Alias Grace
Margaret Atwood
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/450157/bmid_alias-grace-OuP-450157.jpg
4
535
535
Historický román Alias Grace je založen na skutečných událostech, vraždách Thomase Kinneara a Nancy Montgomeryové, z nichž byla obviněna mladičká služebná Grace Marksová a sluha James McDermott. Za mladou Grace, trpící ztrátou paměti, přijíždí do věznice po deseti letech mladý psychiatr Simon Jordan, aby se v ní pokusil vzkřísit pohřbené vzpomínky a zjistil, jestli zločin skutečně spáchala. Během dlouhých rozhovorů hledá cestu do její paměti skrz sny a dotazy na dětství strávené v Irsku, odkud se celá rodina přesunula do Kanady za lepším životem. Přes původně čistě profesionální zájem o Gracin případ se postupně zaplétá do jejího příběhu. Gracino vyprávění i Jordanovy životní peripetie se odehrávají v kulisách Kanady první poloviny 19. století.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno:
2018
,
Argo
Originální název:
Alias Grace, 1996
více info...
Přidat komentář
Po dlhých rokoch som opäť siahol po knihe Margaret Atwoodovej a po rovnako dlhej dobe som opäť očarený. Je čas oprášiť staré lásky a k tejto autorke sa vrátiť a prečítať si ďalšie jej diela, ktorých mám doma neprečítaných niekoľko. táto je naozaj dobrá, 9/10
Historický román podle skutečných událostí, odehrávající se v první polovině 19. století v Kanadě. Mladičká služebná Grace Marksová a sluha James McDermott jsou obviněni z vraždy svých pánů Thomase Kinneara a Nancy Montgomeryové.
Po deseti letech přijíždí do věznice za Grace, trpící ztrátou paměti, mladý psychiatr Simon Jordan, aby se v ní pokusil vzkřísit pohřbené vzpomínky a zjistil, jestli zločin skutečně spáchala.. Je Grace prohnaná vražedkyně nebo nevinná oběť?
Moje druhá kniha od Margaret Atwoodové a líbila se mi snad ještě víc než Příběh služebnice. 550 stran uteklo jako voda a já se s Grace jen nerada loučím. Skvělý čtenářský zážitek!
Proč já se té klasické literatury v podobě tlusté knihy tak bojím a oddaluji četbu, jak to jen jde? A - klasika - stačí deset procent knihy a mám jasno, že na týden, dva mám o zábavu a přemýšlení postaráno. Občas mne do toho napadne, proč to autor vlastně napsal.
Tak tady jsem jásal nad proniknutím do zkušenosti přistěhovalců/vystěhovalců do Ameriky, resp. Kanady. A zkoumání duševního zdraví před stopadesáti lety. Samotný příběh vražednice tak vlastně za ta léta ztratil na své přitažlivosti. Navíc v době Roubalů a Kajínků vlastně až skoro tuctový. Ale střední vrstva v Kanadě před mnoha lety, to už bylo něco.
Audiokniha
Nevím, jestli by mě kniha tolik bavila, i kdybych ji jen četla. Rozhodně se autorce povedlo pozoruhodné dílo, děj ovšem plyne poněkud pozvolna a je čtenáři předkládán více způsoby. A právě fakt, že audioverzi načetlo více hlasů, celý příběh zpřehledňuje a činí hodně zajímavým. Navíc hlas Grace působí už jen svým zabarvením opravdu mladě a nevinně. Celý román jsem poslouchala asi týden a vždy jsem se hodně těšila, až mě zase mladá Grace vtáhne tím podmanivým hlasem do svého životního příběhu.
Původně jsem se chystala na Příběh služebnice, ale dřív se mi dostala do rukou autorčina novější kniha. Už anotace mě hodně zaujala. A zaujetí příběhem (který má reálný podklad a já o něm v životě neslyšela) mi vydrželo až do poslední stránky. Detektivní zápletka byla bezva, ale ještě víc mě nadchlo přiblížení nelehkého života všech emigrantů z Evropy, kteří se na americký kontinent vydalo před více jak 200 lety hledat svoje štěstí. Autentické dobové texty, které vyprávění pravidelně přerušovaly byly zajímavé, ale docela mě to při čtení rušil. Ale i tak je to pořád kniha, kterou s radostí doporučím k přečtení.
Audiokniha
Od první minuty jsem byla ztracena, polapena a uchvácena.
Nevím zda bych dokázala tento příběh tak intenzivně vnímat i v knižní podobě. Skvělé audio zpracování však způsobilo, že mnou příběh Grac rezonoval a zněl i ve chvílích kdy na poslech nebyl čas.
Ke knize mě přivedla čtenářská výzva: Kniha od držitelé Ceny Franze Kafky. Děkuji.
