo zatčení a Agnessu později čekalo pět let v trestaneckém táboře. Po Mironovově popravě se Agnessa vdala za jeho bratrance, redaktora a filmaře Michaila Korola. Od druhé poloviny padesátých let opakovaně a neúspěšně usilovala o Mironovovu rehabilitaci.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Agnessa: Zpověď ženy stalinského čekisty. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (5)
(SPOILER) Aneb jak to taky bylo. Každá takováto kniha je super v tom, jak přibližuje tu atmosféru. Agnessa navíc vypráví, tak jaká je. Trošku naivka, ne zrovna myslitel, ale asi krásná ženská. Dokáže si užívat života, vystřídat chlapi a dostat ze života maximum. A pak přežít i to špatné. Při čtení knihy a titulků dole jsme zjistil, že v podstatě potkala jen minimum lidí, kteří přežili.
Agnessa vypráví s klidem, moc se neprožívá. Mluví o tom, jak se strojila na různé recepce, jak byla za hvězdu.
Agnessa byla ženou vysoce postaveného čekisty a smyčka se okolo nich pochopitelně začala stahovat.
Agnessa skončí v gulagu a i zde se dozvídáme... co si tam oblékala. Je ignorantská a sobecká, ale něčím si čtenáře přeci jen přitáhne. Možná právě tím, že se ničím netají.
Největší síla jsou poznámky pod čarou, které člověka suše a jako mimoděk konfrontují s tím, že málokdo, o kom se mluví, přežil rok 1937, respektive 1938. To je působivější než sebedelší popisy krutostí.
Související novinky (1)
Knižní novinky (4. týden)
24.01.2021
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Agnessa: Zpověď ženy stalinského čekisty v seznamech
v Přečtených | 35x |
ve Čtenářské výzvě | 9x |
v Doporučených | 4x |
v Knihotéce | 55x |
v Chystám se číst | 67x |
v Chci si koupit | 19x |
(SPOILER) Je to zase trochu jiný pohled. Každopádně Agnessa je opravdová a na nic si nehraje.
V knize mě s ohledem na válku na Ukrajině Ruskem pojmenovanou jako ,,zvláštní operace” zaujal následující citát: ,,…s jakou oblibou se u nás věci pojmenovávají slovem ,,zvláštní”: zvláštní kontingent znamenal vězně, zvláštní budova vězení, zvláštní náklad mrtvolu, zvláštní bedna rakev.”