Alchymista
Paulo Coelho
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/532991/bmid_alchymista-65ddb3927412c.jpg
4
7448
7448
Největší brazilský bestseller všech dob – byl dosud přeložen do 34 jazyků a prodalo se ho na 10 milionů výtisků. Takřka pohádkové vyprávění o cestě španělského pastýře za zakopaným pokladem, vycházející z příběhu o splněném snu ze sbírky Tisíc a jedna noc, je zároveň výzvou k naplnění vlastního osudu i poznáním posvátnosti světa, v němž žijeme. Na cestě za oním dvojím pokladem, plné zkoušek a důležitých setkání, je třeba dbát všech znamení a s neustálou trpělivostí a odvahou (jako alchymista sledující proměnu obyčejného kovu ve zlato) přetvořit samu svou osobnost.... celý text
Literatura světová Romány Duchovní literatura
Vydáno:
2016
,
Tympanum
Originální název:
O Alquimista, 1988
více info...
Přidat komentář
Četla jsem ji v nějakých 17, tenkrát jsem z ní byla odvařená...dneska už by mě spíš pobavila, ale z nostalgie hodnocení ponechám...Coelhovo dílo už nějakou dobu nesleduju, ale myslím, že spíš upadá, pokud je to vůbec ještě možné...
Podle mého je to nejvíce přeceňovaná kniha a autor dnešní doby. Knihy jsou neskutečně čtivé, to se musí nechat, ale dle mého, zvlášť Alchymista, je prostě splácanina všeho možného a nic jsem si z toho neodnesla.
Je opěvovaný, krátký a v seznamu četby k maturitě - takže jsem si ho přečetla. A abych pravdu řekla - žádný zázrak.
Děj se mi líbil, trochu jsem se bála vyřešení konce, ale velmi mile mě překvapil. Tedy krom pasáže, kdy se má Santiago přeměnit ve vítr.. Tohle mi tam nějak nesedlo - proč najednou takové fantasy ke konci poměrně reálného příběhu?
Filosofických vět ta kniha obsahuje až k prasknutí. Jo, na můj vkus jich tam bylo až příliš - buď bych jich potřebovala méně nebo alespoň ne tak rychle za sebou, abych je všechny mohla vstřebat a něco si z nich vzít. Možná kdybych to četla znovu, pomaleji a nad vším se detailněji zamýšlela..
Prozatím ani pepř ani sůl - kniha není k zahození, ale taky mě nijak neuchvátila (tedy rozhodně ne tak jak asi měla, vzhledem k propagandě..).
Tahle kniha nemusí sednout každému. Podle mě byste na tuhle knihu měli mít doslova chuť. Měla by vás sama zaujmout, vaši přátelé by ji měli zmiňovat čím dál tím více, nebo to jen bude kniha, která vám v knihovně "náhodou" spadne do klína, když budete vytahovat tu knihu vedle. Kniha není určena pro každého, ale přeci je. Opravdu má něco do sebe, a kdo nepochopí její moudra poprvé doporučuji přečíst znovu. Opravdu v sobě nese něco velkého.
Dlouho jsem si to odmítala přečíst, bylo toho prostě všude plno, žel bohu, povinná četba si nevybírá a tak jsem do Alchymisty pustila i já. A... nic. Nedokázala jsem se na to dívat očima člověka, kterému to má něco dát, četla jsem to jako obyčejnou pohádku. Překombinované, rádoby filosofická moudra sebraná odevšad. Fakt se mi nelíbil (a nelíbí) ten humbuk kolem toho.
Netvrdím, že je Coelho špatný, ale daleko více mě od něj zaujala třeba Veronika se rozhodla zemřít.
Nuda, nuda, šeď, šeď..... Všechny filozofické přesahy jsou zajímavé tím, že nikam nepřesahují...
Přestože je to úplně krátká knížka, četla jsem ji hooodně dlouho. Takový pohádkový příběh, který mě nevtáhnul a nepohltil, ale rozhodně zaujal. Je v něm spousta životní pravdy, která čtenáře určitě vede k zamyšlení! Myslím, že se k ní ještě někdy vrátím. Všecko, co se stane jednou, už se stát nemusí. Ale všecko, co se stane dvakrát, určitě se stane i potřetí...
Sáhla jsem po ní na dovolené, když nebylo nic jiného po ruce a já chtěla číst a musím uznat, že jsem udělala dobře.
Velmi příjemné čtení, něčím je prostě zajímá. Řekla bych, že má také svůj Osobní příběh :).
Alchymista je zvláštní kniha...možná tím je tak zajímavá a mnozí z nás ji nechápají, ale přesto se jim líbí. Co tím chtěl vlastně autor říci? Já vlastně nevím. Nečetla se dlouho, nýbrž krátce: nebyla to nejlepší kniha, kterou jsem kdy četla, ani jedna z těch lepších. Možná je to jen tou atypičností, že ji lidé tolik milují. Mě přišla divná, já divné ráda. Někdy je toho i na mě dost. Coelho je vůbec podivín.
Stylem mi Alchymista připomínal Malého prince, který je ale na rozdíl od něj velmi nenásilný. Z Alchymisty jsem měla pocit, že se snaží až moc vnutit nějakou ideologii. Z knížky mám velmi rozporuplné pocity, nezavrhla bych ji ale ani nepřiřadila k mým oblíbeným.
