Alžběta a Nina: Tajemství mojí babičky
Jana Poncarová
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/450942/bmid_alzbeta-a-nina-D5k-450942.jpg
4
618
618
Tajemství mojí babičky. Nevyřčená slova kopou ty nejhlubší propasti. V pochmurných i krásných Sudetech se skrývají stíny minulosti, které Alžbětinu rodinu rozdělily na desítky let. Když ji vnučka Nina navštíví v léčebně, vymyslí způsob, jak babičce udělat radost: vyrazí s ní na výlet do míst, kde strávila dětství a mládí. Během cesty po zapomenutých krajích i zasutých vzpomínkách se Nina rozhodne – dost bylo mlčení. Jen pokud odhalí rodinné tajemství, může vykročit za splněním vlastních snů.... celý text
Přidat komentář
Tak já nemůžu jinak, ale pokud má kniha podtitul "Tajemství mojí babičky", čekala bych přeci jen nějakou lepší gradaci, větší překvapení nebo zvrat. Nechápu, proč by zrovna tohle "tajemství" mělo Ninu tolik (nebo vůbec) trápit. Naopak jiné životní etapy (odcizení Alžběty a Nininy matky, rozvod Alžbety a Jiřího) zůstávají nevysvětlené.
Příběh je to velmi poutavý, čte se rychle a postavy jsou vesměs uvěřitelné, životní osudy celé řady postav rozhodně zajímavé. Jen je škoda, že když se nad příběhem po dočtení chcete zamyslet a vstřebat ho v celé šíři, zjistíte, že Vám řada dílků chybí, a to je škoda, protože by si to dané osudy zasloužily.
Poslední poznámka - autorčina snaha přiblížit nám Ninin výtvarný svět neustálými popisy barev a větru působily dost těžkopádně. Na druhou stranu je to asi menší prohřešek, než první zmínka o násilném napadení Alžbety, kterou "zbyli Němci".
První setkání s autorkou a neskutečné nadšení , moje oblíbená paní Mornštajnová má dost silnou konkurenci , určitě si přečtu i další spisovatelčiny knihy.
Hurá, konečně autorka nezobrazuje ženy v tom útrpném postavení jako v předchozích dvou románech. Měla jsem takové tušení, že udělám dobře, když dám šanci ještě další její knize. Vyplatilo se. Z tohoto díla, i přes ne úplně dobré duševní rozpoložení hrdinky (vlastně obou hrdinek), sálá optimismus, víra v sebe sama a hřejivé teplo.
Chvíli jsem přemýšlela, zda postava Niny není v knize vlastně tak nějak navíc. Jestli by nestačilo vyprávět jen o životní pouti Alžběty. Ale ne, tak jak to je napsáno, to funguje naprosto skvěle a vnučka Nina má v příběhu velmi důležité místo.
Věřím, že další romány Jany Poncarové budou mít vzestupnou tendenci. Baví mě číst její knihy.
Moje první knížka od autorky a musím říct, že úžasná knížka. Příběh Alžběty a Niny byl hodně zajímavý. Mám hodně ráda historické knížky hlavně z období 2 světové války. Přiznám se, že u deníku Věrky mi tekly slzy proudem. Nikdy nepochopím jak se takovéhle hrůzy mohli vůbec stát.
Alžběta a Nina - babička a vnučka. Silný příběh těchto dvou žen o rodinných poutech, tajemstvích, smíření a odpuštění. Příjemné čtení, především ta starší dějová linka mi zůstala dlouho v hlavě.
Moje první kniha od autorky a byla jsem mile překvapená! Moudrost Alžběty nakopírovat :-)
Sudety. Už jenom to slovo mi připadá záhadné, evokuje mi něco tajemného. Eugenie mě tolik nebavila, ale tuhle knihu jsem si moc užila po všech stránkách. Některé pasáže mi připadaly zbytečně dlouhé, ale jinak je to krásné.
Krásný příběh, plný radosti, bolesti, ale smutku. Muselo to být pro Alžbětu hodně těžké, jako ostatně pro všechny lidi v době války a potom komunismu. Velmi jemně napsáno, s citem a pokorou....
