Alibi
František Němec
Balada o starém právu občanském a trestním. Románová groteska, přinášející pronikavou karikaturu světa žižkovské periferie s jejími zlodějíčky, podvodníky a sňatkovými podvodnicemi a jinými postavami z pomezí lumpenproletariátu.
Přidat komentář
Citáty z knihy, které mne oslovily:
Jako ti druzí i já jsem nejprve pohlédl na obraz a pak i já jsem pronesl ta slova starého obyčeje. A neodvraceje zraku od obrazu, zašeptal jsem: - Jakej byl? - Dobrej! Dobrej byl! A její řasy se skropily slzami. Pokračoval jsem podle obyčeje: - A dyby nebyl? Dyby nebyl dobrej? A opět podle obyčeje Berta odpověděla: - Tak byl dneska taky v talóně. Mlčel jsem, neboť obyčej káže za té chvíle mlčeti, a jenom Berta si zhluboka povzdychla. Potom vrhla se ke mně a plna zvláštní bázně jala se neklidně vypravovati. – Byli už tady… Všichni už tady byli. Nikdo nezapomněl. Každej ho znal. A každej přišel: jakej byl? A některý, Justýne, se vrátili od trestního. Říkají, že je to tam furt horší. Už jich, Justýne, chybí vosum do normálního stavu. Vosum soudců do celkovýho počtu sboru…
Čteno jaksi mimo pořadí, kdy jsem si zapomněl vzít s sebou právě rozečtenou knížku a tak jsem sáhl po téhle, coby krátké a snad vtipné. Nemám rád rozečtených více knih a tak jsem se snažil číst rychle a to u téhle knihy, která je psaná starou češtinou s pražským a občas slangovým ozvláštněním, moc dobré není. No bylo tam pár míst co mě zaujaly a trochu i úsměv vyvolaly, ale celkově mě ta knížka nechytla. Nedokázal jsem se začíst a nějak s těmi postavami sžít. Na druhou si umím představit, kdyby tuto knihu načetl někdo s tou správnou dikcí, která je potřeba k použité češtině, mohlo by to být velmi zajímavé poslouchání. No já jsem nebyl v takovém rozpoložení, abych si to takhle dokázal v duchu skloubit a tak dávám jen dvě hvězdy.
Autorovy další knížky
| 1973 |  Paničky a dámy |
| 1931 | Alibi |
| 1950 |  Soudničky |
| 1988 | Dáma na pavlači a jiné soudničky |
| 1958 |  První v cíli |
Podtitul Balada o starém právu občanském a trestním. Jsem z branže, pro mně to je úžasný svět, na jedné straně galerka, na druhé straně chybějící soudci, a ten krásný jazyk, ve kterém je všechno tak důstojné :-), Justýnovo zmítání se mezi dvěma dívkami, dojemná péče jeho maminky, otcovské rady, starý Matula, citace ze zákonů a vyhlášek. Bavila jsem se.
"Vode dneška, pravil, vode dneška si přes dvacet. Vode dneska si v sazbě. V plnej zákonnej sazbě, hochu, a to nejni maličkost..."