Alica v krajine zázrakov
Lewis Carroll (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/299057/bmid_alica-v-krajine-zazrakov-pSV-299057.jpeg
4
1251
1251
Príbehy o Alici v krajine zázrakov a za zrkadlom, ktoré povymýšľal a spísal ešte v 19. storočí anglický matematik a profesor na univerzite v Oxforde Lewis Carroll, sa stali obľúbenými prakticky na celom svete. Alicu poznajú deti a dospelí rovnako ako Pippi Dlhú pančuchu, Pinocchia alebo Medvedíka Pú. Je známa vec, že matematici majú už z titulu svojho zamestnania neraz veľkú tvorivú fantáziu a zmysel pre obdivuhodné kombinácie, paradoxy a nezmysly. Zmysel pre krásne a bláznivé nezmysly mal aj Lewis Carroll – a jeho Alica sa v tom fantastickom nezmyselnom svete pohybuje s detskou samozrejmosťou a bezstarostnosťou, až dospelí nevychádzajú z údivu. A občas si pritom aj zaveršuje a zaspieva. Jej bláznivé príbehy by mali pobaviť nielen deti, ale aj rodičov či už starých alebo mladých.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2010 , Slovart (SK)Originální název:
Alice's Adventures in Wonderland - Through the Looking-Glass, 1865
více info...
Přidat komentář
Půvabné dílko a opravdová klasika, sloužící výborně ke shovívavému úsměvu a vzpomínce na vlastní dětskou představivost, ne však něco, k čemu bych se musela v budoucnu vracet (jako například k Tajemné zahradě). Rovněž se obávám, že kdybych nečetla nádherně vydanou edici s ilustracemi Anny Bond (v anglickém jazyce), zdaleka bych si knížku neužila ani tak.
První kniha, kterou jsem si jako dítě sám přečetl a od té doby se k ní stále vracím. V posledních letech střídám originál a překlad a vždy žasnu, jak kongeniálně Aloys a Hana Skoumalovi tuto knihu převedli do češtiny.
Tak jsem si konečně přečetla Alenku! Po tak dlouhé době a musím říct,že něco tak šíleného jsem v životě nečetla. Kniha mi přišla poměrně zvláštně napsaná... musím říct,že mě některé pasáže opravdu nebavili. Ale prostě takhle kniha je praštěná myslím, že to ji dělá jedinečnou :-D
Před lety jsem učinila marný pokus o přečtení téhle knihy, protože jsem měla pocit, že je to jedna z těch, které "se sluší znát". :o) Ale monology dobře vychovaného děvčátka z minulého století, byť s velmi bujnou fantazií, mě nějak neoslovily. Po letech se na základě shlédnutí filmu Tima Burtona rozhodla, že si ji nutně musí přečíst, moje patnáctiletá dcera. A byla tak nadšená, že jsem si řekla, že to zkusím ještě jednou. Přece nejsem takový suchar. A když to zvládla ona, zvládnu to taky. Je pravda, že na pozadí vizuálních dojmů z filmové Alenky se mi kniha četla snadněji a tentokrát jsem ji dočetla do konce. Ale nadšení se opět nekonalo. Asi jsem ten správný čas, kdy jsem si ji měla přečíst, propásla.
Alenka vyrostla, Alenka se zmenšila. Alenka vyrostla, Alenka se zmenšila....Nu já nevím, obdivuji lidi, kteří píší dětskou literaturu - musí mít úžasnou fantasii. Možná už jsem moc velká, aby mi Alenčin příběh připadal napínavý. A věci, které postrádají odůvodnění, jen prostě jsou, mě tak trochu rozčilují.
Alenku jsem chtěla zkusit už dlouho. Po Narnii, kterou jsem četla v šestnácti a naprosto mě uchvátila, jsem doufala, že tohle bude podobný případ. Bohužel, tohle není Narnie. Ani mi to nepřipadá jako dětská kniha. Spíš mi to připadalo jako surrealistická psychologická studie dětské mysli. Nebo jako halucinace totálně sjetého člověka.
