Američtí bohové
Neil Gaiman
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/1188/bmid_americti-bohove-abH-1188.png
4
1413
1413
Američtí bohové série
1. díl >
Stín trávil tři roky ve vězení, kde se držel zpátky a snažil se přežít. Všechno co chtěl, bylo vrátit se do náručí své milující ženy a po zbytek života se vyhýbat malérům. Několik dní před svým propuštěním se však dozvídá, že jeho manželka zahynula při automobilové nehodě. Svět se pro něj změnil v chladné místo. V letadle, cestou na pohřeb, se Stín setkává s postarším mužem, který si říká pan Středa, ten mu nabídne práci. Stín, muž, který už nemá co ztratit, ji nakonec přijme. Pracovat pro tajemného Středu však není bez rizika a Stín brzy zjistí, že jeho místo ve Středových plánech je mnohem nebezpečnější, než si kdy představoval. Podniká rušnou cestu tajemným světem Ameriky, jak ji nezná, a jeho společníky jsou mimo jiné i vražedný Černobog, charismatický pan Nancy nebo půvabná Easter – ti všichni vědí o něm víc, než on sám. Postupně se Stín dozvídá, že minulost neumírá, že každý – jeho ženu nevyjímaje – má svoje tajemství a že sázky jsou vyšší, než si kdo dokáže představit. Schyluje se k bouři epických rozměrů. Stín a Středa se stávají centrem konfliktu starého jako lidstvo samo. Pod povrchem každodenního života se schyluje k válce – a bojovat se bude o samotnou duši Ameriky... 1. vydání. Dotisk v roce 2007 a 2010.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2001 , PolarisOriginální název:
American Gods, 2001
více info...
Přidat komentář
Ten nápad mi přišel strašně zajímavý, ale zpracování mě dost nudilo a zdálo se mi, že autor nedokázal vůbec využít potenciál vlastního námětu. Možná je to i tím, že jsem od toho čekal něco jiného, než to nakonec bylo.
Opět překrásná kniha z pera N. Gaimana. Nabízí nesčetně témat k zamyšlení. Lituji, že mohu dát jen pět hvězd.
Mám z mého čtvrtého setkání s Gaimanem poněkud smíšené pocity. Převážně pozitivní, avšak smíšené. Na začátku mě kniha okamžitě vtáhla do děje a já si říkala, že mám před sebou konečně Gaimanovo dílo, s nímž budu ideálně souznít. Námět je výborný, ze začátku příběh šlape jak hodinky a já obracela jednotlivé stránky hnána myšlenkou "chci vědět víc!". Nijak mě nerušily ani minipříběhy o jednotlivých bozích, ba právě naopak dodávaly hlavnímu příběhu větší hloubku a zázemí. Jenže asi tak ve třetině knihy se z mého pohledu dobře promazané ozubené soukolí prostě nějak zadrhlo a do konce už jen dokodrcalo setrvačností. Ani mi nějak zvlášť nevadilo, že hlavní hrdina Stín působí poněkud odosobněně a ploše, spíš jako pozorovatel, než hrdina zmítaný emocemi. To, co ovšem knize hrozně škodí, je špatná gradace příběhu, resp. její praktická absence. Od počátku knihy je víceméně jasné, k jakému vyvrcholení příběh směřuje, jenže k němu jde konstantním, neměnným a nepříliš vysokým tempem bez většího napětí (čemuž často napomáhá princip deus ex machina) a když se k tomu předpokládaně epickému finále konečně dostaneme, je šmahem odbyto.
Když srovnám svá očekávání na začátku četby a pocity po dočtení, nemohu se bohužel ubránit určitému zklamání a jsem z výsledku trochu na rozpacích, ale i tak musím přiznat, že to v zásadě bylo příjemné čtení. Rozporuplná to kniha.
Úžasný námět, který je mistrně zpracovaný. Současní bozi si hájí svou pozici proti středověkým reliktům. Vždyť konflikt generací probíhá dnes a denně, tak proč by nemohl zasáhnout také božské jedince.
Tuto knihu jsem po letech přečetl znovu, abych zjistil, proč je považována za kultovní. Ani napodruhé jsem to však nezjistil. Nápad, na kterém je děj postaven, je sice originální, ale styl vyprávění mi moc nesedl. Je totiž vhodnější spíše do komiksu než do románu, protože Gaiman neustále odbíhá od hlavního tématu a vypráví příběhy, které s hlavním příběhem nijak nesouvisí. Hlavní postava pak má ten problém, že díky stylu vyprávění vypadá dost ploše a jako by byla bez emocí, přestože to není pravda. Občas jsem měl pocit, že se Stín chová jako neosobní pozorovatel. Přestože jsem příznivcem Sandmana, Dobrých znamení a Nikdykde, tohle mi na Gaimana přišlo slabé, bez šťávy.
