Alchymista
Paulo Coelho
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/532991/bmid_alchymista-65ddb3927412c.jpg
4
7448
7448
Největší brazilský bestseller všech dob – byl dosud přeložen do 34 jazyků a prodalo se ho na 10 milionů výtisků. Takřka pohádkové vyprávění o cestě španělského pastýře za zakopaným pokladem, vycházející z příběhu o splněném snu ze sbírky Tisíc a jedna noc, je zároveň výzvou k naplnění vlastního osudu i poznáním posvátnosti světa, v němž žijeme. Na cestě za oním dvojím pokladem, plné zkoušek a důležitých setkání, je třeba dbát všech znamení a s neustálou trpělivostí a odvahou (jako alchymista sledující proměnu obyčejného kovu ve zlato) přetvořit samu svou osobnost.... celý text
Literatura světová Romány Duchovní literatura
Vydáno:
2016
,
Tympanum
Originální název:
O Alquimista, 1988
více info...
Přidat komentář
Přečteno znovu po 25 letech.. po těch letech jsem tu knihu samozřejmě vnímala trochu jinak - jako mladá jsem byla totálně nadšená a vnímala to hledání jinak než dnes, nicméně kniha má své moudro a myslím, že za pár let ji zase ráda vezmu do ruky..
Kniha, která by měla být v každé domácí knihovně a kterou by si člověk někdy kolem dvaceti měl přečíst. Příběh o cestě za svým snem, o víře ve své sny - ať už jsou to přání nebo opravdu noční snění, které se nám jakoby snaží něco sdělit - o hledání svého místa na Zemi, ale také o tom, jak nezapomenout žít dneškem, o tom, že láska se nachází na cestě za naším snem, o tom, jak se nechat vést a důvěřovat životu, že nás vede správným směrem, ale také o nezdarech, které se nacházejí na každé cestě a jak se jimi nenechat zastrašit.
Líbila se mi pozitivita této knihy. Příběh mne nenudil a potěšil. Knihu jsem dostala už před mnoha lety, a až teď jsem jí konečně dočetla. Když jsem s knihou začínala, nechápala jsem jí a myslím, že je dobře, že jsem se do ní začetla znovu. Jelikož tentokrát mi nepřišla už tak složitá… Rozdíl je v tom, že jsem přečetla mnoho motivačních knih a princip “dobrých myšlenek mi už není neznámý…
Četla jsem podruhé, abych si připomněla, co je na knize tak lákavého, že ji lidé čtou i po 36 letech od jejího prvního vydání.
Chápu, že to má být motivační a nějakým způsobem vás inspirovat, ale já jsem realista, a pokud je vám pohodlné mít nasazené růžové brýle, je tato kniha pro vás.
(SPOILER)
Mě velmi zklamal závěr. Přes všechna krásná slova, která v knize zazní, je nakonec závěr takový, že bez peněz stejně nebudeme šťastní. Pokud bylo cílem Santiaga, aby našel truhlu s pokladem, co je pak našim cílem? V čem tedy spočívá to kouzlo příběhu?
V knize je spoustu pravdivých vět, které bychom měli žít. Myslím si, že spoustu čtenářů se v tom našlo, proto to má asi takový úspěch. I já jsem někde mezi hledáním, bloumáním a možná i nacházením. Ale jestli žiju svůj Osobní příběh, to nevím. Jak to vlastně poznám? Že se proměním ve vítr, že budu mluvit s pouští nebo s ptáky? Nebo že všechno, co mám, tak opustím a vydám se za hledáním něčeho nejistého? Jak vlastně poznáme, že tam kde jsme, tak chceme být a nic jiného nás už nečeká? Podle snů? ...
A další věc je, že nevěřím v Boha ani Alláha, tito dva určitě mé cesty nevedou.
Úryvek str. 90 (zdá se mi nejaktuálnější a nejpotřebnější):
"Jsem naživu," řekl chlapci za jedné noci bez ohňů a bez měsíčního svitu, zatímco pojídal datle. "Teď jenom jím a nic jiného kromě jídla nedělám. Když se pak vydám na cestu, budu jenom na cestě. Když budu muset bojovat, umřu možná stejně dobře jako kdykoli jindy. Protože já nežiju ani ve své minulosti, ani ve své budoucnosti. Mám jenom přítomnost, a to mě zajímá. Když budeš moci vždycky zůstat v přítomnosti, budeš šťastný. Uvidíš, že v poušti je život, že na obloze jsou hvězdy a že válečníci bojují, protože to patří k lidskému rodu. Život pak bude jako slavnost, veliká oslava, protože je to vždy jenom ta chvíle, kterou zrovna prožíváme."
