Alej prokletí

13.07.2024

Takový Šílený Max od Zelaznyho. Zábavné to bylo, ale postavy ploché, vývoj nulový. Jak píše "duben", povídka, jejíž rozsah se trochu vymknul kontrole.

10.01.2022

Taková trochu zbytečně dlouhá povídka, které chybí trochu prokreslení postav nebo zajímavějšího děje. Jako takové oddechové čtení se to dá.

02.01.2020

Mix Mad Maxe a McCarthyho Cesty. Na druhé přečtení po mnoha letech mi to dalo mnohem víc než kdysi. Vykreslení postapo atmosféry je brilantní a i myšlenkové pochody postav mají něco do sebe.

02.08.2019

Alej prokletí je nenáročná a trochu prostoduchá odpočinková kniha, která posloužila jako předloha podobně béčkovému filmu. Děj ničím nepřekvapí. Nejde o moc víc než o cestu z bodu L.A. do bodu Boston. Jaderná válka bývalé Spojené státy přeměnila na životu nebezpečnou pustinu, nepodobnou jakékoliv jiné postapokalyptické krajině. Povrch je neustále bičován bouřemi znemožňujícími létání a svět je obydlen obřími zmutovanými tvory. Pro lidi už tu není místo. Projet celou tu dlouhou štreku by mohl jen neskutečně odhodlaný člověk a nebo blázen. Hell Tanner není ani jedno z toho. Pokud se autor držel v mezích akce, příběh rychle odsýpal a bavil. Kdykoliv začal zbytečně filosofovat, nebo ukazovat emoce postav, tak pravidelně selhával. Roger Zelazny není František Kotleta a bohužel nedokázal napsat stejně plytkou a zábavnou knihu, jako byla kterákoliv z tetralogie Spad.

25.02.2019

Alej prokletí je dobrá povídka, nalákala mě proto, ze Zelazny je můj dost oblíbený autor. Hlavní hrdina je psychopat motorkář, žijící v opravdu tvrdém světě - obydlí jsou opevněná ani ne tak kvůli nestvůrám, jako kvůli nevyzpytatelné atmosféře ap.
Příběh je jednoduchý, dovést zásilku léků. Jenže doprava čehokoli na delší vzdálenost je smrtelně nebezpečná a nikdo jiný, než schopný zločinec nemající jinou možnost, by se do ní s kapkou pudu sebezáchovy nepustil...
Takže kniha je dobrodružnou cestou po totálně šíleném světě - a čte se dobře. Žádné vysvětlování záhad, žádné hluboké charaktery... prostě jen akční počtení.

07.12.2018

Tak tohle byla bláznivá jízda. Rozsahem novela, postapo svět s mutanty a přímočará road movie. Varuju předem, že knížka obsahuje prakticky jen jednu dějovou linii. Zelazny ji napsal ve 32 letech, když začal svou kariéru spisovatele jako autor sci-fi.
Tedy již dávno. Bude to 50 let. Potom netuším jestli kniha nějak neodráží dobu, kdy ji psal. A nebo to tehdy prostě stačilo. Aspoň pro mě to je nejslabší kniha, kterou jsem od něj četl. Zelaznymu totiž sci-fi moc nešlo a svůj talent projevil až v žánru nové vlny.
Tady subjektivnímu hodnocení už holt neuteču. Postapo vůbec nemusím. Tento námět Zelazny použil o 4 roky dříve v románu Nesmrtelný, který je výrazně lepší. Na druhou stranu to bylo krátké a tak jsem netrpěl. Pořád čekáte na nějakou zajímavou myšlenku nebo pointu. A před koncem vám dojde, že už nic takového nepřijde. Kniha tak selhala jednoduše v tom, že mě nebavila. Těšil jsem se až to dočtu a to by se asi stávat nemělo.
Tahle kniha je zázrak. Zázrak, že vůbec vyšla. Nebo aspoň vůbec netuším jaký byl autorův záměr a co si vydavatel myslel a proč to vydal. Možná bych se mohl bát, že jsem minul nějakou geniální pointu. Ale vzhledem k hodnocení asi ne... 55%

17.08.2018

Jednoduchá přímočará povídka, dobrá na oddech. Námět dobrý, ale nevyužil se potenciál. Kdyby se více popsal svět, jeho souvislosti a nejen naložit, prostřílet se a dovézt, tak by to bylo o mnoho lepší.
Za mne asi nejzajímavější scéna byl rozhovor s profesorem (nebo učitel? teď přesně nevím), který se schovával a sám se účastnil lynčování ostatních vzdělaných lidí. Trochu to dalo nahlédnout do počátku úpadku lidstva ale jinak nic moc.
Dobrá kniha na cesty, nebo když zrovna nemáte co dalšího po ruce, ale nic víc v tom nehledejte.

22.05.2017

Jako nenáročná akční oddechovka to nebylo úplně špatné, i když bych uvítala trochu více děje, než že hlavní hrdina jede z bodu A do bodu B a cestou postřílí kdeco a kdekoho. Ale co mi přišlo fakt přitažené za vlasy byl ten jeho veletoč o 180° z klasického záporáka bez citu a svědomí ke klaďasovi zachraňujícímu svět, který prodělal během cesty, aniž by k tomu měl nějaký uvěřitelný důvod. Nebo možná ty poznámky o tom, že je vlastně blázen, byly míněny doslovně a já jen nepochopila, že čtu knížku o drsném schizofrenikovi. :o)

08.02.2017

Na knihu jsem se těšil, ale po přečtení mám velmi rozporuplné pocity. Na jednu stranu mám rád postapo příběhy, ale děj knihy je tak povrchní že se vyrovná spíš sci-fi povídce lepšího průměru.

23.09.2014

Souhlasím se Smiskem05 - přímočaré a jednoduché , až mi chyběla nějaká nepředvídatelná zápletka, komplikovanější děj a propracovanější akce. Několikrát se mi do hlavy vloudila podobnost se skvělým starým filmem Mzda strachu, kde jsem byla mnohem víc napnutá a dychtivá, co bude následovat !

27.03.2014

Přímočaré, jednoduché, čtivé. Na delší cestu více než příhodné :-)

30.04.2013

Přímočará nenáročná akční jízda (doslova) v kůži alespoň zpočátku čistokrevného záporáka Hella Tannera. Nic víc, nic míň. Pokud člověk hledá složité intriky, komplikovanou zápletku nebo milion propracovaných postav, bude zklamán. Kdo ale hledá obyčejné nenáročné čtení, které rychle odsýpá, bude nadšen.

12.05.2012

Když jsem četl Alej prokletí poprvé, znal jsem Zelatnzho jen podle Amber série a byl jsem mile překvapený jeho širokým záběrem. Dnes už ho znám trochu lépe, ale Alej prokletí se mi líbí pořád stejně i po několikerém přečtení...