Ahoj, tady Sam
Dustin Thao
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/510944/bmid_ahoj-tady-sam-644a4350b7c14.jpg
4
232
232
Sedmnáctiletá Julie má v budoucnosti jasno - chce se s přítelem Samem odstěhovat z maloměsta, studovat vysokou a strávit léto v Japonsku. Jenomže Sam zemře. A všechno se navždy změní. Julie nejde na pohřeb, vyhodí jeho věci a snaží se na Sama zapomenout. Ale vzkaz, který po sobě Sam zanechal v její ročence, ji vrátí zpět do minulosti. Julie zoufale touží ještě jednou slyšet jeho hlas, a tak vytočí Samovo číslo, aby si poslechla vzkaz na záznamníku. A Sam telefon zvedne. Jako zázrakem dostává Julie druhou šanci na rozloučení. Ví, že spojení je dočasné, ale když slyší Samův hlas, znovu se do něj zamiluje a s každým dalším telefonátem je pro ni těžší nechat ho jít. Udržet své nadpozemské hovory se Samem v tajnosti však není snadné, zvlášť když vidí utrpení, kterým prochází Samova rodina. Julie se musí rozhodnout, jestli má věci nechat, jak jsou, nebo prozradit pravdu o svých rozhovorech se Samem a navždy ho ztratit...... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Dívčí romány
Vydáno: 2023 , Yoli (CZ)Originální název:
You've Reached Sam, 2021
více info...
Přidat komentář
Je to taková oddechovka. Hezký námět, docela originální bych řekla. V předchozích komentářích jsem četla, že někteří u příběhu uronili nejednu slzu. No bohužel u mě tomu tak nebylo. V polovině knihy jsem se začala nudit, ale zajímalo mě, jak to nakonec dopadne, takže jsem ji dočetla. Co ale musím zmínit jsou dobře vymyšlené způsoby, jak se postavy vypořádávaly se smrtí, každá po svém. Celkově kniha není špatná, ale mám pocit, že nebyl úplně využitý její potenciál.
Věřím, že kniha si své čtenáře najde a našla. Možná někoho, kdo se potřebuje také vyrovnat se ztrátou, jako Julie.
Nejsem ale cílovka. Kniha se četla hezky, ale od poloviny to bylo pořád dokola zaseknuté na jednom, že to skončí a brzo. Ale pořád se to oddalovalo a natahovalo.
Proč si přečíst tuto knihu? Jak řekl Tristan: „Člověk chce něco cítit. Něco smysluplného a intenzivního. Chce to cítit v srdci i v žaludku. Chce být dojatý. Aby mu na něčem opravdu záleželo nebo aby se doopravdy zamiloval. A chce, aby to bylo skutečné. Jiné. Vzrušující... Díky tomu si připadáš ... živá."
Tak tady bylo vidět, že nejsem cílovka, tohle mě hodně nebavilo. Anotace slibovala, smršť emocí, které se teda u mě vůbec nedostavili. Je fakt, že každý se se ztrátou blízkého vyrovnává o svém... ale tohle mě bohužel neoslovilo. Přečteno, ale s velkou dávkou přemáhání.
YA příběh o vyrovnávání se se smrtí blízkého člověka. Vše plyne pomalu a něžně. Čte se velmi příjemně a myslím, že každý z nás má někoho, za jehož telefonát by dal půl království. Ovšem bohužel jsem čekala jiný konec - čekala jsem velké finále, které zodpoví všechny moje otázky.
Julie se prostě jen vyrovnává se ztrátou po svém. A jo, možná i to je hezké pointa - ukázat, že truchlit se dá různě.
