Alžběta z Yorku: Poslední bílá růže

01.03.2023

Nádherná kniha o Alžbětě, matce proslulého Jindřicha VIII. Kniha je krásně napsaná a dobře se čte, orientace v postavách je také super, občas tedy podívám na rodokmeny, jeden je i na začátku a na konci je souhrn všech postav. Autorka je historička a líbí se mi že se drží historických pramenů. Pokud máte rádi anglické královny, vřele doporučuji tuto autorku. Za mě hodnocení pět hvězd.

24.02.2023

Nová knížka od mé oblíbené autorky Alison Weir mě opět nezklamala. Když jsem si ma internetu našla, že má vyjít kniha o Alžbětě z Yorku, byla jsem nadšená, protože mě moc zajímá období války růží, a hlavně mám Alžbětu ráda. Kdykoliv jsem o ní něco četla, přišla mi jako opravdu majestátní osobnost, která to prostě v životě jednoduché neměla. Její příběh je opravdu zajímavý.
Co se knížky týče, na plné čáře vítězí nádherná obálka od dvojice Balbusso - jejich ilustrace byly velmi povedené i v předchozí sérii o šesti manželkách Jindřicha VIII.; a pak se mi opravdu líbil příběh, kde Alžbětu poznáváme jako silnou ženu, kterou věřím, že ona opravdu byla. Moc se mi líbilo, jak zde byl popsaný krásný vztah mezi ní a králem Jindřichem VII., co tak všude čtu, tak toto manželství bylo opravdu překvapivě povedené a poměrně šťastné.
Jediné, co bych knížce vytkla je ten překlad, opravdu to nebylo moc povedené, a hlavně mě rušilo slovo "skvělý", tímto slůvkem tam bylo popsáno opravdu cokoliv... Ale jinak musím knížku hodnotit velice kladně, příběh krásně plynul, čtení nebyla nuda a postavy měly jiskru. :)

Jak to říct... Už dlouho jsem nezažila takové zklamání. Knihy od Alison Weir jsou mojí srdeční záležitostí. Zbožňuju je, stojí na předním místě v mé knihovně a pravidelně se k nim vracím. Na tuhle jsem se těšila a nemohla se dočkat, až ji budu mít v rukách. Po několika prvních stranách mi ale zamrzl úsměv na rtech a každá další stránka potvrzovala neblahé tušení. Prostě a jednoduše, takhle zmršený překlad jsem už dlouho nezažila. Gramatické chyby by člověk ještě odpustil, záměnu jmen nebo pojmenování pro rodinné příslušníky snad taky. Ale takhle zprasit vyznění celého příběhu... Překlad je podivný, často naprosto nelogický, zarážející a neohrabaný... Věty bohužel dost často vůbec nedávají smysl nebo jsou seskládané dohromady podivně strojeně. Tu a tam pod tím vším zazáří původní příběh od Alison, ale ta mizérie překladu mu bere veškerou živost, krásu a barvitost.

Přitom překlady pana Zdeňka Hrona bývaly výborné- Šest žen Jindřicha VIII i Jindřich VII: Král a dvůr jsou famózní knihy. Netuším, co bylo příčinou, tak špatně odvedené práce u Alžběty z Yorku, ale zklamání je to obrovské.

Moc jsem se na tuto knihu těšila, po těch šesti královnách namlsaná, co bude dál. Teda ale mám obrovský problém s překladem. Špatně se to čte, občas se musím vracet, protože mi věta nedává smysl. Tak jsem se jukla, a zjistila jsem, že celou sérii královen překládala paní Křístková, a to se četlo samo. Tuto knihu překládal pan Hron a tento překlad mi opravdu nesedí... Ani nevím, jestli knihu dočtu :(