Je to v podstatě stále stejná epizoda opakovaná do omrzení. Alenka se zvětší nebo zmenší, Alenka potká nějakou výstřední postavu, Alenka naváže s postavou rozhovor, Alenka jde dál... Jediná z postav, která mě skutečně zaujala byla kočka Šklíba. Za ni a za to, že mě některé části lehce pobavily dávám dvě hvězdičky. Jinak je to na mě prostě příliš abstraktní. Většinu času jsem buď zmateně kroutila hlavou nebo nevěřícně hleděla na stránky a přemýšlela, jestli si ze mě autor dělá legraci.
Mám prostě ráda výpravnější věci. A pokud už kniha nemá klasický příběh, chci, aby alespoň měla nějaký hlubší smysl, něco, co bych v něm mohla hledat. Tady jsem hledala marně. Bylo to barevné, hlasité a pokud v tom byl nějaký hlubší smysl, byl tou diskotékou zcela přehlušen. Brzy jsem se začala nudit a i když byl příběh krátký, připadalo mi jako věčnost, než jsem ho přečetla.
Bohužel, tohle nemůžu hodnotit nijak kladně. Možná bych měla zkusit anglický originál. Je možné, že právě v překladu je skryto jádro pudla, ale uvidíme.
Oproti mému oblíbenému filmu byla kniha sice slabší, nicméně originální. V mých očích stoupá také diky tomu, že je to klasika.
Totální šílenost :D zajímalo by mě na čem autor frčel, protože to musel být dobrý matroš :) kniha mě díky bláznivým dialogům moc nebavila, opět výběr do výzvy. Filmy mě bavily více, ale to se u tohohle nedá už vůbec srovnávat, protože byly naprosto o jiné Alence a jiné příběhy :)
Příběh Alenky a jejích dobrodružství je velice pěkně promyšlen a vylíčen, i přesto tuto knihu za vyloženě typickou literaturu pro děti nepovažuji.... :-) V postavách vykreslených při Alenčině putování se čtenáři odkrývají další asociace a výrazné potlačení dějové linie činí knihu "neatraktivní" pro dětského čtenáře (ovšem v případě adaptace pro malé čtenáře tomu tak není).... Jako dospělý čtenáři ji ale hodnotím kladně....
Musím se přiznat, že přečíst Alenku, mi trvalo poněkud déle než jsem předpokládala... Ale stálo to za to. Jako velká fanynka filmu od Tima Burtona, jsem chtěla vědět, jak moc se film držel předlohy. Opravdu jsem nečekala, že knížka je vlastně úplně jiná. Alenčin příběh je tak zamotaný, mile nesmyslný a dokonale snový. Těšila jsem se na Kloboučníka, který mě nakonec trochu zklamal. Ovšem můj druhý oblíbenec, Šklíba...ta je prostě perfektní.
Alenku v říši divů jsem si chtěla vždycky přečíst, tak jsem si půjčila knihu z knihovny. Dlouho jsem ji měla půjčenou a když mě knihovnice upozornila, že bych ji měla rychle vrátit, konečně jsem si ji přečetla. Měla jsem ji přečtenou za jediný den a ničeho nelituju. Obrovská fantazie Alenky je fascinující. Nikdy by mě nic takového nenapadlo, třeba hrát kroket pomocí ježků a plameňáků.
Myslím si, že knížku mohou číst jak děti tak dospělí.
Jsem potrhlík a jsem na to pyšná! Ať už Carrol při psaní příběhu na "něčem jel" nebo ne, Alenku mám ráda celou, se všemi smysly v nesmyslu, se všemi skrytými hrátkami se slovy, které dokáží potěšit vnímavého čtenáře, se všemi neologismy (báseň o Tlachapoudovi prostě úžasná) a sněním. A myslím, že ji dokážu ocenit tím více, že jsem dospělá. Dospělá s touhou a vzpomínkou na dětskou imaginaci. Jen by podle mě nebylo špatné knihu rozšířit - nyní už tedy taková připomínka pozbývá významu, ale přece jen by mě příběh potěšil více, kdyby byl obsáhlejší, zvláště s rozšířenou úvodní částí, která by čtenáře více uvedla do toho správného rozpoložení. Jinak za mě Alenka jednoznačně ANO v jakémkoli věku.
