Americkí bohovia

18.04.2013

Já už vlastně ani nevím, kolikrát jsem tuto knihu četla ... prostě ji miluju, co dodat:-)

20.06.2012

Čtu Gaimanovu knihu, pěkně to frčí, protože píše velmi čtivě, a najednou si říkám, že to už je snad trochu moc, jenže pak to někde v hlavě zavrtá a já si říkám, sakra, proč ne, co když je to tak...co když to fakt někde existuje? A už mi to vůbec nepřijde jako moc, ani trochu, a spíš mě to i docela znepokojí. Prostě Gaiman u mě útočí na ta místa v mé hlavě, která jsou normálně zcela v klidu. Stejně tak na mě zapůsobil v Nikdykde, i když tam šlo zase o jiný svět. No, sakra, jak on to jen dělá? U mě se mu to teda opravdu daří a nijak mi to na klidu nepřidává, ale neříkám, že by to bylo nějak nepříjemné, spíš naopak.

03.04.2012

Jak trefné do dnešní společnosti, tohle by si jistě měli přečíst všichni nehledě na to, zda věří, či jsou ateisté.

04.01.2012

Místy výborně čtivé, místy ztráceli AMERIČTÍ BOHOVÉ dech. Hlavně když někam zmizel pan Středa. Sama Gaimanova myšlenka je rozkošně hravá a originální. Mezipasáže z historie (přežívání) bohů v americe byli někdy lepší než samotný hlavní děj. P.S: Díky téhle knize jsem se naučil nějáké triky s mincí.

28.12.2011

No, tak tady asi pujdu hodně proti proudu. Tohle mi vůbec nesedlo. Pamatuju si, jak mi kamarád knihu popisoval - jako velkolepý příběh o tom že dávní bohové nezemřeli se svými kulty ale žijí stále mezi námi jako lidé a jejich místa nahradili bohové noví - bohové médií a techniky kterým obětujeme svůj čas a energii a staří bohové se s tím nechtějí smířit a chystají velkolepou bitvu která bude mít vliv na celé lidstvo. Asi si říkáte jak je to doslova "kulervoucí" námět...To sem si taky říkal a celý natěšený si to běžel pujčit.
No a co na to říct teď. Nuda, naprosto zabitý námět. Celé to spočívá v tom, že s hlavním hrdinou cestujeme z místa na místo spolu s bohem Odinem( maskujícím se jako frajerský stařík ) a pokaždé na novém místě se hrdina usadí a nějaký čas tam normálně nudně žije zatímco Odin někde přemlouvá bohy na finální střet. Do toho se sem tam objeví kapitola, která nám prozradí něco o tom jak do Ameriky staří bohové dorazili spolu s přistěhovalci z celého světa. A to je vlastně vše. Čekal jsem, že se dozvíme něco o protivnících, ale třeba bohyně médií je v knize jen chvilku, a u jiných jsem marně pátral čím vlastně jsou. Když dojde k onomu velkému finále, tak se vlastně opět nic mimořádného nestane. Možná malé oživení v podobě dvou zvratů ke konci ale jinak opravdu nic velkolepého nečekejte. Kdyby tam místo bohů byly dvě mafiánské rodiny sbírající síly proti sobě a hlavní hrdina dělal řidiče jedné z nich, vyšlo by to úplně nastejno. Zkrátka čekal jsem od toho až moc.

15.09.2011

3, 4: Dokonalé! Kdy to konečně sfilmují? Nebo ne, bude lepší když si to znovu přečtu...

20.03.2011

Jaké to je, dělat osobního poskoka bossovi severského panteonu? Opravdu si cestou po světě sebou taháme své bohy? Jak vypadá bůh internetu? Už vám někdy vyhrožovala televize tak, že jste vyklopili večeři? Je možné viset devět dní a přežít? Nebo dokonce přežít vyražení mozku z lebky masivní dubovou palicí? Kolik se mezi námi vyskytuje takových pánů Kamenů, Měst a Světů? Kolikrát se podaří proklouznout za kulisy a vrátit se v pořádku zpět?

Jedním slovem: žrádlo.

Mistrně ukuchtěná zábavná, napínavá, imaginativní a několikavrstevná bujabéza s fantasy základem, ovšem s notnými porcemi mystiky, thrilleru, dramatu, horroru a s trochou konspirační paranoie a špetkou typického gaimanovského oneroidního koření značky SandMan(tm).

Z toho možná vyplývá, že toto pochutnání není pro každého a pokud máte rádi jednoduché a jasně rozpoznatelné chutě, dejte si raději něco jiného, třeba Larssona, to teď dost frčí. Pokud máte rádi exotickou kuchyni a rádi kulinářsky experimentujete, uvažte si pořádný ubrousek.

Hlavní postavák se bude zpočátku zdát odtažitě nestravitelný, nakonec se s ním ztotožníte nejspíš proto, že je stejně jako Vy člověk - a normálích (živých) lidí se v knize vyskytuje minimum. Přesto se děj odehrává v současnosti a před pomlaskávajícím gurmánem se objevují občas zapeklitá sousta... až přijde to poslední a bude vám líto, že už nemáto dost místa na dezert.

A ještě něco: kdyby se snad někdy bohů chopil opravdu šikovný vypravěč ze svatého lesa, třeba Ch. Nolan, je v tom potenciál na biják desetiletí...

Tomu se nedá nic než tleskat, už se těším jak si ji přečtu podruhé:)