Amerika
Franz Kafka
Obraz modernej doby videný očami dospievajúceho chlapca je strhujúcim dielom, v ktorom Franz Kafka brilantnou umeleckou formou rozvinul pocit ohrozenia obyčajného človeka odľudštenými spoločenskými vzťahmi. Obavy a úzkosť z modernej doby sú v jeho podaní rovnako aktuálne ako v čase vzniku románu. Cez pološero dlhých tieňov a rôznych interpretácií presvitá autor, ktorý dokázal s humorom hľadieť do tváre formujúceho sa nového sveta. Kafka bol výnimočným pozorovateľom, ale aj majstrom grotesky, aranžovania a predvádzania situácií, ktoré bez zbytočného psychologizovania mieria priamo do srdca príbehu. Vydanie: 1. slovenské vyd. Z nemeckého originálu preložila Perla Bžochová Esej "Kastrující stín svatého Garty" napísal Milan Kundera ... celý text
Přidat komentář
Od Franze Kafky jsem už přečetl více knih – Proces, Zámek, Proměna a jiné povídky. Jak už jsem psal v jiných komentářích, knihy od tohoto autora jsou náročnější na četbu, čtenář se musí více soustředit na text, pro mnohé čtenáře včetně mě jsou jeho texty v některých částech těžce pochopitelné a složité, ačkoliv vím, kam autor svými myšlenkami směřuje a co kritizuje. Jeho knihy si nestačí přečíst jen jednou, ale vícekrát.
Musím říci, že kniha AMERIKA se četla celkově dobře, neměl jsem větší problémy s porozuměním textu oproti třeba knihám PROCES nebo ZÁMEK. Kniha pojednává o mladíkovi Karlu Rossmanovi, který se musí odstěhovat do Ameriky, poněvadž ho svedla služka a čeká s ním dítě. Karel se potkává se svým strýcem, následně musí od něj odejít a postavit se na vlastní nohy. Získá práci, na své cestě se seznamuje s novými lidmi. Některé z nich má rád, jiných by se nejraději zbavil a už je nikdy neviděl. Některé scény mi přišly legrační, zejména se to týkalo Bruneldy. Četl jsem komentáře, že román není dokončený. Z jednoho hlediska by určitě autor vymyslel další příhody Karla, ale z druhého hlediska i tímto způsobem mohl být román ukončený. Kniha obsahuje dodatky. Knihu hodnotím na 80 %.
Citáty z knihy, které mne oslovily:
… každý využívá své moci a nadává tomu, kdo je v nižším postavení. Když si člověk na to jednou zvykne, nezní to jinak, než jako pravidelné bití hodin.
Z Kafkových románu asi nejslabší. Autor jakoby se zde zatím jen rozcvičoval. Přesto opět skvělá atmosféra, pro něj tak typická.
Příšernost. S velkým přemáháním jsem dočetla ... neskutečně mě štval jak styl psaní, tak postavy a celkově příběh. Něco tak "nablblýho" jsem už dlouho nečetla.
Dvě hvězdičky za stylistickou stránku. Jinak je to patos a nuda. Postavám bych bez výjimky nafackoval, submisivnímu Karlovi zvláště.
Max Brod udělal Kafce edicí těchto zlomků pěknou medvědí službu... Představy o Americe autor vzal asi z filmů Bustera Keatona? Pravda, moc to nepřekáží - Kafka stejně pozoruje jen vztahy mezi lidmi. Ale tady je to všechno tak naivní: hlavní hrdina sám svým chováním prosi o potrestaní, a pak lituje sám sebe: "já jsem ideální a svět nespravedlivý". Možná je to mužská variace na "Justinu aneb prokletí ctnosti" de Sade'a, anebo současná parodie na Volterův "Candide, čili Optimismus"? Sice pěkné pozorování detailů, jako vždycky u Kafky, ale celé nemá to hlavu a patu. Protože neexistuje rozluštění, závěr, smysl. Že by jako v životě?
