Algoritmy pro život

Překlad je místy tak kostrbatý a nejednoznačný, že je třeba jednu větu přečíst několikrát a měnit složení jejich větných členů, dokud nezačne dávat smysl. Proto je četba mnohdy mnohem náročnější, než by musela být.
Na druhou stranu teď už vím, že je to tím, že překlad není "výpočetně vlídný" ;-)
Ruku na srdce. Samotné algoritmy v běžném životě použitelné nejsou ani omylem, ale obecnější (až filozofické) poznatky z informatiky mi přišly velmi cenné a zamyšleníhodné.

Ty algoritmy, které se týkají bezprostředně našeho života, mě příliš nepřesvědčili. Autor například tvrdí, že pokud jsme zatím vystřídali jen málo partnerů, máme několik prvních opustit, bez ohledu na to, zda jsme zamilovaní nebo jak dobří tito partneři pro nás byli. Jen proto, abychom měli podle čeho srovnávat ty další. Možná by to byla pravda, kdyby veškeré informace o vztazích pocházeli jen z naších předchozích vztahů. Ale můžeme pozorovat i jiné vztahy a srovnávat i lidi, se kterými nemáme vztah. Kdybych někoho měl, neopustil bych ho jen proto, že podle této knihy a jejích statistik bych ho opustit měl. Pokud jde například o vyhodnocení toho, za jakou cenu prodat dům, autor nejprve chce stanovit rozmezí, v jakém se cena má pohybovat (jak to máme stanovit už neuvádí) a dále vyžaduje znalosti statistik, které většinou nemáme - podobné rady jsou téměř nepoužitelné, i když jde opět o zajímavou matematickou hříčkou. Hodně statistik se však soukromého života téměř netýká. Nejzajímavější a nejpoužitelnější jsou ty části, které lze aplikovat na ekonomiku. Kniha na základě Nashovy rovnováhy ukazuje, že neplatí, že pokud všichni jednají ve svůj prospěch, je to ideální řešení ve prospěch všech. Dále vysvětluje chování davu při vzniku bublin, kdy se ostatní rozhodují na základě rozhodnutí ostatních.

Moc pěkné shrnutí základních algoritmů "pro život". Jsem poznamenaná vysokoškolskou matematikou, tak moje hodnocení berte s rezervou.
V knížce jsou popsané praktické příklady jejich použití i beznaděj při marném hledání optimálního řešení.
Přestože jsem měla na škole několik semestrů teorie her, nikdo mi neřekl, že manželství je vlastně obdoba "vězňova dilematu". Proč? Nebo jsem to jen nevnímala? :)
Jsem ráda, že v knize zaznělo i moje oblíbené motto: "Good enough is good enough" ("dost dobré" je dost dobré).
Tady jsou moje zápisky k těm nejzajímavějším kapitolám, abych nezapomněla na ty zásadní myšlenky:
1) Optimální zastavení - pravidlo 37%
3) Řazení - Pizza party (merge)
4) Mezipaměť - LRU (Last recently used) - vlevo, hromádka dokumentů na stole funguje nejlépe
5) Plánování harmonogramů - jíst zeleninu z bedýnky podle toho, co se prvně zkazí, může nakonec vést k tomu, že vyhodíme víc zeleniny. Někdy je lepší nechat shnít meloun a zbytek budeme jíst čerstvý.
6) Bayesovo pravidlo - Koperníkův princip: pravděpodobně jsem se k události dostala v její polovině. Jde ale o rozložení jevu (Erlangovo rozložení byla pro mě novinka, to jsme ve statistice nebrali :))
9) Náhoda - občas je lepší si hodit mincí. (Musím si přečíst knížku Kostkař).

Souhlasím s již uvedeným, kniha není pro laiky, opravdu doporučuji vystudovaným informatikům, případně s vystudovaným jiným technickým vzděláním. Některé části je třeba číst opravdu důkladně, aby to člověk pochopil. A spíše než dopodučení pro život jsem to bral jako takový průvodce různých oblastí informatiky s celkou řadou zajímavých historek ohledně vzniku různých algoritmů či řešení. Co mě neskutečně iritovalo je chybný překlad celé jedné kapitoly, kdy předpokládám překladatel přeložit celkem běžně užívaný termín ze světa strojového učení, přeučení (overfitting) jako přeurčení, což opravdu nedává smysl. Nechápu, že něco takového mohlo dojít až do tisku.

V téhle knize se toho dá najít spoustu zajímavého. Jen mám trochu problém s názvem. Těch praktických, pro běžný život použitelných, algoritmů je v knize jen zlomek...
Pokud vás zajímá matematika a statistika skrytá za seřazováním knih v knihovně, nebo ideální poměr mezi hledáním a užíváním... Pak je to dost možná kniha právě pro vás.

Kniha mě bavila, ale byla pro mě jako pro laika dost složitá. Čekala jsem, že téma bude podáno lehčím, méně odborným stylem.

Na jakou nabídku kývnout při prodeji domu? Jak si vybrat životního partnera? Jak rychle roztřídit koš plný vypraných ponožek? V jakém pořadí co nejefektivněji řešit množství úkolů? Problém "obchodního cestujícího". Na tyto složité problémy narážíme v životě dnes a denně a lámeme si nad nimi hlavu. Na mnohé z nich však existují matematické vzorce a postupy, které je mohou buď rozlousknout, nebo alespoň ušetřit spoustu času a energie. Tato kniha si dala za úkol seznámit s nimi i nás laiky.
A daří se jí to dobře. Přestože se jedná o čtivou a velmi popularizační publikaci, je psaná poctivě a věnuje se daným problémům často i dost do hloubky. Asi si z ní vezmete víc, když ji nebudete číst jako Já po kouskách při jízdě tramvají, ale vyhradíte ji víc svého času a pozornosti. Pro zájemce disponuje i rozsáhlým poznámkovým aparátem a dlouhým seznamem další literatury. A i když se pak nepustíte do studia dalších matematických spisů, Algoritmy pro život vám možná budou užitečné víc, než většina literatury o osobním rozvoji.

Takovy prumer. Uzite algoritmy jsou sice zajimave, ale aplikovat je v beznem obcanskem zivote - no nevim. Hlavne si vzpomenout v dane situaci, ze mam nasadit tento nebo onen algoritmus bude asi dost tezke, chce to cvik. Priklady aplikace algoritmu v beznem zivote popisovane autorem me z vetsi casti take moc nepresvedcily. Nicmene bayesovsky se snazim rozhodovat uz od chvile, co jsem cetl knihu Signal a sum od Nate Silvera a to s vlaznymi vysledky.

Kniha mi přišla zajímavá, ale kdybych nestudoval IT tak by mě nebavila teda