Jakoby mi knížka celou dobu slibovala, že za pár dalších stran vychytá všechny chybky a pak bude už jenom skvělá. A najednou přišel konec a zlepšení se jaksi nedostavilo. Příběh mi připadal nedotažený, chvílemi napínavý, chvílemi nezajímavý. Jako jednohubka to není špatné, ale tímhle mě Neil Gaiman o svých kvalitách nepřesvědčil.
Nechápala jsem, proč vlastně čtu dál, asi abych neměla pocit nedočtené knihy. Další Gaimanovky už lepší, ale tohle? Rozhodně ne můj šálek kávy
Těšil jsem se. A jak! Námět perfektní, reputace autora taky a k tomu připravovaný seriál. Podle toho všeho jsem měl očekávání našponovaná. Tak proč dvě hvězdy? Kde se stala chyba? Ze začátku musím uznat že mě to chytlo, ale asi po 60 stránkách to upadlo jak už to někdo zmínil do mišmaše všeho možného a potenciál se utápěl v hromadě nápadů které neměly hloubku a nebyly dle mého zcela správně využity a stejně tak i postavy a o spádu děje ani nemluvím. S čímž se dostavila nuda, nucení do čtení a to je špatně. Nápad dobrý, ale provedení bída. Bohužel...
Po mem absolutnim nadseni z Nikdykde jsem musel dat dalsiho Gaimana a Americti bohove jsou obecne povazovani za jeho masterpiece, takze ocekavani bylo nemale. O to vetsi zklamani to pro me zpocatku bylo, protoze zejmena uvod je neskutecne pomaly, ne a ne me to chytnout. Pak se to ale nastesti rozjede, jadro ktere se zacne rozvijet nekde uprostred a koncept cele knihy jsou famozni a velkou cast cteni jsem byl nadseny, ale ke konci to nadseni zase polevi, prijde mi ze Gaiman ten skvely napad neukociroval do nejake zasadnejsi, smysluplnejsi pointy a citim z toho tak trosku nevyuzity potencial. I tak je to ale ve finale velmi prijemny USA road trip s bozskou prichuti. 8/10
Konečně jsem to dočetla. Už jsem myslela, že to snad nedám. Taková nuda! Mišmaš všeho možného, takový blázinec, bordel a chaos a k tomu všechny charaktery stály za (víte co). Bohové? K pláči! Stín? Brr.. Už nikdy víc. Jediný, co bylo zajímavého, byl kufr.
Do hlavy Neila Gaimana jsem vstoupil přes Nikdykde a Knihu hřbitova. Možná právě proto se mi Američtí bohové trávili jen hodně těžko. V románu psaném výhradě pro dospělé se trochu ztrácí autorova hravost a úderná jednoduchost, se kterou dokáže říkat i složité věci. Ne že by se v Amerických bozích nenašly dobré nápady a skvělé psaní, jen se v tom dlouhém textu utápí jako osamělá nudle v polévce ze školní družiny.
Po zajímavém úvodu, který jednoho navnadí, následuje série kapitol, kde se stále chodí po návštěvách, stále se sní podivné sny, stále se předestírají nová tajemství a ve výsledku člověk jen čeká, co z toho vyleze. Až do samotného závěru nic. Teprve posledních sto stran zase nasadí tempo a čtou se jedním dechem.
Na pozitivní misku vah musím přidat skvěle prokreslené charaktery, které občas mluví dlouze a tajemně, ale vždycky lidsky. Vlastně jsem si v průběhu čtení uvědomil, že bych dokázal rozeznat každou postavu (a že jich není málo) jen podle slohu. Jako by byli... no, však víte... opravdoví :)
Asi nikdy jsem nebyl tak moc v rozpacích při hodnocení knihy a myslím, že ani jen tak znovu nebudu. Na vrub Amerických bohů musím říct toto: Je to neuvěřitelně úžasná kniha. Je to neuvěřitelně nudná kniha. A to prosím pěkně zároveň.
Skvělé, po přečtení některých komentářů jsem si říkal, že to asi tak dobré nebude, ale byl jsem velice mile překvapen. Opravdu příjemná, oddychová četba, která si zaslouží pozornost.