Moje první knížka od Jany Poncarové. Alžběta mi byla hodně sympatická a historická linka mě bavila. Nina - taková nemastná neslaná. Ale knížka se četla moc hezky, líbila se mi a určitě si přečtu i další knížky od této mladé a talentované autorky.
Rodinný příběh, druhá knížka od JP. Líbila se mi, ale Podbrdské ženy malinko víc.
Víc se mi líbil historický příběh Alžběty. Ten byl pěkně propracovaný a krásně se četl. Ninina dějová linka mi připadala nedotažená a vlastně bez nějaké hlubší myšlenky. I když možná to souviselo s Nininým hledáním sebe sama.
Určitě ale stojí knížka za přečtení, už jenom proto, že z knihy dýchá naděje, že nikdy není pozdě na rodinné poznání a sblížení.
Místy se děj trochu vleče, i po tolika letech se babička zdráhá rodinná tajemství vysvětlit a vše se Nina dozvídá oklikou. Niny příběh pro mě byl nezajímavý. Za mě se autorka mohla víc ponořit do historie.
Knížka se mi líbila, přestože autorčiny Podbrdské ženy byly pro mě lepší. U Alžběty a Niny se mi více líbila historická linie, v přeskakování dvou dějových linek jsem měla někdy trošičku problém v rodinných vazbách. Přesto knihu hodnotím jako moc pěknou.
Tohle bylo moje první seznámení s autorkou. Čtení ve dvou časových rovinách mám moc ráda a asi není žádné překvapení, že ta historická linka byla zajímavější. Nina mě zrovna moc nebavila. Osud Alžběty mi přišel nedokončený, nepochopila jsem, proč došlo k rodinnému odloučení a vlastně bych uvítala, kdyby autorka rozvedla i osud některých jiných postav.
3 1/2
Do knihy jsem se nemohla zacist, neseděl mi styl psaní. Po 100 stranách jsem knihu odložila.
Moc hezký příběh, čtivý, na autorku až příliš pohodový.
Kniha Eugenie zůstává mým favoritem.
Podbrdské ženy také vřele doporučuji, i když jsou příběhy žen poněkud drsnější.
Už se těším na Děvčata ...
Alžbětě je přes devadesát a její vnučce Nině přes třicet, naposledy se viděly, když Nina byla malá holčička. Teď, když se Alžběta zotavuje ze zlomeniny krčku, konečně nastal čas, aby si Nina vyjasnila spoustu otazníků z rodinné minulosti a na ledacos se babičky vyptala. Román se odehrává v současnosti i za dob druhé světové války a potěší všechny, kteří mají rádi klasický styl psaní a žádné velké experimenty. Mně občas vadily trochu šroubované věty a místy bych přivítala dovysvětlení některých událostí, taky jsem nepochopila, proč se v polovině knihy stal z Františka Frantí... Jinak ale v pořádku, autorka psát umí, hodně podobný styl jako Hana Marie Körnerová.
Milé, klidné, poutavé. Jako když si povídáte s babičkou o jejím dětství a mládí. Oceňuju, že autorka usiluje o věrohodnost a upřednostňuje ji před divokými dějovými zvraty, šokujícími rozuzleními a složitou zápletkou. Toto se všechno klidně mohlo stát.
Štítky knihy
Československo české ženy komunismus rodinné vztahy vesnice Sudety osudy žen rodinná tajemství prarodiče a vnoučata české romány
Autorovy další knížky
| 2019 |  Eugenie: Příběh české hoteliérky |
| 2020 |  Alžběta a Nina: Tajemství mojí babičky |
| 2021 | Cyklistka: Osud poslední baronky |
| 2020 | Děvčata první republiky |
| 2022 | Herečka: Múza první republiky |
Moje druhá kniha od J.Poncarové. Podbrdské ženy byly skvělé! Alžbětě a Nině dávám 4 hvězdy. Dvě dějové linie, jedno rodninné tajemství, komplikovaná vnučka a odžitými léty moudrá babička. Alžbětin příběh jsem hltala, měl zajímavou myšlenku a byl silný, možná i dobou, do které byl vsazen. Nina, současné děvče, stále se hledající a nespokojená. Musela jsem se trošku snažit ji pochopit. Výlet s babičkou skvělý nápad, za to si mě Nina nakonec dostala na svou stranu.