Al Kajda a co to znamená být moderní
John Gray
Al Kajda není žádným pozůstatkem středověku, míní anglický filozof John Gray. Naopak, je produktem moderní doby, produktem moderního uvažování, produktem éry globalizace. Stejně jako například celosvětové drogové kartely a jiné podoby organizovaného zločinu. Ve světle teroristických útoků, které 11. září 2001 směřovaly na New York a Washington, je proto třeba nově zhodnotit naše (rozmuměj: západní) představy o tom, co je moderní a zda modernost je opravdu onen jednolitý a veskrze kladný stav věcí, jak rádi soudíme. John Gray zkoumá všechny moderní západní mýty o jediné správné cestě vpřed, ke všeobecné civilizaci, jež bude znamenat konec dějin. Stvrzuje přitom svoji pověst myšlenkového provokátora. Jeho kniha, kterou londýnské nakladatelství Fabe and Faber vydalo roku 2003, je přitom důkladnějším rozvedením argumentů jedné drobné kapitoly z populární práce Slamění psi, která vyšla i v českém překladu.... celý text
Literatura světová Fejetony, eseje Filozofie
Vydáno: 2005 , Mladá frontaOriginální název:
Al Qaeda and What it Means to be Modern, 2003
více info...
Přidat komentář
Autorovy další knížky
2004 | Slamění psi |
2006 | Kacířství – Eseje proti pokroku a jiným iluzím |
2013 | Komise pro nesmrtelnost |
2004 | Dvě tváře liberalismu |
2005 | Al Kajda a co to znamená být moderní |
Trocha som váhal medzi 3 a 4 ale dočítal som to v duchu troch.
Prvá kapitola je oslnivá, vydala by aj za 5 hviezdičiek, trefné bonmoty a niekoľko prekvapivých a nadčasových paralel na našu "oslnivú" prítomnosť (a to bola kniha vydaná v roku 2003, takže pomerne vizionársky pohľad, ak berieme do úvahy "prekotnú" dobu ktorú žijeme).
Názov je trocha zavádzajúci, Al Kaidá sa tam spomína len okrajovo. Mottom zamyslenia je teleologický prístup politikov a establishmentu k realite a kritika pozitivizmu, ktorý vystupuje "prísne" vedecky, ale v reále jeho vedeckosť stojí na vratkých základoch ekonomickej pseudovedy.
Svojou vierou až obsesiou voči vedeckému a technickému pokroku, ktorý sa súčasný pozitivizmus svojvoľne snaží aplikovať na spoločnosť (hovoríme o euro-atlantickej civilizácii) a ktorým sa tak vášnivo zaklína sa stáva jej hrobárom.
Uplatňovanie pozitivistického prístupu v ekonomike nazýva otvorene náboženstvom. Spomína MMF, ktorý sa pokúša jeden ekonomický model naordinovať na všetky ekonomické neduhy.
Spomína aj EU, ktorá mu v Európe svojím ekonomickým diletantizmom, zdatne sekunduje.
Autor viní pozitivizmus, že "obohacuje" svoje vízie o náboženské prvky, ktoré v svojej "vedeckosti" tak dôrazne neguje.
Kritika posadnutosti "pozitivistov" neustálym rastom ekonomiky (vo svete, ktorý ma pevne dané hranice) nie je až taká originálna a lepšie ju podľa mňa spracúva Mishan (in Spor o ekonomický růst).
Gray sa často odvoláva na svoje predchádzajúce knihy, kde ako píše rozoberá problematiku podrobnejšie (snáď sa trocha aj "vykráda", ale robí tak v medziach tolerancie).
Kto má pocit, že niečo nie je v poriadku a rád by nad tým pouvažoval, Gray dobré riešenie, pre načítanejších o čosi menej.