Kniha, které uškodilo to, že se stala bestsellerem.
Alchymista patří k těm knihám, které rozdělují čtenáře na dva tábory, přičemž nevím, která skupina je početnější. Jedni slaví, dostali impuls k lepšímu a hodnotnějšímu životu, druzí kroutí hlavou nad tím, jak mohl Coelho takové bláboly sepsat. Můj pohled je poněkud jiný, rozhodně si nemyslím, že se jedná o tak špatnou knihu, jak tady tolik lidí tvrdí (vlastně si ani nemyslím, že by to špatná knížka byla). Coelhův jednoduchý jazyk, krátký rozsah, téměř až pohádkový motiv a jakési pozitivní poselství činí z Alchymisty text, dostupný širokým masám. Dokáže v mysli člověka vyvolat pocit, že nic není ztracené, stále je možné změnit svůj život k lepšímu, ke větší spokojenosti i duševnímu klidu. Z toho důvodu se také nedivím tomu, jaký bestseller se z románu stal. A právě v tom ční (podle mého názoru) největší problém Alchymisty. Jedná se totiž o knížku vyprofilovanou, určenou konkrétnímu čtenáři. Když ale začnete jisté dílo vydávat se slogany “největší brazilský bestseller všech dob” na obálce, nutně časem dojde k tomu, že se dílo dostane do rukou široké veřejnosti, tedy i lidem, kteří by o něj za normálních okolností ani nezavadili. A Alchymista rozhodně není kniha pro každého. Si představte situaci, že si z knihovny odnesete Alchymistu, Bukowského, třikrát Kinga, dvakrát Browna a ještě Pratchetta se Sapkowskim a nějaké to scifi. Je asi pochopitelné, že se vám Coelhova kniha bude líbit ze všech nejméně, vždyť vychází z úplně jiné životní filozofie, z jiného pohledu na svět. A já si nemyslím, že to je špatná filozofie a nebo špatný pohled. Zkrátka je jiný, což by si spousta hodnotitelů měla uvědomit. Zkoušel jsem se na knížku dívat z více úhlů pohledu a něco jsem si v ní našel. Podle mě své kouzlo má a možná se k ní časem vrátím.
A s tím souvisí i můj zvláštní vztah k autorovi. Asi nikdy se nestane mým velkým oblíbencem, ale tak nějak záhadně mě neustále láká, stále se k němu vracím a mám chuť jej objevovat. Alchymista je moje třetí přečtená Coelhova kniha a vím, že za nějaký čas zkusím čtvrtou.
(přečteno 30. ledna 2012)
jak se mohlo stat, ze je tato kniha tak opevovana? docetl jsem ji castecne proto, ze nemam rad nedoctene knihy a take, ze jsem stale doufal, ze se to zlepsi... neni to spatna kniha, ale rozhodne neni tak bombasticka, jak se o ni rika, pro me je to prumerna kniha :)
Kniha, u které se lidé dělí do dvou skupin, podobně jako u Malého Prince. Můžete ji milovat nebo ji budete nenávidět. Rozhodně to není kniha pro každého... vyjadřuje to komentář, který jsem někde četl - ,,je to kniha pro lidi, kteří se dokáží oprostit od světa a snít."
Ztotožňuji se s negativními komentáři přede mnou a přidávám svůj, ač již nadbytečný. Absolutně nechápu řež, která se strhla po Alchymistovi. už jako pubertální dívka, když se mi vpodstatě neznámý alchymista dostal do ruky, jsem nedokázala přistoupit na tu přefalešněnou strunu jakoby ehm plnění snu. nechápu nechápu, co za jeho úspěchem stojí.
Alchymista je příběh chlapce, který si prožije svůj "osobní příběh"... Přiběh je metaforou života, že každý by se měl pokusit o to, aby si splnil svůj sen. A když člověk moc chce a tvrdě si zatím jde, může to dokázat.. Avšak lidé jsou pohodlní a bojí se neúspěchu, a taky toho, že ztratí to, co získali do teď. Proto raději nepodnikají nic... Život je dar a je na každém, jak s ním naloží. V knize je spousta myšlenek o životě, která člověka vedou k zamyšlení a která ho mohou povzbudit k tomu, aby si šel za svým snem.. Svůj poklad nemusí na konec najit, ale důležité je se o jeho nalezení alespoň pokusit..
Krásná kniha, jen bych řekla, že toto téma zpracoval lépe Herman Hesse - Siddhartha
Štítky knihy
tajemno brazilská literatura tajemství vesmírná energie touha
Autorovy další knížky
| 2005 |  Alchymista |
| 2009 |  Jedenáct minut |
| 2000 | Veronika se rozhodla zemřít |
| 2014 | Nevěra |
| 2002 | Poutník – Mágův deník |
Oproti Veronice jsem se do příběhu dokázala "dostat" a pastýři fandit. Knížka se mi líbila, jen scéna s proměnou ve vítr mi přišla trochu přitažená za uši. Ale zase nechala prostor pro fantazii a filozofování, asi jako scéna z King´s Cross v posledním Harry Potterovi. :)