Americkí bohovia

18.03.2016

Ze začátku jsem se knihou prokousávala, ale zhruba v půlce to dostalo spád na 4 hvězdy. Celkově se to dalo, i když to byl značně chaotický příběh, přeplněný božskými bytostmi a nadpřirozenými jevy....

23.02.2016

Ten nápad je úžasný. To zpracování už tolik ne; totiž někdy to bylo tak kostrbaté - tedy alespoň pro mě, že jsem se chvilkami nudila, a bohužel se i přistihla, že v podstatě čtu, ale nevím co. Skvělé jsou ovšem odkazky na bohy a legendy, ale bohužel, v konečném důsledku, tak trochu nuda.

02.02.2016

Koncept příběhu byl rozhodně ojedinělý (já jsem tedy knihu na žádné podobné téma nečetla, možná je to pro mě znamení, že bych si v této oblasti měla rozšířit svoje obzory).

Staří Bohové utíkající do Ameriky s imigranty, vlečeni v želízkách spolu s otroky, vyhnáni okolnostmi snad za lepší budoucností... Putující v myšlenkách, ideích, dopravázející naděje lidské rasy.

Staří Bohové bojující za své přežití v lidském povědomí, bránící se vyhynutí a uvržení ve věčné zapomnění.

Staří Bohové a jejich střet s novými Bohy (médii, Internetem...), blížící se bitva...

To a mnohem více čtenáře utvrdí v tom, že ho čeká napínavá četba. Nechci říct, že by snad kniha nenaplnila mé očekávání, opravdu jsem si ji užila, ale konec byl trochu plitký, obzvláště pak vyústění samotné bitvy. Ale ke klidu mé duše se aspoň autor neopomněl vrátit k záhadě mizejících dětí v Lakeside.

Kniha určitě stojí za přečtení, jen si myslím, že takový příběh si zaslouží dramatičtější ukončení. Nakonec i ten Czernobog vyměkl

24.01.2016

Jsem ve 3/4 knihy, ukrutná nuda. Asi to nedám...

Není moc knížek, při jejichž čtení bych si neustále opakovala: Proč je to tááák dlooouhéé? Zklamání

19.12.2015

Na tuhle knížku jsem se hrozně těšila. A k mé lítosti nenaplnila má očekávání. Gaiman pracuje se spoustou prvků, které samy o sobě jsou výborné, a to ať už jde o samotný námět války nových a starých bohů, prvky z mytologie, způsob, jakým se různí bohové dostali do USA, celkové rozuzlení... je toho opravdu spoustu a Gaimanovi nelze upřít fantazii. Nicméně propojování těchto prvků do jednoho celku nějak nefungovalo a celkově tak příběh působí nevyváženě a chaoticky.

A je velká škoda, že postava Stína působila mrtvě už od počátku. Přitom s ohledem na závěr vysvětlující jeho původ má Stín obrovský potenciál být výraznou postavou, s níž příběh stojí a padá.

Takže za mě jen 3 hvězdičky.

16.11.2015

Veľké sklamanie !!!!
A to takto píšem prvý krát .
Recenzie ma zvyčajne nesklamú a nasmerujú ma na knihy , ktoré sú fakt dobré .
V tomto prípade sa mi však do rúk dostala kniha , počas čítania ktorej ma dej ani raz poriadne nechytil .
Záver , od ktorého som po obrovskom množstve hluchých miest v nádeji čakal nejaké strhujúce vyvrcholenie , bol riadne odfláknutý .
Škoda .
Hodnotím - max. 15% .

02.11.2015

Další kniha od Gaimana a přesto naprosto odlišná od všech ostatních, které jsem od tohoto autora četla. Základní myšlenka s bohy je fascinující a doopravdy magická. A to ani nemluvím o hraní se slovy-významy (viz Low Key Lyesmith). A přes to jsem měla občas problémy se čtením některých pasáží, skoro jsem měla dojem, že ani od Gaimana nejsou. Ale i přes tyhle "přelouskávací" pasáže patří Američtí bohové mezi mé oblíbené knížky.

01.11.2015

Zábavné, ale za ten závěr pane Gaimane, za ten hvězda dolů.

