Alan Rickman: Deníky

22.05.2023

Alana miluji, jeho dílo obdivuji. Nicméně to, jakým způsobem byly jeho deníky interpretovány pro veřejnost, je velice nečitelný a není čtivý. Drtivá většina deníkových zápisů je sled miliardy jmen lidí, filmů, divadelních her, médií a dalších a vy se snažíte, velice marně, v tom zmatku a útržcích nějak zorientovat. Občas dostanete poznáku pod čarou s mini vysvětlivkou, ale i přesto jste ztraceni. Asi bych se nebránila tomu, kdyby byla celá kniha koncipovaná jinak. Například poskládat z jednotlivých zápisů příběh některého z Alanových projektů nebo třeba životních fází. Takhle to nemá žádnou přidanou hodnotu troufám si říct pro nikoho, sand jen pro vydavatelství, pro které je to easy money grab.

22.05.2023

Byl to velký herec a velká duše, ale jediné, co na těchto denících stojí pro nás čtenáře za to, je úvod Emmy Thompson a závěr jeho ženy. Ostatní je bohužel asi tak vypovídající, jako byste si četli lístečky na ledničce u lidí, které neznáte. Myslím, že by vlastně sám o takové vydání nestál. Kdyby je použili jako zdroj pro životopisnou knihu, bylo by to mnohem lepší.

21.05.2023

(SPOILER) Je hrozně zvláštní číst něčí deníky, které končí sérií takřka jednoslovných zápisů 12. prosince 2015 a následným doslovem vdovy o tom, jak to ten další měsíc pokračovalo. Právě afterword Rimy Horton je emocionálně nejsilnější, v závěsu je pak zápis kolem smrti Natashy Richardson.

První polovinou jsem se opravdu spíš protrápila. Připadalo mi, že s novým tisíciletím a hlavně s narůstajícími zdravotními problémy se zápisy trochu prodlužovaly a prohlubovaly. Deníky Alana Rickmana jsou krásná ukázka toho, proč by se něčí deníky neměly vydávat - nemá to prakticky žádnou výpovědní hodnotu, je to sbírka informací kolem toho, kam A. R. cestoval, jak často chodil k doktorům a s kým a kde zrovna večeřel. Moc nevěřím tomu, že je A. R. chtěl publikovat (a pokud skutečně ano, tak že je chtěl publikovat v této podobě). Mnohem lépe by to fungovalo ve formě memoáru, biografie a tak. Takhle je to sice autentický, ale valná většina je vlastně hrozně nudná. Je to normální, je to prostě běžný život, ale proč to vydávat?

(čteno v angličtině od ledna do května)

(SPOILER) "Nevíme, zda by si Alan přál, aby byly jeho deníky zveřejněny."

Co k takto rozpačitému úvodu říct?

Deníkové záznamy jsou opravdu heslovité a zkratkovité, působí jako poznámky v diáři. Jedná se o každodenní fakta, tedy převážně výčet schůzek s obrovským množstvím lidí (včetně návštěv lékařů) nebo nudné informace o dopravních prostředcích, kterými za svými aktivitami cestoval.
Kniha naopak neobsahuje žádné delší příběhy, pouze výjimečně se v ní dají najít hlubší úvahy a postrádá ucelený kontext.
Rickmana jsem vždy vnímala jako rezervovaného umělce. Byl mi sympatický a těšila jsem se, že ho poznám lépe, ale bohužel mi ani po bezmála 450 přečtených stranách textu kniha příliš nepřiblížila jeho osobnost (až na milou předmluvu E. Thompson).

19.05.2023

Fenomenální Alan Rickman.... co dodat... jen to, že na tohoto charismatického herce nelze jen tak zapomenout ....I přes kraťoučké každodenní poznámky (+ překvapivě vkusné, krásné malůvky v deníku), lze vyčíst jeho nenapodobitelný charakter... Emma Thompson jej vystihla krásně.

14.05.2023

(SPOILER) Zbožňovala jsem ho. Knihu tvoří hlavně vzpomínky na léta 1993 až 2015. Pracovní a osobní živost se v nich mísí a přelívají. Vidíte, že byl skvěle ironický i v reálném životě. Vzpomíná na sledování některých filmů, setkání s herci, filmové večírky a slavnosti spojené s filmem, setkání s královskou rodinou...a hodně cestování po světě... Na účast na pohřbech herců a dalších lidí od fochu.

Hodně na mě zapůsobilo, jak vzpomíná na smrt Natashy Richardson, která byla jeho blízkou přítelkyni. Nebo pak moment, když šel číst dětem do nemocnice a chtěl je všechny obejmout, ale přes hadičky a infuze se bál, aby je nepolámal.

Pottera neglorifikuje. Píše o tom, jak mnohdy bylo natáčení příliš zdlouhavé. Taky o tom, jak pri rozhovorech pořád padalo téma HP a už ho to třeba i vyčerpávalo.

Úvodní slovo v knize má Emma Thompson a je to překrásná vzpomínka.