Alkoholy
Guillaume Apollinaire
Sbírka Alkoholy obsahuje autorovy básně z let 1898-1913 a je zcela zásadní pro další vývoj evropské poezie. Hned první báseň, slavné Pásmo, je typickým příkladem Apollinairova (surrealistického) uměleckého vyjadřování.
Přidat komentář
Most Mirabeau sme mali v čítanke strednej školy ako ukážku a ja som tej básni prepadla celou dušou. Viem naspamäť niekoľko prekladov slovenských aj českých, mala som ju nad pracovným stolom, neustále sledujem, či nevyjde nový preklad v jazyku, ktorý ovládam aspoň trochu (cca 8 jazykov, kde zamútim vodu, francúzština k nim, bohužiaľ, nepatrí). Tým pádom, keď som v knižnici nášho malého mestečka videla celú zbierku básní, musela som si ju prečítať a sklamaná som nebola :)
Poezii jsem nečetla několik let, ačkoliv ji mám ráda a snad vždy si něco z toho vezmu k srdci a oblíbím si v celé básni byť jen jeden verš.
Bohužel se mi tato sbírka až tolik nelíbila. Obsahovala opravdu hodně básní, ale bylo velmi složité rozumět jazyku, stylu, kterým byly napsány. Chyběla zde interpunkce, což čtení dělalo ještě obtížnějším. Musela jsem číst hodně pomalu nebo se k veršům vracet, abych porozuměla, co tím chtěl básník říct. Hlavně ze začátku, poté jsem si autorův styl docela osvojila. Tato složitost čtení může však vycházet z překladu, knihu přeložil Gustav Francl, ale dozvěděla jsem se, že překlady od Kundery a Čapka jsou skvělé a básním lze lépe porozumět. Tak zkusím někdy najít jejich překlady a porovnat je.
Většina básní byla smutná a pochmurná, ale například báseň Dům mrtvých, ačkoliv její název vypovídá sám o sobě, v sobě obsahovala veselé, romantické úseky a myšlenky.
Spousta básní obsahuje popisy z různých částí světa, z Paříže, Čech, Afriky, Německa Často jsem se i usmívala a říkala si, jak krásné popisy hlavně z Francie tu jsou.
Překvapily mě občas i vulgarismy. Největší překvapení pro mě asi bylo, že básník psal asi dvakrát o menstruaci (ne, nepovažuji mluvení o menstruaci za vulgární nebo špatné). V jedné básni zazněla věta, která říkala cosi o chlapci, který byl zplozen při menstruaci a proto je ďábel.
Ráda si přečtu zase nějakou poezii, ale tohle nebylo úplně pro mě.
Přidala jsem vám ukázky básní, které se mi líbily.
Hodnocení: 3/ 5
(c) blumensprache.hikaru.cz / IG: @terischmetti / databazeknih.cz
Bohužel se mi kniha vůbec nelíbila. Poezii mám moc rada, ovšem Alkoholy mi vůbec nedávali smysl a nebyla jsem schopná autorovým myšlenkám porozumět.
“Hvězdy na nebesích se včelám podobají
Med láká vinice po celém širém kraji
Neb každý paprsek jenž k zemi dopadá
Paprskem medovým se v noci býti zdá...”
Tato poezie mne neoslovila až na dvě básně - Smrky a Svit luny. Nejsem odborník, ale tyto dvě se mi zkrátka líbí.
Básně mám rád a ve študáckých letech jsem byl nadšen z jeho Kaligramů, které jsem napodoboval. Leč tato kniha básní mne zcela míjí... A je mi fuk, jestli tím otevřel nový směr.
Četla jsem to hlavně kvůli Pásmu, ale nakonec mě nejvíc oslovily jiné básně. Třeba Most Mirabeau.
Nedocetla jsem, to se prostě nedalo. Nedokázala jsem se na to ani moc soustředit. Poezie není moje gusto. A když vidim jaký je syn nectenar, tak jí ráda pošlu dál, i když to normálně neumim, a tak už se mi knihy nikam nevejdou......
Nejhorší na tom je, že přesně vím, co se na tom lidem líbí, ale já k tomu v tomhle podání nedokážu přilnout. Vyhledávám takové struktury básní a dokonce i takové píšu, ale prostředky mi jsou úplně cizí. Asi je to tím, jak kniha poukazuje na historii a místa, která nemám šanci se svým vzděláním znát. Hodně jsem se v tom ztrácela a nedokázala udržet pozornost. Best of: Pásmo, Rýnské básně, Zásnuby, V La Santé.(v podstatě to jediné co se mi ve sbírce líbilo)
Sice jsem knihu, četla na přeskáčku, podle toho na co jsme měla náladu, ale knihu si rozhodně někdy ještě přečtu.
Tohle mi nějak nešlo. Trvalo mi rok (!) než jsem to přelouskala. Nevím, jestli to na mě bylo moc složité, ale tahle sbírka mi nějak nesedla. Možná, že kdybych to četla v originále, byla bych k té knížce více pripoutana.
Nejvíce jsem se ponořil do Pásma a pak už mi to moc nešlo, a to jsem se snažil udělat si na čtení pohodu a klid. Možná to budu muset vyzkoušet příště s alkoholem, jak píše blinddone, ke své smůle mám zrovna suchý duben! A nebo si Alkoholy seženu v překladu Čapka, třeba to bude lepší než překlad pana Kopty.
Přiznám se, že na Apollinaireho Alkholy jsem se velmi těšila. A musím také upřímně přiznat, že mezi mnou a básníkem k očekávanému souznění nedošlo. Čteno v překladu Gustava Francla. Zdá se, že platí, (očekávat) někdy méně, je více.
Vedle krásných Rýnských básní a slavného Pásma (v překladu Petra Kopty se mi nelíbí tolik jako v Čapkově!) obsahuje tato sbírka další mistrovské kusy.
A jak ach podzime tvé lomozy mám rád
Plody jež padají aniž kdo trhá je
plačící vítr les a sad
Všechny ty slzy jež po listu jim kanou do kraje
Listí
Hyne
Vlak se
Šine
Život
Plyne.
(poslední sloka básně Chorá jeseň, str. 124)
Sbohem
Hle snítka vřesu na dlani mé
Podzim je mrtev pamatuj
Na zemi se už nespatříme
Vůně času vřes na dlani mé
A věz že čekám tě vždy tvůj
(Překl. Petr Kopta)
Ze školních lavic notoricky známá sbírka, která tím neprávem trpí - povinnou četbu totiž málokdo čte a šestnáctiletá, rozháraná a hormony zmítaná duše máloco snáší hůř než povinnost. A je to škoda - tímhle alkoholem destilovaným z krásy slova je totiž záhodno zpíjet se do němoty.
Zbierka jeho básni bola magická tým, ako ma udržala pri pozornosti, ako si vyžadovala moju predstavivosť a ako mi ponúkala rôzne uhly pohľadu na Paríž a život v ňom.
Autorovy další knížky
| 2006 |  Alkoholy |
| 1948 | Kaligramy |
| 1926 | Prsy Tiresiovy |
| 1963 | Pásmo |
| 1986 |  Velké trojhvězdí |
Perfektní sbírka.