21.10.2015

Hodně zvláštní kniha. Největší klad je velká fantazie autora, který dokáže vytvořit takové scény a situace, že je přímo vidím na plátně. S tím příběhem je to těžší, jeden den se mi to četlo rychle a snadno, a druhý den jsem se k tomu musel nutit. Těžko se to k něčemu dá přiřadit, je to fantasy, ale také detektivka, nevšední romantika, horor, thriller a bůh ví co ještě. Přišlo mi, jak kdyby sám autor nevěděl, co vlastně chce psát. Postava Stína byla na můj vkus někdy až příliš pasivní. Rozhodně nelituju, že jsem si knihu přečetl, ale popravdě nemůžu říct, že bych z ní nadšený.

08.10.2015

Fajne, fajne... Moja prvá serióznejšia Gaimanovka. Doteraz sa mi do rúk alebo lepšie povedané do uší ako hovorené slovo, dostali skôr jeho diela pre mládež.

14.09.2015

Nejdříve jsem četla Nikdykde a hlavně z toho důvodu, ale také z důvodu mnoha skvělých recenzí, jsem se na Americké bohy opravdu těšila. Když jsem ale knížku konečně otevřela, čekalo na mě mezi stránkami zklamání. Do čtení jsem se musela nutit, děj neodbíhal tak, jak by mohl, některé složky příběhu byly vyčerpány až moc, jiné sotva nakousnuté. Co mě ale iritovalo nejvíc, to byla postava Stína (aspoň na prvních 250 stranách), který vůbec nevyšiluje z tech absurdních, surrealistických situací, do kterých se dostane. Kdyby měl jen trochu přiměřené reakce, hned by byl pro mě příběh přístupnější. Ať ale nejsem úplnej škarohlíd, tak musím poznamenat, že i přes výše zmíněná negativa jsem knihu přečetla za dva dny, takže tak špatná zas není :)

29.08.2015

"A čo si myslíš, že môže spraviť pálenka a mráz mne, plnokrvnému leprikónovi? Nie veru, zabilo ma to, ako si prišiel o malé zlaté slnko, Tieň. Zabil si ma s rovnakou istotou, ako je voda mokrá, dni sú dlhé a každý priateľ ťa nakoniec sklame."

"Kedysi v detstve čítal rozprávku o cestovateľovi, ktorý sa zošmykol z útesu. Nad sebou mal ľudožravé tigre, pod sebou smrtiacu hlbočinu a podarilo sa mu zachytiť kdesi uprostred pádu. Zo všetkých síl sa udržal na skalnej stene. Vedľa neho bol chumáč jahôd, hore aj dolu číhala smrť. Otázka znela: Čo robiť? A odpoveď: Zjesť tie jahody. Ako malému chlapcovi mu to vôbec nedávalo zmysel. Až doteraz."

Absolútne nepopísateľne totálne neuveriteľne geniálne. Priveľké sústo zrejme takmer pre kohokoľvek si Gaiman odhryzol a požul na jednotku.
Jeden môj malý postreh: Spomínate si na Búrku? Tú, ktorá sa blížila a so sebou mala priniesť vojnu o dušu Ameriky... Sú ľudia, ktorí veria (dôležité slovíčko,) že nový informačný vek vytláča staré tradície. Sú to väčšinou starí ľudia a sympatizanti starých čias (hlavne knihovníci a gotici...)
Nie je to celkom pravda, ale ľudia tomu veria... nemyslíte si teda, že táto búrka je tiež v istom zmysle boh?

"Bola si analógové dievča v digitálnom svete."