Mé já se brání slovům a přirovnáním jako je nádherný a krásný příběh. Každopádně je to výborně zpracovaný historický román se skvělé vykreslenými hlavními postavami.
Při poslechu jsem neustále toužila po troše toho obyčejného lidského štěstí pro Grace. A zatím přicházelo ono dobové pokrytectví a tvrdý přístup k ženám nižších tříd, nemluvě o přístupu k těm padlým.
Kombinace rozhovoru, dopisů a citací z fiktivního dobového tisku a samotný doslov autorky mi přinesly úchvatný čtenářský zážitek.
Doporučuji.
Naprosta nadhera.
Je to jako prohlizet si obri obraz a cist si v nem.
Skvela prace.
A nejvetsi blazen ze vsech tam je doktor a doktor, ale jsou vleceni tihou systemu.
Musím říct, že jsem byla od první chvíle uchvácena a okamžitě vtažena do dění. Oceňuji pečlivou mravenčí práci autorky, kterou v závěru přiznává, vznikl pozoruhodný text, který vás i přes rozsah chytne a nepustí. Je to tak trochu čekání na Godota, jedna ze závěrečných scén jako by vyvolala milion otázek, na které už jsou odpovědi jen na čtenáři. Hodně jsem přemýšlela nad "vstupy" ze života dr. Jordana (dopisy, vztah s bytnou, návštěva místa dění i odjezd), nakonec celou jeho linku vnímám jako paralelu s příběhem Grace. V té době totiž bohužel záleželo na tom, zda jste bohatý, či nemajetný, žena, či muž. Simon ve svých představách, které čtenáři často a rád servíruje, byl v mých očích mnohem větší "blázen" než obviněná. O tom, jak je všechno relativní a závisí na úhlu pohledu, je ostatně celý román. Za mě palec hore.
Děkuju, že žiju tady a v téhle době. Protože přestože všichni včetně mě neustále nadáváme, nechybí nám vlastně vůbec nic.
Prvních sto stran bylo takových zahřívacích, ale pak mě Gracin příběh vtáhl a už nepustil.
Skvělý román! Doporučuju! Příběh služebnice se mi líbil o trochu víc, ale tento příběh služky Grace mi vyhovoval stylem, jakým je napsaný. Plavba přes oceán mi připoměla Vystěhovalce od Moberga, bavily mě popisy domů a prací v nich, líbily se mi dopisy okořeněné ironickými poznámkami, přesné dobové postřehy... Všech 550 stránek jsem si vychutnala a byla ráda, že je to tak tlustá knížka. Doslov autorky mi jen potvrdil, že to nebylo jednoduché psaní. Klobouk dolů!
Bohužel, další kniha s velkým ohlasem, u které já osobně jsem zklamaná. Tzv. "duch doby" mi připadá jen jako velmi dobrá rešerše zajímavých faktů, která ovšem z knihy divně trčí, nepodařilo se dobu oživit. Hrdinka mi posléze začala být ukradená, neustálé skákání z postavy na postavu tomu nedodalo. A ty úvody kapitol, to mělo být asi "umění"...? Možná kdyby kniha měla třetinu stránek a šla rychle k jádru věci, tak snad by se to dalo. Ale tohle si hraje na opus, kterým to není.
Příběh Grace se mi velmi líbil. Je super, jak se autorce povedlo zachytit ducha doby a názory tehdejší společnosti. Postava Grace mě velmi zaujala pozornými a citlivými popisy přírody a postřehy ze světa, který ji obklopoval (na dívku pocházející z takových podmínek jako ona a pohybující se v prostředí jako ona až neuvěřitelné) a v protikladu k tomu mě děsily "naprosto věcné až hrubé postřehy např.k častym těhotenstvím matky, ke krájení mrtvol apod." Nejhorší pro mě byl paradoxně popis automatické stloukačky na máslo poháněné psem v kleci...to jsem až měla husinu. Každopádně kniha se mi moc líbila, několik pasáží bylo drobet hůř stravitelných (zdlouhavých) např. dopisy odborného charakteru ... ale jakmile se dala Grace do vyprávění, byla to čirá radost číst. Velmi mě pobavily dopisy matky Dr. Jordana, kterými odpovídala zhrzené a zamilované bytné...to jsem se vážně zasmála...tolik ohavných jízlivostí zabalených do zdvořilých frází...to bylo umělecké dílo :) Knihu doporučuji jako super čtení.
Četlo se mi to sice lépe, než Příběh služebnice, ale taky mě to tak nezasáhlo. Možná je chyba číst Atwoodovou v angličtině, zřejmě mi tam uniká něco, co ostatní tak okouzluje...