Kniha mě zaujala námětem a koupila jsem si ji už když vyšla v Aj, ale nějak jsem se nedostala ke čtení. Jakmile vyšla v Čj, tak jsem si ji hned koupila a záhy přečetla. Musím říct, že jsem asi čekala něco trošku jiného. Pročítala jsem si jiné komentáře a recenze a neřekla bych, že knížka je špatná nebo je tam toho málo. Plyne tak nějak poklidně a pomalu a věnuje se podle mě hlavně tématu truchlení, vyrovnání se se ztrátou a životu po smrti blízkého. Nemá to být epický příběh, který by nás rozložil. Myslím, že má spíše mladým lidem, kteří s tímto nemají zkušenost ukázat aspoň trošku realitu toho, když zemře někdo blízký a ke všemu ještě mladý. A to tam bylo.
Chápu, proč má obálka na sobě tolik květů sakur, tento strom měl co dočinění s dějem, ale čekala jsem mnohem více japonské kultury. Pohybovali jsme se sice v Americe, ale Sam pocházel z Japonska a jeho okolí z dalších asijských států.
Oceňuji tento námět, je naprosto boží, ale od knihy jsem očekávala více. Autor si s tímto mohl pohrát víc. Příběh se celkem vlekl, hlavně do půlky knihy. V druhé půlce už bylo napětí a těšila jsem se na čtení.
Myslím, že knihu ocení čtenáři kolem 20 let, ty si ji mohou užit plně.
Od knihy jsem čekala mnohem mnohem víc. Vlastně mě ani moc nebavila. Čekala jsem srdcervoucí příběh, a ono nic.
Ahoj, tady Sam patří mezi ty knihy, které jsou vyhajpované booktokem a instagramem, ale ve finále stojí za prd. Škoda.
Obálku má ale kniha nadhernou.
Ta obálka! A ta ořízka! To prostě musím mít! Především tohle byly dvě věci, které jsem o knize věděla. Po pár recenzích jsem si udělala obrázek o tom, že kniha se točí mezi láskou Sam a Julie, Sam je ale mrtvý, může však s Julií komunikovat pomocí mobilu.
Tohle byla hlavní lákadla. Pak jsem knihu otevřela, začetla se a čekala. A musím se přiznat, že dle mého se nic moc extra nedělo a byla jsem zklamaná! Měla jsem chuť dát knížce velmi nízké hodnocení - ale naštěstí se to ještě změnilo!
Nejsou už cílovou skupinou, ale přesto mi kniha předala pár věcí:
- pokud někdo zemře, není dobré se na něj snažit zapomenout, vymazat ho ze svého života, vyhodit jeho věci a dělat, že nikdy neexistoval. Pokud to byla osoba, se kterou jsme prožili kus života, vždy kolem nás bude - při každé zmínce něčeho, co jsme zažili spolu, při každé návštěvě společného místa
- většinou o danou osobu nepřijdeme sami, ale je nás víc - není dobré ani v takové chvíli myslet jen na sebe a uzavřít se, možná je kolem nás někdo, kdo prožívá situaci stejně a potřebuje naši podporu a čas
- nikdy se na zemřelou osobu nevažme, nesnažme se žít dál s ní, jako by zde stále byla a bylo reálné, že za chvíli projde dveřmi - naučme se žít s ní ve svém srdci, naučme se jít dát prostor v sobě, protože s námi bude navždy, ale nechme ji odejít - přeci jen nemůžeme vědět, kde se daná osoba nachází a zda nepotřebuje slyšet naše "sbohem"
Četli jste? Líbila se vám? :)
Zase jsem se asi nechala strhnout booktokem... On námět a anotace mi přišly skvělé, tak jsem si knihu koupila. Taky přiznávám, že svůj podíl na tom má i obálka. Na knihu se všude pěla chvála, dokonce má na přebalu onu nálepku "senzace tiktoku". Ale...
