Akvarely pro Mengeleho
Lidia Ostałowska
Výjimečná publikace věnující se nejen šoa. Pojednává o osudu Židů za války, ale také Romů, a věnuje se též potrestání viníků. Ústředním a titulním motivem je osud brněnské rodačky Diny Gottliebové-Babbitt (1923–2009), která byla deportovaná z Terezína do rodinného lágru v Auschwitz-Birkenau. Válku přežila díky tomu, že pořizovala přímo pro Mengeleho věrné portréty-akvarely vězněných Romů, které chtěl použít pro svoji pseudovědeckou práci. Od této linie ovšem vede nespočet odboček, věnovaných osudu Romů a Židů před a po holokaustu. Polský originál – Farby Wodne (2011) – byly nominovány na prestižní ceny Nike nebo Ryszarda Kapuścińského.... celý text
Literatura světová Literatura faktu
Vydáno: 2014 , P3KOriginální název:
Farby wodne, 2011
více info...
Přidat komentář
Je to těžší čtení a zároveň přináší něco nového o známé době. Dina byla zvláštní děvče ale měla talent který ji zachránil život. Když člověk pomine hrůzy tak tahle kniha nese jednu velkou myšlenku a sice že umění může zachránit život::)
Skvělá publikace, věnující se nejenom holocaustu židovskému, ale především romskému. Zároveň upozorňuje, že s koncem války problémy soužití Židů, Romů, Němců a Poláků, nebo chceme-li židů a křesťanů, zdaleka neskončily. Autorka nás od války vede až do dnešních dnů a ukazuje, že KT Auschwitz-Birkenau žilo a žije svým životem nadále.
Tématicky tento text přesahuje český název knihy, který byl bohužel nevkusně upraven pro potřeby lepšího prodeje. O Mengeleho v této knize totiž v podstatě nejde. Původní polský název je Barwy wodne, což je pro českou kotlinu asi příliš obecné a málo šokující. My si ty Hitlery a Mengely prostě musíme dodat sami...
Štítky knihy
koncentrační tábory Osvětim (koncentrační tábor) polská literatura Romové, cikáni Josef Mengele holokaust, holocaust
čekal jsem trochu něco jiného. Knihu jsem si vybral hlavně podle názvu. Popravdě chtěl jsem zjistit co má společného Mengele s malováním. O koncentračních táborech i o osudech židů jsem toho přečetl hodně. Vždy se jednalo o nějaký příběh třeba člena sonderkommanda, tatéra, příběhy dětí které přežily nebo pokusy na ženách atd. Tady jsem podle názvu čekal vyprávění umělce přinuceného kreslit na rozkaz Mengeleho utrpení ostatních hlavně tedy Romů. Přišlo mi to jako příběh o někom bez něj. Je to jako by si někdo zjištoval informace třeba v novinách, knihovnách, dokumentech a pak to přepsal jako knihu. Dina prakticky s knihou jako takovou nemá nic společného Bohužel i když je téma smutné tak mě nesedl styl zpracování.