Žena v mramore
Mary Higgins Clark
Alvira a Willy série
1. díl >
U své přítelkyně, majitelky luxusních lázní, hodlá strávit dobu před zahájením přelíčení hlavní svědkyně, sestra zavražděné známé herečky. Obžalovaným z této vraždy je hereččin snoubenec, pro jehož vinu svědčí všechny indicie. V lázních, kde se hrdinka chce připravit na průběh procesu, se však neočekávaně setkává s domnělým vrahem a jeho chování ji donutí ještě jednou se zamyslet nad svým svědectvím. Zanedlouho dojde v místě k sérii podivných vražd a sama hrdinka, která už tuší, že ve vyšetřování sestřina případu je něco v nepořádku, se ocitne na samé hranici smrti Psychologicky laděný detektivní román americké autorky se odehrává v luxusním prostředí vyhlášených lázní v Kalifornii... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 1994 , EgemOriginální název:
Weep no More, My Lady, 1987
více info...
Přidat komentář
Kniha se ze začátku vlekla a moc mě nebavila, poté se vcelku rozjela. Asi bych volila jinak název, autorku jsem znala jen podle jména, ale dílem jsem byla netknutá. Zvážím další četbu, zas tak mě to nechytlo.
Není to úplný trhák, ale líbilo se mi to , v budoucnu si zas něco podobného ráda přečtu.
81%
Dora začala v hrůze couvat. Zvedla ruce, aby se bránila, a nevědomky vytrousila z kapsy dopis. Stěží si stihla uvědomit, že má pod nohama prázdnotu, když se její tělo převážilo dozadu. Poslední její myšlenkou, než její hlava udeřila o hromádku zapomenutého betonu na dně prázdného bazénu, bylo, že konečně ví, kdo zabil Leilu.
_____________________________________________________________________________________________________________
Tenhle příběh se mi líbil o něco méně, než předešlé. Byl dost táhlý, ale zase rozuzlení bylo skvělé a autorka se hodně věnovala vykreslení charakterů postav.
Já jsem asi zvyklá na rychlejší spád detektivek, ale komu nevadí pozvolnější vývoj děje, ten si přijde na své.
Typická salonní detektivka, samozřejmě až na pár akčních scén v bazénu. Příběh ctí veškeré zákonitosti žánru jako u ostatních autorek např. u slavné Agáthy. Na dnešní čtenáře je to možná dost zdlouhavé, jiní však jistě ocení drobnokresbu charakterů a detailní popis scény. Další knihy z této řady si tedy postupně časem také přečtu.
Četl jsem od autorky pouze "Kdo musí jít z kola ven" a zdá se, že autorka výstavbou díla jde podle stejného syžetu. Děj se zvolna rozvíjí, dlouho čekáte na nějaký zvrat, a tak je tomu i v této knize. Fakt je, že náměty má poměrně neotřelé. Ale musíte se k tomu pročíst a v tomto případě to trvalo docela dlouho.
Na začátku se ztrácíte. Pak se konečně začne něco dít a napětí se stupňuje. A konec, to je excelentní jízda. Ale i tak spíš průměrné. Postavy zahalené závojem nepochopení, smutku, odcizení i nedůvěry.
Kam až člověka může zavést láska... A kam nenávist... Co dokáže způsobit závist, zloba a strach. A pod tím vším se schovává neskutečná odvaha, víra a odhodlání zjistit, co se vlastně stalo...
Kniha se od samého začátku táhla, byla jsem zklamaná. Co jsem nepochopila, byl název knihy. Co takhle: Hlasy, to by bylo mnohem výstižnější.
Je fakt, že jsem tuto knihu četl přes dva měsíce, protože jsem měl i jiné povinnosti, ale na druhou stranu i po celkem vleklém a nudném úvodu musím nakonec knihu hodnotit kladně. Druhá polovina románu se četla velmi dobře a i děj konečně gradoval. Dokonce i vyvrcholení mě celkem překvapilo a nečekal jsem to... Takže hodnotím čtyřmi hvězdičkami...
Tuto detektivku mám ve své knihovně staršího vydání. I když se děj ze začátku pomalu táhne, stejně vás vtáhne do svého děje. Pak nastane obrat a chcete znát rozzuzlení.
Bylo zajímavé přečíst si od mé oblíbené autorky knihu, kterou napsala již před časem. Kniha měla trochu rozvláčnější děj s množstvím vykreslených popisů osob, přírody, prostředí.
V současnosti píše autorka více strhujícím stylem - krátké věty, krátké kapitoly, zhuštěný děj.
Pomalejší tempo jsem si přesto vychutnávala, zase to bylo trochu něco jiného, ale krásný styl psaní zůstává.
Jediné, co mne zarazilo, byla postava Alvirah, kterou znám i z jiných autorčiných knih - v tomto románě to byla poměrně nepříjemná osoba, což jinak není. Kdysi jsem někde četla, že tuto postavu chtěla autorka "zabít" , ale její dcera se za ní přimlouvala a tak vznikly další knihy s Alvirah jako hrdinkou. Myslím, že by mohlo jít o pravdivou informaci, protože v tomto ději je to skutečně hrdinka "na zabití" ....později zřejmě její povahu autorka proměnila. I to je zajímavé - že autor "dává život" svým hrdinům :o)
Doporučuji.
Tak ,zamotanou detektivku jsem již dlouho nečetl. Ale vydržel jsem a dobře jsem udělal, konec byl parádní.
Knihu jsem našla ve starším vydání ve své knihovně. Ani jsem o ní nevěděla. Autorka mne trochu zklamala začátkem knihy, moc mne to nešlo se začíst, ale nevzdala jsem to a nakonec jsem se nemohla odtrhnout a po prijezdu postav do lazni jsem docetla jednim dechem, prostě jsem musela vědět kdo je vrah a zda jsou mé dedukce správné. Za pomalý rozjezd ubírám jednu hvězdu, ale knihu doporučuji.
Docela zajímavá kniha. Akorát se mi moc nelíbilo to dlouhé uvádění do děje a než se začalo konečně něco zajímavé dít. :)
Štítky knihy
detektivní a krimi romány lázně
Autorovy další knížky
2003 | Tatínkova holčička |
1997 | Měsíční svit ti sluší |
2004 | Kam se poděly děti |
2001 | Dělej, že ji nevidíš |
2001 | Patříš mi |
Stará detektivka, original z roku 1987, u nas vydané v roku 1993, musim povedať, že prave pre tento rok som sa jej trošku obávala.
O to viac ma potešilo, že to bolo jednoducho perfektné.
Zaciname mladou Elizabeth a Leily, ich zivot s matkou vôbec nebol jednoduchý a po incidente s priateľom matky zbalí Leila ich veci a idu na LA skúsiť nový život.
A neskôr je Leila mŕtva a vrahom vyzerá byť jej vtedajší partner Ted, Elizabeth je svedkyňa vraždy (po telefone).
Pred samotným sudom sa stretnú v kúpeľoch spoločných priateľov. Mame tu 7 dospelých osôb spojených priateľstvom a medzi nimi je vrah Leily ale kto to je?
Po rade vrážd za pár v dni v komplexe si nikto nie je nikým istý a my pátrame kto to sakra je?!
Paradna detektivka s psychologickým podtónom.