Aloe
Katherine Mansfield
Povídky anglické spisovatelky Katherine Mansfieldové (1888–1923) jsou plny porozumění pro složitost života moderního člověka. Mansfieldová opustila konvenční povídkový tvar a psala drobné obrázky z všedního života, dramatické i lyrické zkratky příběhů, vynikající prostotou, mluvností a názorností stylu. Stesk, melancholie, nespokojenost s nevyužitým životem, spojená se vzdornou touhou po lepších společenských podmínkách, vřelý soucit s trpícími i posměch a opovržení, jimiž autorka ironizovala duševní i citovou prázdnotu měšťácké společnosti, připomínající A. P. Čechova, jehož Mansfieldová obdivovala a také překládala. Pro opravdové umělecké i myšlenkové hodnoty svého literárního díla zaujímá Katherine Mansfieldová významné postavení v rozvoji moderní povídky.... celý text
Přidat komentář
Už u druhé knihy od Katherine Mansfield jsem se snažila najít to kouzlo, díky kterému Virginia Woolf označila Mansfield jako spisovatelku, na jejíž psaní jako na jediné žárlí. Nenašla jsem ho. S Virginií se podle mého názoru nedá absolutně srovnávat (a kdo taky ano,že). Neříkám, že jsou její povídky špatné, jejich kvality jsou ale nevyrovnané-některé z nich na mě zapůsobily silněji, některé bych do sbírky vůbec nezařazovala. Nicméně ani jedna jediná mi nevyrazila dech.
A jen malá poznámka: ve sbírce Aloe je zařazeno devět povídek, které jsou i ve sbírce Blaho.
Část díla
Bába Parkerová
1921
Blaho
1918
Cizinec
1921
Člověk bez temperamentu
1920
Dcerušky nebožtíka pana plukovníka / Dcerušky nebožtíka pana podplukovníka
1921
Autorovy další knížky
1975 | Aloe |
1952 | Zahradní slavnost |
1958 | Blaho a jiné povídky |
2013 | Nerozvážna cesta a iné poviedky |
1938 | Duje vítr |
Zo začiatku som si nebola istá, ako sa mi bude knižka páčiť, ale postupom času som si ju zaľúbila. Niektoré poviedky boli slabšie, no pri ďalších mi aj vyšla slza. Celkovo, autorkin trošku atypický štýl si ma dosť získal.