Táto legenda teda očakávania nenaplnila. Námet o bohov živoriacich medzi nami sa dal zužitkovať podstatne zaujímavejším spôsobom než len neustálym presúvaním z miesta na miesto. Hlavná dejová linka je potom strašne nezaujímavá a grády dostane až v poslednej štvrtine. Dej našťastie spestrujú početné historky a príbehy, ktoré síce nijak nesúvisia s príbehom, ale vďaka umnému Gaimanovmu slovotepectvu sa výborne čítajú. Stále ale prevažuje prehnane popisná hlušina, ktorá síce buduje atmosféru, ale tá nie je samospasiteľná. Chvalabohu na konci väčšina vecí zapadne na svoje miesto a konečné rozuzlenie nakopne celkový dojem z knihy vyššie. 6-/10 PS: Idea, že "modernými bohmi" sú televízia, internet, železnica alebo dokonca diaľnica je smiešna, obzvlášť keď chýba boh, ku ktorému sa klania celý svet - peniaze.
Možná jsem měla moc velká očekávání, jinak bych dala pět hvězdiček... Začátek trošku pomalejší, ale zato konec byl skvělej... Co víc dodat - Media x Médea - jiná ženská, stejná politika - to mě prostě dostalo... A Loki je prostě Loki :D
Hlavní hrdina Stín se dostane z vězení ale zjistí, že jeho manželka a nejlepší přítel zemřeli při autonehodě. Nemá se teda kam vrátit a tak přijme nabídku pana Středy a dělá mu společníka na cestách po Spojených státech. Spolu se Středou navštěvují spoustu zvláštních lidí (staří bohové – keltští, indičtí, egyptští – které s sebou přivezli přistěhovalci ale přestávají jim věřit – vyměnují je za novodobé bohy jako technologie, media a nemoci – a tak bohové ztrácí sílu a žijí na okraji společnosti). Středa má plán. Jak do toho zapadá Stín a ostatní bohové se dozvíte tak, že si knihu přečtete :-) Stojí a přečtení…
Ze začátku jsem se knihou prokousávala, ale zhruba v půlce to dostalo spád na 4 hvězdy. Celkově se to dalo, i když to byl značně chaotický příběh, přeplněný božskými bytostmi a nadpřirozenými jevy....
Ten nápad je úžasný. To zpracování už tolik ne; totiž někdy to bylo tak kostrbaté - tedy alespoň pro mě, že jsem se chvilkami nudila, a bohužel se i přistihla, že v podstatě čtu, ale nevím co. Skvělé jsou ovšem odkazky na bohy a legendy, ale bohužel, v konečném důsledku, tak trochu nuda.
Štítky knihy
postmoderna mytologie anglická literatura Hugo (literární cena) Nebula (literární cena) Locus Poll Award (ocenění) zfilmováno – TV seriál cesta, roadtrip Illinois
Autorovy další knížky
| 2006 |  Nikdykde |
| 1997 | Dobrá znamení |
| 2001 | Američtí bohové |
| 2017 | Severská mytologie |
| 2007 | Koralina |
Z této knihy jsem opravdu zmatená. Hrozně se mi líbí celý nápad na příběh, každá z postav byla skvěle vymyšlená a člověk se u této knihy rozhodně musí soustředit, protože se tu nevypráví jen jeden nebo dva příběhy, ale několik příběhů a některé ani na začátku nemusí dávat smysl, ale o dalších 100 stránek později už smysl dávají. Tohle všechno já osobně mám na knihách ráda, protože pokud nechci u knihy přemýšlet ani trochu nebo pokud chci číst něco vyloženě přihlouplého jako takový menší relax, tak si podle toho tu knihu také vyhledám. Takže v tomhle mě kniha nezklamala. Také vypravěčské umění autora je podle mě na výbornou.
A přesto všechno jsem měla občas problém ve čtení pokračovat. Byly chvíle, kdy jsem mohla číst hodiny a hodiny a bylo to super, pak ale přišla chvíle, kdy jsem po 10 stránkách nemohla pokračovat a knihu jsem odložila i na dva dny. S hodnocením jsem čekala pár dní, protože jsem myslela, že mi třeba dojde, co mi občas vadilo, ale nedošlo mi to. Prostě nevím.
Jako celek je kniha zajímavá, hodně zajímavá, nečetla jsem takovou knihu, nebo alespoň dlouho ne.
Hned po přečtení jsem knize chtěla dát 3*, ale právě po menším přemýšlení nad tím co jsem četla mi došlo, že je to opravdu celkem jedinečná kniha, příběh je podle mě briliantní, nemohu si pomoct, ale celý nápad knihy se mi hrozně líbí. Takže později jsem se rozhodla, že bude fér dát knize 4*. Pět jí dát nemůžu, protože prostě byly chvíle, kdy mi něco vadilo a já se do knihy nemohla začíst, ale celkové hodnocení horší být nemůže, to si kniha nezaslouží. Doporučuji knihu hodně (i když to v mém mírně zmateném hodnocení tak nemusí vypadat).