Knihu jsem nedočetla. Dostala jsem se asi do poloviny, pak ji na měsíc odložila a pak se ji pokusila dočíst, ale vzdala jsem to. Ano, chápu o čem kniha je a jaké nese "poselství" a že to musí být o Juliiných myšlenkách a smutku. Ale v té knize se prostě nic neděje. A když myslím nic, tak opravdu NIC. Ano spojí se Samem a telefonují ale on jí nikdy ani nic neřekne... Za mě velké zklamání. Na nespočtech místech jsem četla, jak kniha rozbrečí a bez kapesníku nečíst... No já se ani nedokázala napojit na žádnou z postav a vlastně mi to celé přišlo jako kniha, která je z Wattpadu.
Kniha, která mě nalákala svou krásnou obálkou a ještě hezčí ořízkou. Ale obsah? Zklamání.
Recenze psaly: "Připravte si kapesníčky!" A důvod? Asi na to, jak jsem málem plakala zklamáním. Čekala jsem totální doják a smršť emocí, ale takové pocity se u mě teda vůbec nedostavily. A to jsem v 8. měsíci těhotenství! Brečím kvůli každé blbosti!
Příběh mi odsýpal, ale připadalo mi, že se stále točí to stejné dokola, pořád jsem si říkala, tak! Teď příjde ten průlom a bude to lepší! Prd. Najednou jsem byla na konci knihy. Velký špatný.
Plus dávám zmínkám o Japonsku, přírodě a konečnému procitnutí hlavní hrdinky Julie.
Postavy jsem ani nijak moc nevnímala, asi z čekání na tu smršť emocí.
Úplně špatná kniha to nebyla, ale moje očekávání vůbec nenaplnila. Čekala jsem prostě něco víc. Škoda. Možná jsem moc kritická, ale prostě to tak cítím.
"Chybíš mi." "Taky mi chybíš. Chybíš mi nekonečně."
Knížka má nádhernou obálku. Musím říci, že jsem při čtení musela mít stále po ruce kapesníčky, asi toho na mě bylo emočně moc. Přála bych Samovi a Julii, aby měli více času, když někdo takhle mladý odejde, prostě to není správné. Ale mít ještě možnost alespoň nějakého spojení... Jsem ráda, že jsem díky databázi knih na tuto knížku narazila a měla možnost si ji přečíst.
Kniha mě především oslovila obálkou a nádhernou ořízkou. Na sociálních sítích byla tato kniha propagována jako naprostá bomba a i to mě přimělo si ji koupit. Díky tomu všemu jsem od příběhu asi čekala víc. Chvíli mi i trvalo, než jsem se sžila s hlavní hrdinkou, která mi na začátku trošku brnkala na nervy. Příběh není špatný, ale ani mě nijak zvlášť nezaujal.
Je to hořkosladký román o lásce, ztrátě a zármutku. Nachází se zde prvky nadpřirozena.
Hlavní postavou je JULIE (17 let), která má v plánu se svým přítelem SAMEM (22 let) se odstěhovat z malého města, studovat vysokou školu a strávit léto v Japonsku. Jenže bohužel plány se změní, protože Sam zemřel. Julie nejde na Samův pohřeb a vyhodí jeho věci. Jednoho dne se rozhodne, že vytočí Samovo číslo a Sam telefon zvedne..
Julie pracuje v knihkupectví, ráda čte knihy a píše příběhy. S rodiči se přestěhovala z velkoměsta do menšího města, ve kterém se seznámila se Samem a jeho přáteli. Sam pracuje v kavárně a skládá hudbu. Má mladšího bratra.
V knize se střídají části z minulosti a z přítomnosti. Líbil se mi námět knihy, i když není originální, ale to mi nevadilo. Knihu jsem viděl na sociálních sítích a rovněž jsem se zúčastnil přednášky nakladatelství Yoli na Světě knih 2023, kde o knize mluvili. Nejsem sice cílovka, ale kniha mě vtáhla do děje a líbila se mi. Je s podivem, že kniha má poměrně nízké hodnocení, což si určitě nezaslouží.
