Lev v údolí
Barbara Mertz

Amelia Peabody série
< 4. díl >
Nastávající sezona na vykopávkách vypadala velice slibně. Amelia Peabodyová s popudlivým, ale dětinským a zároveň velkorysým manželem Emersonem a neposlušným, ale velice chytrým osmiletým synem Ramesem přijíždí do Egypta. Emerson věnoval Amélii pyramidu, i když malou, aby na ní pracovala. Jediným stínem je výhrůžka, kterou Amelia vychrlila do tváře zločinnému Sethosovi.... celý text
Literatura světová Dobrodružné
Vydáno: 1998 , AlpressOriginální název:
Lion in the Valley, 1986
více info...
Přidat komentář


Představte si, že by scénáře k filmům Mumie a Mumie se vrací napsaly společně Jane Austenová s Agathou Christie. Protože přesně tímhle dojmem na mě román Lev v údolí působil. Zábavná dobrodružka z viktoriánského prostředí, stylově archaická jak ve vystupování postav, tak v historických kulisách. Pokulhávala mi jen zápletka, která až příliš sklouzávala k osnově společenských románů, ochucených záměnami osob, únosy, vraždami a úprky. Ve všem tom zmatku pak bylo i přes sympatičnost hrdinů docela těžké se vyznat. A ne že by to celé přitom mělo něco společného s detektivkou. Zároveň mě neustále pronásledoval pocit, že sleduji záznam divadelního představení - vzhledem k tomu, že příběh je vlastně sledem dramatických obrazů, ve kterých se scházejí různé postavy a staticky mluví dle předepsaného scénáře.
Pročež mé první setkání s Amelií Peabodyovou nedopadlo zcela podle očekávání v rámci celosvětového úspěchu. Ovšem, když už nic jiného, četla se ta kniha vážně prakticky sama. Tak snad příště.


Nenáročná, příjemná oddechovka, hodně mi však vadilo, že si Amelie s Emersonem po x-letech manželství začali vykat (možná paní překladatelka nečetla předchozí díly).


Peabodyová s Emersonem a Ramsesem jsou prima a jejich příběhy psané půvabně "zastaralým" jazykem, odpovídajícím době příběhů, jsou půvabné


Jediná věc, se kterou jsem měla po celou dobu příběhu zásadní problém je to, že si Amelie s Emersonem vykali (po dvanácti letech manželství!). Tohle paní překladatelce fakt ujelo.


Roztomilé a svižné, docela přehledně vystavěné, dobře se četlo. A čistě soukromě nevím, jestli bych na místě hlavní hrdinky nakopala nejdřív stopovací kočku nebo to pologeniální dítě, asi by mi lezli na nervy víc než Mistr zločinu... :-)


kniha se mi velmi líbila . Zajímavý děj, super okořeněno humorem syna hlavních postav. Doporučuji přečíst.
Autorovy další knížky
1998 | ![]() |
2004 | ![]() |
2009 | ![]() |
2002 | ![]() |
2013 | ![]() |
Opět nebezpečí, napětí, vraždy a dost velká dávka humoru. Tentokrát se mi líbil děj i konec. Líbilo se mi, že kniha tak trochu navazovala na předchozí díl, ale musím říct, že se občas všechno pletlo. Taky mi v předešlých dílech archeologie přišla záživnější, zajímavější, ale v tomhle díle byla trochu nudná. Co mi ale hodně vadilo, že si manželé vykali. Minulé tři díly si tykali a teď si vykají... blbost.
Oblíbila jsem si i nové postavy. K mému překvapení... se mi docela líbil Sethi. Nebylo to kvůli tomu, co dělal, ale protože dělal všechno, aby Amelii ochránil. Ale na konci knihy mi přišlo až neuvěřitelné, jak rychle Emerson Amelii našel. Ale opět se mi nejvíce zase líbil Rmses a Bastet.
Peabodyova... Nevím. Jako archeolog je určitě výborná, ale jako matka... mi moc. Ten hluboký mateřský cit mi u ní prostě chybí, nemůžu si pomoct. Když někdo jejího syna uráží, ona nic neudělá. Když Ramses udělá něco skvělého, tak na něj jenom štěká. Když se Ramses snaží něco říct, tak ho v jednom kuse přerušuje. Na rozdíl od Emersona. Ten je opravdu skvělý rodič.