Lewis Carrol byl nepochybně zajímavou osobností se složitou myslí. Vlastně pochybuji nad tím, že to byl neurotypik.
Osobně mám velkou fantazii, avšak rozumím lidem, kteří nemají nejmenší ponětí o tom co se s Alenkou odehrává, o co v příběhu jde a hlavně, co je obsahem dialogů mezi postavami.
Kniha by se dala popsat jako potrhlá, avšak do absolutního nesmyslu má daleko. Ostatně, logika reality se v našich snech a dětských představách zřídka uplatňuje a Lewis zkrátka popustil uzdu své hravé představivosti.
Dětem se, myslím, líbí i to, že Alenka se občas chová trochu jako "spratek" - vzpouzí se a dohaduje.
Trochu mě mrzí, že jsem knihu četl až v dospělosti. Mám za to, že může úžasně pomoci rozvíjení dětské fantazie a snad i zesílit jejich prožívání světa, který je kouzelný - stačí jen tak na něj pohlížet.
Knížka je to bláznivá a roztodivná, ale hravá, čistá a upřímná. Obsahuje mnoho zábavných prvků, včetně jazykových hříček, hádanek, básniček, a tak podobně.
Na konci první knihy nám autor v podstatě naznačuje, že dětství je pouhým snem, z něhož bychom se měli vzbudit. Zároveň nám, čtenářům, však posílá i další zprávu: I ve zralém věku si uchovat z dětství prosté vroucí srdce.
Já jsem si tuhle knihu vzala dobrovolně jako prezentaci do dětské literatury. Myslela jsem si, že příběh Alenky v říši divů moc dobře znám, ale nevěděla jsem, že kniha je úplně jiná, než film. Napřed mě moc nebavila a při její četbě jsem si připadala jako zfetovaná. Autor prý při jejím psaní požíval houbičky... Myslím si, že úplně pro malé děti vhodná není. Vzhledem k chaotičnosti děje (např. úsek, kdy měnila Alenka svou velikost) a četnosti cizím výrazům, jejichž význam jsem u některých slov neznala ani já, tak bych doporučovala věk 9-11 let.
Zachránila to druhá část, a tak má ode mě kniha alespoň dvě hvězdičky. Bojovala jsem s ní ale velice dlouho a celá první část mě absolutně nebavila a neustále jsem se do ní nutila. Za mě prostě kniha, která mi vůbec nic nedala a nemůžu ji doporučit dál. Mám ale v plánu si ji přečíst v originálu a zjistit, jestli se nějaký smysl příběhu nemohl ztratit v překladu.
Moje nejoblíbenější kniha. Velmi snová a neskutečná. Mám ji ráda a už ani nevím, kolikrát jsem jí přečetla :).
Štítky knihy
pro děti zfilmováno sny hádanky jiné světy nonsensy rozhlasové zpracování fantaskní viktoriánská fantastika
Autorovy další knížky
| 2007 |  Alenka v kraji divů… a za zrcadlem |
| 2010 | Alenka v říši divů / Alice in Wonderland |
| 2008 |  Lovení Snárka |
| 2009 | Zamotaný příběh |
| 1996 | Sylvie a Bruno |
Sbírka divnopříběhů a divnobajek, která jakousi záhadou funguje na jedničku. Carroll, jakožto podivín zde vytváří zcela originální a sobě vlastní podivný svět,který čtenář objevuje očima malé dívky...co se týče formy, ta přesahuje v určitých pasážích obsah, což ale dle mého prijde jen dospělému čtenáři, nebo v mém případě predčítajícímu. Děti vidí jen to, že Alenka padá králičí norou a nechápou mé záchvaty smíchu nad Alenčiny průpovídkami a myšlenkami...pro každého trochu.