Přemýšlel jsem nad tím, jestli bych byl rád, pokud bych dostal možnost si zatelefonovat s lidmi, které jsem znal, ale kteří bohužel zemřeli. Určitě bych tuto možnost uvítal a rád bych si s nimi zatelefonoval a popovídal. Byť bych věděl, že mám omezený čas. Znovu bych rád slyšel jejich hlasy a rozloučil se s nimi.
Kniha obsahuje Prolog, Epilog a Poděkování.
Kniha má nádhernou obálku a ořízka knihy je moc pěkná.
3.5/5*
Pěkný a silný příběh o ztrátě milované osoby. Četlo se mi to dobře, ale přiznám se, že na začátku jsem měla problém s orientací útržků z minulosti. Naštěstí jsem si na to pak zvykla a už to ani nevnímala.. Přátelství mezi Julie a Oliverem jsem zbožňovala!!
Líbilo se mi to, ale např. Tisíc polibků mě více rozhodilo a emočně položilo, než toto.
Knihu jsem si pořídila čistě z prvního dojmu krásné obálky a z recenzí na internetu. Od knihy jsem čekala víc. Nevím. Špatná kniha to nebylo, to neříkám. Ale prostě moje očekávání to nenaplnilo.
Naprosto krásná knížka. Proplétání reality s troškou fantasy autor vymyslel skvěle. Téma ztráty blízkého člověka / partnera vtáhne čtenáře do příběhu hrozně rychle, zároveň čtenář soucítí a nahlíží do nitra lidí, kterých se ztráta týká. Přečetla jsem knížku skoro jedním dechem a rozhodně si ji nechám doma na poličce a (ne)jednou přečtu znovu.
A ještě má krásnou obálku. (Četla jsem v angličtině)
Na rovinu vás upozorňuju, že v této knize žádnou akci a zvraty nenajdete. Což samo o sobě zní dost zvláštně, protože o čem tedy dílo je, když se v příběhu skoro nic neděje? Myslím, že primárně o emocích.
Troufám si říct, že každý kdo si v životě prošel ztrátou se v knížce najde a příběh Julie a Sama ho dokáže zasáhnout, ať už ve větší či menší míře. Obzvlášť pokud právě zápasíte s něčím podobným jako naše hlavní hrdinka, pak asi skončíte podobně, jako já. Utopíte se v záplavě kapesníčků a přání stát se aspoň na okamžik Julií, a to jen proto, abyste se mohli ještě jedinkrát tomu vašemu člověku dovolat. Po dlouhé době mi taky byla hlavní postava sympatická a téměř ve všem jsem s ní soucítila. Dokázala jsem se vžít do jejího smutku, hněvu, ale i způsobu truchlení, na který její okolí neustále naráželo. Krásně (jestli se to tak dá nazvat) to totiž poukazovalo na fakt, že se ztrátou se každý vyrovnává jinak. A to je naprosto v pořádku.
Tahle kniha je pro mě skoro až synonymem k pěti fázím smutku. A pokud jste se v některé z nich někdy nacházeli nebo právě nacházíte, promluví k vám příběh tak intenzivně a hlasitě, že po přečtení nebudete schopni vnímat zvuky okolního světa.
(bookstagram: @rozaaalie_)
Ahoj, tady Sam
Tohle byla neskutečná emocionální jízda, kterou jsem dlouho u knihy nezažila. Hned u první kapitoly jsem brečela. Je to přesně ta kniha, co vám zlomí srdce.
Kniha se už od začátku četla velmi dobře, kapitoly ubíhaly a najednou jsem měla přečteno a volala jsem s brekem příteli, že mě nikdy nesmí takto opustit.
Postavy byly úžasné, naprosto jsem se dokázala do Julie vcítit a i když jsem s jejím chováním vždycky úplně nesouhlasila, tak se na ni nemůžu zlobit, protože jsem cítila její bolest. Sam byl zlatíčko a opravdu mi jeho ztráta byla neskutečně líto. Tohle si tihle dva nezasloužili.