Tady u téhle knihy jsem konečně pochopila, že to není nuda, která mě Kafkovými knihami provází, je to naprosté nepochopení a psychická zátěž , která mi stojí věrně po boku u jakékoli z jeho knih.
Vzdávám to Franzi Kafko, tobě to nemusí být líto, máš miliony dalších věrných čtenářů, já ti prostě nerozumím a pokud porozumím, je to děsně vysilující.
Bom dia.
Jelikož se kniha jmenuje Amerika, vítejte u hiphopové recenze, bitch yo.
Hip hop nebo Snup Dogg v knize sice není, ale to nám vůbec nevadí.
Takže, mladej vocas z pražskýho hoodu, Karel AKA Ice T-Grossman AKA 2Kaja, dovalí do Ameriky, kde začne chillovat u strejdy, kterej má hodně vaty, takže hip hop jak sviň, to chceš. Místo za bitchama ale Karel jede na výlet za nějakým frajerem, což strejdu dost vypissuje a mrtě ho vyfukuje.
Takže adios.
Karel se hodí do klidu, loket z vokna, neřešit hovna a vydá se na cestu do vnitrozemí, kde najde dva maníky, tedy jeho crew, bičes. Společně založí Wu-Karel-clan, ale hned se rozkmotří a Karel skončí jako liftboy v hotelu - to nechceš bejby. Tady následuje asi jediná kafkovská pasáž, kdy je obviněn z kráděže a dalších funky shit, a tím zábava končí. Už tou dobou mě to moc nebavilo a ukázalo se, že Kafka psal první polovinu knihy asi na Vyšehradu - protože poté to šlo už jen z kopce. Hihihi, si zabil jak sviň. Booyakasha!
Abych zabránil nudě, vytáhl jsem z rukávu trik starý jako samo lidstvo - jako hlavního hrdinu jsem si představoval Romana Zkamene. To trochu pomohlo, ale moc ne. Feačuring zpěvačky a další krkolomné skills v následujících kapitolách mě docela uspávaly a přišlo mi to celý takový nemastný, neslaný. Možná jsem měl knihu omastit nebo osolit. To už se ale nikdy nedozvíme.
6/10, pro mě nejslabší Kafka.
Z této knihy jsem poněkud rozpačitý. Že není dokončená, to jsem věděl předem. Že bude nepochopitelná jsem tušil vzhledem k autorovi, nicméně to se nestalo. Za mě celkem precizně napsané dílo, na svou dobu asi něco neobvyklého, na tuto dobu taková normální knížka. Z fragmentů je cítit, že by mohla být trochu zajímavější, kdyby ji nakonec stihl dopsat, ovšem to by asi byla zase pekelně dlouhá.
Každopádně číst se to dalo, žádný zázrak se nekonal.
Tatko,tatínku,táto...
Co jsem provedl,čím jsem se provinil,kde se stala chyba? Vyslechni mne OTČE !
Kam se mám vydat,co si počnu v tom velikém světě tam který mě čeká za oceánem s velkým kusem vody který mě děsí a zároven budí respekt,co čeká tam na mě? Pronásledovaný,ztracený,nezvěstný.
Ač prošel jsem si jistou proměnou nedosažitelnou pravdou jak ve snech se přiznávám se svojí naivitou,že ideál je skrytý v mlhavém zámku a lámati si nad tím hlavou je nekonečným procesem který si vezmu na palubu s připlutím k neznámému pobřeží Ameriky tam v dáli za horizontem věcí příštích si možná budeš zrovna v té době čísti řádky určené Tobě můj nejmilejší tatínku.
Ted však jsem ještě zde a dopis otci třímám v kapse u saka.
