Vina
Jonathan Kellerman
Alex Delaware série
< 28. díl >
Dávná tajemství se možná dají pohřbít. Ale vina nikoli... V honosné čtvrti Los Angeles dojde k sérii drastických vražd. Na zahradě soukromého domu je nalezena mrtvola dítěte, kterou tam kdosi pohřbil před šedesáti lety. A krátce poté dělníci při výkopových pracích v nedalekém parku objeví kostru dalšího nemluvněte a opodál se najde zastřelená mladá žena. Na první pohled tři nesouvisející případy. Anebo je mezi nimi přece jen nějaká spojitost? Na to se snaží přijít detektiv Milo Sturgis za pomoci svého přítele, brilantního psychologa Alexe Delawarea. Možná je ale historie tohoto případu tak neuchopitelná a tak děsivá, že na odhalení úplné pravdy tentokrát nebudou Alexovy zkušenosti stačit. Vyšetřovatelé se musí vrátit o šest desetiletí zpátky a pokusit se složit příběh o krásné zdravotní sestře, charismatickém lékaři a novorozenci, kterému nebylo souzeno přežít. Nitky dávných událostí vedou až do světa soudobých celebrit, jimž privilegovanost jejich postavení umožňuje skrýt pod vnějším pozlátkem naprosto cokoli. Třeba i zločin. Zločin, jehož hrůznost se vymyká lidskému chápání.... celý text
Přidat komentář
Jako konec dobrý. Ale trošku jsem se prokousávala množstvím postav. Strašně se mi pletly. Kellermana mám ráda, ale toto bylo slabší.
Sérii Alex Delawere mám strašně ráda, čtu ji již spoustu let a musím konstatovat, že není slabší kniha, všechny díly se mi hrozně moc líbily, jsou to spíš psychologické, pomalejší příběhy, pocitové než-li akční...Jonathan Kellerman je opravdu dobrý spisovatel.
Velmi dobře propracovaný příběh, v hodnocení souhlasím do puntíku s čefem.
Čtivá detektivka se zajímavým příběhem. Bod strhávám za to, že místy na mě příběh působil dojmem, že zápletku vyšetřuje sám Alex a detektiv Milo se jen cpe jídlem... Druhý bod strhávám za ošizený konec, myslím si, že dopadení padoucha by si zasloužilo trošku něco nápaditějšího, než jak jej autor uvedl :-)
Na Kellermana překvapivá NUDA. Po dobrém začátku spadl příběh do fádní šedi, a zhruba od poloviny knihy řeší čtenář problém, kdy už si pro toho padoucha konečně dojdou. A předposlední kapitola už nic neřeší. Tak snad příště.
Po slibném začátku následovala nuda občasně proložená něčím napínavým (což Vám nedovolí knížku jen tak odložit přestat přemýšlet jak dopadne) nicméně ke konci se celkem rozjela a četla jedním dechem.......úplný konec zbytečně odfláknutý ......Knížka je velmi táhlá proto bych jí hodnotila jako slabší průměr.....
Jonathan Kellerman opět vůbec nezklamal. Velice poutavý,napínavý příběh,moc se mi knížka líbila
První kniha od tohoto autora. Velice čtivá , napínavá. Napsaná jiným pohledem psychologa, což mě potěšilo. Knížka opravdu moc dobrá. Podívám se po dalších knihách od Jonathana Kellermana. Jak vidím je to oblíbený spisovatel.
Krásně psaná detektivka. Příběh protkaný napětím, vyprávěný z pohledu zajímavého člověka -psychologa nikoli detektiva, okořeněný úžasným humorem, který je nenásilný, ale naprosto přirozený, jako život sám. Nemyslím, že zapojení celebrit do obyčejného života nebylo na škodu, a to je z jednoho prostého důvodu. V příběhu je vykresleno, že neštěstí se nevyhýbá ani osobnostem, slavným a bohatým, protože to jsou také jen lidi :). Dávám pět hvězdiček. A určitě to není jediná kniha, kterou jsem od autora četla, sáhnu brzy po další :).
Vina je první kniha, kterou jsem od Jonathana Kellermana četla. Příběh se mi líbí a charaktery postav jsou dobře propracovane. Jen podle mého názoru nemusel autor v příběhu použít vlastní verzi slavného hereckého páru. To se mi zdá zbytečně komplikované.
Jonathan Kellerman opět nezklamal, ukazuje, že to jde i bez tun mrtvol, vymýšlením co nejohavnější smrti (či spíše jejím popisu), superdetektiva s nadpozemskými schopnostmi či úchylnými náboženskými fanatiky. V porovnání s předchozími přečtenými knihami (Oběti a Zabiják) bych ji hodnotil o půl hvězdičky níže, nicméně právě pro vlastnosti citované v první větě ji ponechám čtyři. Jinak se jedná o v poklidu ubíhající příběh, který popisuje leckdy i velmi piplavou práci při objasňování kriminálního deliktu, je zde v rozumné a hlavně uvěřitelné míře dávkována náhoda i štěstí, nechybí i vtip. Na druhou stranu se i zde najdou rozporuplné pasáže, které působí spíše jako vata a jejichž absence by příběh neohrozila, ale to už je spíše na recenzi. Závěr - kdo si chce přečíst solidní detektivku, chybu neudělá.
Hodnotím jako nejlepší kriminální román autora z těch, co jsem dosud četl. Všechny knihy od něj jsou určitě velmi dobré, ale u některých mi chybí nějaký zvláštní nápad, který by je odlišil od mnoha jiných a podobných. Psycholog Deleware jako amatérský spolupracující detektiv je jistě dobrá idea, ale určitě známe také řadu dalších lékařů detektivů a poznatky z psychologických postupů román také nějak moc neozvláštní. Naštěstí je příběh psán jako přísně klasicky uvěřitelný a propracovaný a pro mnoho čtenářů jako já je to dost, abych se na další knihy autora vždy těšil.
Celkem dobrá detektivka. Ale žádná pecka. Od tohoto autora jsem četla již povedenější. Nebyla jsem vyloženě zklamaná, ale určitě nemám v plánu si tuto knihu přečíst někdy znovu.
První knížka od Kellermana, kterou jsem přečetla. Mám z toho docela rozpačité pocity. Na začátku se mi kniha hodně zamlouvala, přišla mi zajímavá, do prostřední části knihy jsem se nemohla začíst a konec se mi líbil, byl pro mě celkem nečekaný. Knížka mě ale celkem zklamala, měla jsem větší očekávání, ale koneckonců děj byl vcelku zajímavý, jen tam, pro mě, byly zbytečné protahy.
Začátek knihy mě moc nezaujal musela jsem se do toho hodně začíst, ale ke konci knihy to už zase bylo zajímavé
Já už jednu od tohoto autora četla a myslím, že nebude poslední. Souhlasím s předchozím komentářem a myslím, že žádné pořádné krváky nejsou potřeba, hlavní je, by byl děj zajímavý. A to je..
Autorovy další knížky
| 2008 |  Svědkyně |
| 2014 | Zabiják |
| 2008 | Krevní test |
| 2005 |  Našeptávač |
| 2010 | Moje druhé já |
Slibný začátek. Kniha nevyužila svůj potenciál. Zakončení školacke. Zklamaní.