Almanach na památku tisícího provedení Prodané nevěsty souborem Národního divadla v Praze 30. května 1927

17.06.2024

Pohled na Smetanovu operu skrze kalendář a statistiky. Velmi zajímavý. Pečlivě vedený. Průkazný. // Vyčtete odsud příkladně, kdy v roli Mařenky vystoupila Ema Destinnová; kteří pánové ztvárnili Jeníka či kolikrát stál na jevišti Adolf Krössing coby koktající Vašek…. A když nic jiného, utvrdíte se alespoň v tom, že Prodaná nevěsta od své slavnostní premiéry, která se konala dne 30. května 1866, neopustila české jeviště.
Poté následují vyjádření a vzpomínky jednotlivých protagonistů, pamětníků a osobností hudebního světa. To je v mých očích neméně zajímavá část almanachu. // Bravo! Dávám maximální počet hvězdiček a pár řádků ze strany šestasedmdesát, kde se v čase ohlíží Emil Pollert (1877-1935), opisuji.

----------------------
(…) Když Karel Kovařovic splnil ideál můj (a jistě také ideál všech českých basistů) a přidělil mi Kecala, požádal jsem režiséra Šmahu, který „Prodanou“ tehdy režíroval, aby mě v několika soukromých hodinách herecky připravil pro tento úkol. Šmaha, jenž mi byl vždy nakloněn, pozval mě jednoho odpoledne do svého bytu, poslal pro velkou konvici černé kávy, pohodlně se rozložil do lenošky, já naproti němu, naléval koflík za koflíkem a – povídali jsme o všem možném, jen ne o Kecalovi. Asi za hodinu vstal, vzal mě za ramena, zahleděl se mi do očí a řekl: „Tak tu smlouvu v prvním jednání nenoste v náprsní kapse kabátu, ale v kapse dolejší. Jinak Vám Pollertku důvěřuju – jen to hrajte venkovsky. Na zdar!“ To byla tedy moje herecká průprava pro Kecala.