06.07.2015

Neil Gaiman je člověk, kterého každý komiksový fanoušek zná. Nemusí od něho něco číst, aby věděl, že patří mezi nejuznávanější autory dnešní doby. Ještě před tím, než jsem četl tuto knihu, tak jsem přečetl Hvězdný prach, restart komiksu Věční a hlavně komiks, který se jmenuje 1602, jenž se odehrává v alžbětinské Anglii, kde jsou vyobrazeny nejslavnější hrdinové od Marvelu. Zpět k Americkým bohům. Tato kniha mě zaujala svojí zápletkou, která mě osobně přišla velmi zajímavá. Když, jsem knihu začal číst, tak mě během prvních dvou kapitol došlo, že to bude náročnější knížka, než se na první pohled zdá. Nešlo jen o to, že v knize jsou další příběhy, které se odehrávají napříč čase a hodně moc postav. Šlo o to jakým způsobem je to napsané, jakým způsobem autor pracuje s detaily příběhu, kterých je tam opravdu moc a taky s indíciemi, které se nás snaží do vést k jistému zakončení nebo taky ne. Je to těžká knížka a vyplatí se jí číst pomaleji a ne zbytečně spěchat, jelikož by Vám pak mohl utéci některý ze zásadních detailů. Hodně moc se mi líbilo jakým způsobem Gaiman vyobrazuje bohy a jak je krásně zasazuje do naší reality. Platí to zejména o pod příbězích, které jsou parádní(uctívání irského boha a útěk do Nového světa, příběh otroků, příběh o mamutím bohu nebo bohyni, která žije z těch, kteří jí uctívají milováním). Nebo jen zmínka o egyptské mytologii, arabských džinech nebo o tom jak skončil Thor. Do toho tu máme road-tripový příběh, kde tajemný Stín a ještě tajemnější pan Středa hledají zapomenuté bohy. A spoustu dalšího jako městečko Lakeside, střed Ameriky či jeden velmi důležitý strom, který jakoby rostl do nebes. Přesto i kdyby Gaiman stvořil sebelepší svět co se do propracovaných detailů týče, tak by nemohl fungovat bez perfektně napsaných postav(za mě postava Laury, Sam a Hinzelmanna) a zvratů, díky kterým ten svět působí jako živý. A to se mu povedlo. Američtí bohové nejsou bezchybná knížka, mají části které nudí a občas nedávají smysl, ale na druhou stranu mají opravdu parádní příběh, který dokáže dost překvapovat a hlavně mají postavy, které nás zajímají.

19.05.2015

Gaiman je jako Velký Kojot, Šejdíř indiánských příběhů. Zamotává kolem mně nitky mytologií až jde hlava kolem. Občas ovšem moje hlava ty kombinace až tak nebaští...Ale stejně; atmosféra na jedničku a spousta parádně napsaných postav ve členitém příběhu...Co víc chtít?

26.04.2015

Hodně zajímavá kniha plná různých postaviček bohů a mýtických bytostí, podrazů a podfuků, detektivní zápletky a hlubokých pravd. Četl jsem autorem preferovanou verzi. Nevím, jak moc se liší od původního vydání, ale tato verze byla docela pěkně čtivá.

18.03.2015

S klidným svědomím píši, že se jedná asi o nejlepší Gaimanovu knihu. Po jejím dočtení jsem měl pocit, že si to všechno musím nechat ještě pořádné projít hlavou. Celkově je kniha vyzrálejší než známější Nikdykde a příběhové linky se skvěle prolínají jedna druhou. Pravda, závěr je trochu složitější, ale ani tak vás nepustí, dokud vše nepřechroupete.

25.02.2015

Popis a pointa slibují geniální a originální román.Boužel provedení je naprosto odlišné.Děj románu se skládá z jedné dlouhé cesty ve které hlavní postava během děje potkává další desítky nevýrazných a nezajímavých postav, které nemají žádnou minulost ani cíle.
Hlavní problémem románu je abnormální množství postav ve kterých se člověk ztrácí a boužel ani jediná není podstatná ani důležitá pro děj.Konec je jasně dán na začátku a boužel bez zajímavých postav vyznívá do prázdna...
Nejsilnější stránkou románu jsou části, věnované historii.Ty jsou fenomenální...
Četl jsem nově vydanou verzi a doporučuji ji přečíst, protože obsahuje několik nových kapitol a například rozhovor s autorem.
Kde sám přiznává velkou bezradnost při psaní a velké problémy s tím co tam dát, nebo vyhodit.
Na díle je to znát...
Neil Gaiman tímto románem dokazuje jediné, že je schopný vymyslet geniální a originální námět, ale to nejtěžší je potom proměnit všechny tyto myšlenky a náměty v dokonalý román, což je ta nejtěžší věc na psaní, jako takovém.
Tady se ta dokonalost nepodařila, jako u tisícu jiných románů.
Někdy příště...

13.02.2015

Vynikající kniha. Stáhla jsem si do čtečky všechny Gaimanovy knihy a náhodně začala číst tuto, takže jsem neměla ponětí, o čem to bude, a nebyla jsem zklamaná. Gaimanův styl psaní je chytlavý, třebaže nezvyklý, a celý příběh je napínavý a neskutečně zajímavý. Je pravda, že tam byly pasáže, kde jsem se nudila, ale rozuzlení celé knihy bylo vynikající a proto mohu s čistým svědomím říct, že si tahle kniha pět hvězdiček zaslouží.