Nevím, no... jako úplně taková top pecka to na mě nepůsobilo, nemůžu si pomoct. Moc nerozumím tomu, že to je takový bestseller... Jsem každopádně velmi vděčná, že to nebylo delší... Občas jsem tomu nerozuměla, občas mi to přišlo už moc, pár myšlenek je fajn, ale četla jsem lepší knihy o tom, jak žít. Doslov Pavly Lidmilové mě spíš uvrhl do ještě většího rozčarování - jak se začnou valkýry míchat dokupy s Neposkvrněným početím Panny Marie, zdrhám pryč... Uááá.
Dle popisku bych si knihu nevybrala, lae na doporučení kamarádky jsem ji nakonec v rámci čtenářské výzvy přečetla. Kniha se četla dobře, příjemně mě překvapila, i když na styl a způsob tohoto "ezo" života já nejsem
Vysoké hodnocení díky myšlenkám, které korespondují s mým pohledem na svět. Život žít, jít za svými sny a poslouchat srdce, mimo jiné. To je to, co předávám i svým potomkům...
Bylo to zajímavé čtení. A opět to na mne působilo hloubkou. Jako by na povrchu běžel jeden příběh a kdesi pod ním, těsně pod touto linií, běžel druhý. Takový ten hluboký. Nadčasoví, ale hrozně poučný. Ten horní jsem vnímal úplně parádně, ale ten druhý jen takové záblesky. Bude jistě moudré si tento příběh ještě několikrát přečíst a pochopit.
Alchymista je pro mě jednoduše srdcová záležitost a nejoblíbenější kniha. Příběh je k zamyšlení, takže si čtenář z něho vždy něco odnese, nicméně kniha má až pohádkový děj a čte se sama. Oproti Malému princi je však mnohem hlubší a není „tak infantilní (opravdu v uvozovkách, Malého prince mám taky moc rád). Alchymistu si oblíbí každý, kdo věří, že náhody nejsou tak úplně náhodami a i negativní věci se v životě dějí z nějakého důvodu. Zaujme také čtenáře, kteří mají všelijaké sny. Těm může být tato kniha motivací v cestě za splněním si těchto snů a poskytovatelem odvahy v překonávání překážek ve své životní cestě. Na konci mám vždy husí kůži, i když čtu knihu každý rok.. prostě skvělý příběh a výborně napsaná kniha
Celkem náročné čtení na začátek prázdnin. Několikrát jsem slyšela audioknihu, ale musím říct, že mi nikdy nedala tolik, jako přečtení této knihy. Alchymista je plný různých uvědomění a rad i pro dnešní život. Četla jsem ji několik dní, protože jsem si vždy danou pasáž musela sama v sobě srovnat a pochopit. Přesto si troufám říct, že dám v budoucnu rereading. Ta kniha je totiž úžasná.
Člověk ji musí číst v ten pravý čas, aby pochopil a porozuměl.
Zaujalo mě rozporuplné hodnocení knihy. Mně osobně se Alchymista moc líbil, a to zejména díky samotné pouti, kterou bych sama ráda absolvovala. A nemuselo by to být ani k pyramidám v Egyptě. Jen prostě vystoupit ze své komfortní zóny, nechat za sebou vše nepodstatné a jít. Jít a poznávat nové lidi, jejich příběhy, něco se od nich naučit, něco třeba naučit je. Při tom všem si tak filozofovat, poznávat sebe sama do hloubky, poznávat svět.
(Samozřejmě vím, že onou poutí je život sám o sobě a vše zmíněné lze uplatnit bez toho, aby člověk vůbec někam chodil.)
V knize je možné najít spoustu krásných myšlenek, a je jedno, jestli už je člověk zná. Myslím, že není na škodu si některé věci znovu a znovu opakovat.