Knížka je napsaná snad ještě lépe než Příběh služebnice... na obálce má motto: Ať už je Grace nevinná oběť nebo vražedkyně, vždy je to příjemná společnice. (Nebo tak nějak.) A musím říct, že to je přesné. Po přečtení jsem zjistila, že je i v databázi Netflixu (bohužel ne pro ČR), takže jsem si ji na dovolené nastahovala do telefonu a shlédla v angličtině. Víc takových příběhů...
Moje třetí kniha od Margaret Atwood a možná i poslední. Kniha se čte dobře, příběh byl také zajímavý, ale nějak té Atwood pořád nemůžu přijít na chuť a nevím proč.
Kniha mi místy přišla zdlouhavá.
Byl to moc pěkný příběh, i když se člověk musel prokousat poněkud nudnější první čtvrtinou, kdy se nic moc nedělo. Pak se ale příběh rozjel a doslova mě pohltil. Zajímalo by mě, jak to doopravdy s Grace bylo, to se bohužel z příběhu jednoznačně nedozvíme. Jednu hvězdičku ubírám za linii doktora Simona, zejména za jeho peripetie s postarší bytnou. To už bylo vyloženě mimo mísu.
Příběh čerpající ze skutečných tragických událostí odehrávajících se v polovině 19.století v Kanadě rozhodně nenechá nikoho chladným (snad ani toho největšího nelidu).
Autorka velmi poutavě líčí osud mladé dívky a později ženy, která to v životě nikdy neměla lehké. Její dospívání bylo silně poznamenáno mnoha tragickými momenty, což patrně mělo vliv na její psychické rozpoložení. Nebudu tady spekulovat o tom, jakou roli sehrála Grace v případech dvojnásobné vraždy - to ať si každý čtenář zváží sám.
Na knize mě nejvíc zaujal styl, jakým byla napsána. Vyprávění hlavní hrdinky je protkáno výňatky z dobové literatury včetně úryvků z básní známých autorů, korespondencí mezi různými postavami příběhu a prolínáním -ich a -er formy. Obzvlášť oceňuji autorčinu práci s rešeršemi - velmi přesvědčivě popsala reálie severní Ameriky 50. a 60. let 19.století.
Doporučuji!
"It is not the culprits who need to be forgiven; rather it is the victims, because they are the ones who cause all the trouble." (531)
Alias Grace is an amazing story which ruminates on various issues such as guilt x innocence, sanity x madness, both physical and mental imprisonment, women's position in the society of the 19th century, where there were only limited roles they can play... and comes back again to the ubiquitous virgin/whore dichotomy which seems to be extremely deep-rooted and persistent in many cultures.
Margaret Atwood does a great job here putting together various pieces of material she had discovered in archives and interlaces them with vivid details, at the same way as Grace makes her patchwork quilts of tiny cuttings of cloths.
Musím přiznat, že jsem s Grace zpočátku trochu bojovala, chvíli mi trvalo se začíst, ale jakmile začala vyprávět o svém životě, nesoustředěnost a rozmrzelost zmizela jako slevněná vejce z Kauflandu. Chudoba, nutnost od malička dřít, obtížná cesta za “lepší” budoucností, podřízené postavení ve společnosti ovládané muži, kteří se narodili se stříbrnou lžící v (víte kde), a já byla rázem pevně zaseknutá na háčku. Následovaly otázky, hlodající výplní mé dutiny lebeční: byla Grace chladnokrevnou vražedkyní, nebo se provinila jen naivitou? Jednalo se o vychytralou manipulativní mrchu či duševně nemocnou dívku, poznamenanou traumaty z dob dospívání?
Margaret Atwood šikovně využívá skutečnou událost, prošívá ji vlastní nití fabulace a zároveň čtenáře vrací časem do poloviny 19. století. Velmi dbá na věrohodné vylíčení tehdejších zvyků, mravů, práce, oblékání, jídla, hygieny i různých módních úchylek (spiritismus a podobně). Občas mi množství detailů, popis pro děj nedůležitých všedních úkonů, obsahu talíře, barvy látek, tvaru kdejakého volánku atd. připadalo kapku únavné.
Důvod, proč výbornému románu strhávám hvězdu, však hledejte jinde. Jmenuje se Simon Jordan. Nejprve mi doktůrek nijak extra nevadil, bohužel s postupující zápletkou mi svým často nelogickým až hloupým chováním začal dost šplhat na nervy. Jeho část příběhu, byť měla své opodstatnění, chladila mé (bezmála) nadšení. 80-85%
Štítky knihy
vraždy vězení, věznice kanadská literatura psychiatrie služky, služebné historické romány podle skutečných událostí zfilmováno – TV seriálAutorovy další knížky
| 2008 |  Příběh služebnice |
| 2018 |  Alias Grace |
| 2020 | Svědectví |
| 2001 | Slepý vrah |
| 2005 | Přežívá nejsmutnější |
Skvěle napsané. Nádhera.