Je nám krásně,když je něco dobře napsáno a když se to ještě navíc náramně čte.Ještě před pár lety bych se asi z Kafkových slovních vln brzo topil,ted už přeci netonu a přeci jenom ani brčko nad hladinou nepoužívám a tak i bez šnorchlu si to jeho umění užívám...chtělo to čas,nikdy bych netušil,ale přišlo to k podivení i mě samotného,ale přišlo.Zdá se to prosté a může to být fajn.
Tak se ponořte,ale opatrně,ne zase příliš jen tak trošku,kam vás autor zavede.
Pro všechny hlásající, že kniha je bez závěru. Kafka chtěl, aby jeho důvěrný kamarád Max Brod všechny texty po jeho smrti spálil. Brod to naštěstí neudělal. Toto dílo tedy vyšlo posmrtně a nejspíš ho Franz Kafka nestihl dopsat. Myslím, že do závěru Max moc nezasahoval (neupravoval, nedopisoval) a kniha závěr má (četla jsem od vydavatelství Dobrovský z roku 2015, tak když tak zkuste tuto).
Toto dílo vnímám jako jedinečné proto, že Kafka vystoupil ze své dosavadní tvorby. Zdá se mi, že je "Nezvěstný", jak byla kniha původně nazvána autorem, velice konkrétní a jasná. Poslední kapitola je asi trochu vytržená z kontextu (ztráta cestou do Izraele Maxem B.? chyba na straně autora?), ale to není překážkou porozumění. Líbilo se mi, jak si dr. Franz pohrál s námětem snu, byť dnes se jedná o vcelku všední prvek literatury a kinematografie. Za odvahu vystoupit z vlastního literárního stínu dávám plný počet hvězdiček.Iritoval mě osud nebohého šestnáctiletého kluka, kterého mocně zakouší osud.
S ohledem na znalosti čerpané z knihy od R. Stacha jsem spatřila však v díle i autobiografické prvky(není jich mnoho, jsou decentně naznačeny), jež by jinak zůstaly mým očím nejspíš skryty, přičemž za toto poznání jsem vděčná.
Rovněž myslím, že k autorově tvorbě musí člověk dospět, resp. se na četbu jednotlivých, konkrétních děl "cítit":), což také vypovídá o tom, proč jsem ji přečetla poprvé až v roce 2018, ačkoliv k dr. Franzi Kafkovi tíhnu od roku 2011.
souhlasím s archandelkou. Myslím, že další pokus nepodstoupím. Chyběl mi konec.
Kafka v celé své kráse! Skrumáž absurdních situací, které by se ve skutečném životě pravděpodobně nikdy neudály. Karel Rossman, jehož Amerika připraví nejprve o kufr, klobouk, fotografii rodičů a nakonec možná i o něj samého.
Můj druhý boj s Kafkou a musím říct, že bohužel opět vyhrál. Nerozumím mu ani trochu, jeho styl mi vůbec nesedí, a nějak asi i ta výpovědní hodnota, kterou do této knihy vložil, se mi ztrácela v komplikovanosti celého textu.
Třeba do něj někdy dorostu.
Knihu by neměl číst člověk, který nezná Kafkův život a pozadí jeho tvorby, nebo není:
- introvert
- oběť manipulátora
- oběť šikany
Snažíte se nějak upozornit hl. hrdinu, aby nějak jednal, ale on se stále nechá manipulovat ostatními.
Hodně rysů má podobné s Procesem od Kafky, ale tohle byla pro mě o mnohem větší psychická zátěž.
Moje druhá kniha od Kafky. Čistě za mě se mi nezdá nedokončená. Co když autoř řekl vše co říci chtěl ? Dle mého postava Karla, Robinsona a Delmarche jsou jednou a tou samou osobou ( setkávají se v jedné místnosti tj. v jednom těle. Něco jako nadvědomí, podvědomí a vědomí ). Po snu = psychoanalýze ostatní mizí a Karel zůstává sám, smířen se svým osudem, táhne svou těžkou káru dál ( Brunelda na káře)