Jednu hvězdu ubírám za trochu moc tlačení na pilu, zejména ve druhé polovině, kdy mi přišlo, že by tomu volný průběh bez tak velkého důrazu na nějaké uvědomění slušel o trochu víc.
Možná, že jsem knihu četla v nesprávný čas, protože teď mě její filozofické myšlenky, které se hlavně ke konci hodně opakují, příliš neoslovily. Možná, že už toho mám načteno (i zažito) hodně, a proto na mě spousta vět působila jako klišé. Možná, že jsem měla až příliš velká očekávání... Podobnost s Malým princem asi nebude náhodná, ale pro mě mu nesahá ani po kotníky. Narozdíl od Prince, k Alchymistovi se nejspíš vracet nebudu.
Kniha se četla příjemně, byla to pro mě taková rychlá dovolenkova četba. Život mi to určitě teda nezmění a docela chápu, že to na mnohé bude moc mudrovani a zjednodušovani. Ale je to lehce a plynule napsané a člověka to nezatěžuje, naopak je to plné pozitivní energie.
Siahla sa po nej na odporúčanie literárneho publicistu v rádiu...ale nenašla som ten poklad skrytý v slovách.
Príbeh bol fajn, Santiago sympatická postava, ale toľko filozofovania, až také ezofilozofovanie...Pritom to mám rada, vŕtať so vo vnútri, v duši, rozpytvávať psychológiu ľudí, ich vzťahy...ale toto mi prišlo až také, zbytočné.
Uprednostňujem jednoduchosť, v ktorej je krása.
Netradiční příběh,který mě bavil,což jsem nečekala,knihu jsem četla spíše že zvědavosti a opravdu si mě získala.
Spíš mě bavila první polovina knihy, jakmile potkal Alchymistu, už to bylo jen o Duši. Myslím, že kdybych byla děcko, co ještě nemá v hlavě srovnané priority, tak by mi ta kniha třeba dost dala. Takhle jsem ráda, že jsem to poslouchala jako audioknihu a stihla u toho dělat další věci.
Ke konci už se často objevují pojmy jako Duše světa, Řeč světa, Historie světa, psáno takto s velkými písmeny. No, na tuhle hlubší všeobjímající fiilozofii moc nejsem a tak jestli mě něco oslovilo, tak spíše jednodušší myšlenky z první půlky knihy.
"Díru v tlumoku zašívat nebude - ať si kameny vyklouznou, jak se jim zachce. Umínil jsem si, že se budu rozhodovat sám."
A je to.
Štítky knihy
tajemno brazilská literatura tajemství vesmírná energie touha
Autorovy další knížky
| 2005 |  Alchymista |
| 2009 |  Jedenáct minut |
| 2000 | Veronika se rozhodla zemřít |
| 2014 | Nevěra |
| 2002 | Poutník – Mágův deník |
Paulo na mě často vykukuje v recenzích už nějaký pátek, ale čest jsem s ním měla až nyní.
Příběh pojednává o mladém pastýři ovcí, jemuž se zdá po dvě noci stejný sen o pokladu. Mladý Santiago se setkává s králem, který ho nasměruje správným směrem k pokladu. Chlapec se vydává na cestu za pokladem ležícím u pyramid. Naslouchá hlasu světa a učí se ho. Potkává mnoho zajímavých lidí, jako je sklář, Angličan, alchymista,… a potkává i svou životní lásku, kvůli které je ochotný se i snu o pokladu vzdát, ovšem ta mu to nedovolí a posílá ho dál hledat.
Musím uznat, že náznaky malého prince jsem postřehla. Hlavně tedy v lekcích od lidí, které potkává, stejně jako princ potkává lidi na planetkách. Zatímco princ je můj oblíbený příběh, alchymista nebude. Možná nejsem na tuhle knihu dost „ezo“, ale neustále poslouchat „Když něco opravdu chceš, celý Vesmír se spojí, abys to mohl uskutečnit.“ mě přesvědčilo spíše o opaku a to, že vesmíru jsme ukradení. Santiago je naivní, a alchymista krutý. Fatima chladná a Angličan otravný.
Vcelku je kniha napsaná hezky, možná i poutavě a určitě si fanoušky najde. Pokud vás třeba filozofické knihy baví, kniha by se vám opravdu mohla líbit. Plus knize přidal i příjemný hlas Lukáše Hlavicy.