Analfabetka, která uměla počítat
Jonas Jonasson
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/429981/bmid_analfabetka-ktera-umela-pocitat-Iov-429981.jpg
4
4340
4340
Druhý humoristický román Jonase Jonassona, jehož Stoletého staříka, který vylezl z okna a zmizel se v češtině prodalo přes padesát tisíc výtisků! Vypráví příběh černošské dívky Nombeko Mayeki, která se v roce 1961 narodila v Sowetu, chudinském předměstí Johannesburgu. Přestože neumí číst, velmi dobře rozumí matematice. Postupně se dopracuje na pozici, ve které navrhuje jaderné hlavice, a odstěhuje se do Švédska. Ve Švédsku vyšel román na podzim 2013 a okamžitě vzbudil ohlas srovnatelný se Stoletým staříkem, který tu byl dva roky po sobě nejprodávanějším románem.... celý text
Literatura světová Humor Romány
Vydáno: 2015 , PanteonOriginální název:
Analfabeten som kunde räkna, 2013
více info...
Přidat komentář
hmmmmm. nevím jak začít. Celý příběh je nesmírně hloupý a nelogický. Ve Staříkovi byl sice absurdní, ale určitou logiku měl a bavil svou originalitou. Analfabetka mi přijde jako laciná recyklace. V hlavní roli zase atomová bomba. Samotná pointa nemá logiku - všichni si lámou hlavu, jak se zbavit bomby a předat jí úřadům?!?! Ne, nestačí ji zaparkovat před nákupní středisko a zavolat anonymně na policii. NEEEE je přece jednodušší 7 let studovat a doufat, že se pak potkám s premiérem. Nebo budu vydávat politický časopis. Ano, tak o tom to celé je. Lehkost s jakou vydělávají miliony, které se stejnou rychlostí ztrácejí a utrácejí je k pláči, když se nad tím jenom chvilku zamyslíte. Vlastně je lepší nemyslet při téhle knize vůbec. A dojem nezlepší ani časté používání slov Negr, Negři, Negryně a podobně. Vlastně jak o tom všem teď znovu přemýšlím, mám silné nutkání změnit hodnocení jen na 2* .... ale nakonec nechám tři.
Po zkušenostech se Staříkem jsem raději koupila audioknihu. A řekla bych, že Analfabetka mě bavila víc, příběh byl nějak konzistentnější nebo jsem už možná víc věděla, co od autora čekat. Pro mě Analfabetka neobsahuje žádné nudné pasáže a i popis politické situace je kratší než u starika
Po přečtení jsem poslouchala i audioknihu, kterou doporučuji!. Pokud chcete a hledáte něco absurdního a máte rádi ironii, sakrasmus, suchý humor, fakt střelené náhody a neberete to moc vážně (ikdyž místy je to vážné).. ROZHODNĚ to zkuste. Nasmála jsem se a byla to hezká odreagovačka.
Nasypte si do hrnce historicke udalosti, namichejte do toho pribeh, podlevejte suchym humorem a prisypte absurdno. Podavejte s nadsazkou a smyslem pro dokonale vyuziti vsech postav, ktere se tam mihnou.
A ja mam problem... staci ctyri hvezdy? Za mne lepsi nez Starik.
Analfabetka je "Stařík v sukních". Stejně absurdní a vtipný příběh. Bohužel už to nějak "není ono". Nikdy jsem si nemyslela, že by se mi kniha jako "Stařík" mohla líbit a kouzlo bylo v té absurditě a nereálnosti. I když to Jonasson opět vymyslel bravurně, chvílemi už to bylo únavné... Od Zabijáka Andersse, mě to ovšem neodradilo.
Jonasson je fakt drsný spisovatel. Dostat do jedné knihy tolik ironie, humoru, sarkasmu, nečekaných náhod a neuvěřitelných situací! O trochu víc se mi sice líbil Stařík, ale velkou část na tom bude mít to, že to bylo mé první setkání se spisovatelem. Četli jsme ji s manželem na naší cestě po Vietnamu a občas na nás místní divně koukali, když jsme se začali v autobusu zničehonic smát. Tak si dejte bacha, kde ji budete číst.
Četla jsem po Staříkovi. Knížka mně zklamala, děj se ubírá stejným směrem, dá se předpokládat, co nastane. Za mně teda Stařík lepší, Analfabetce jenom 1*.
Na rozdíl od staříka mi příběh připadal ucelenější (možná tím, že se nestřídaly kapitoly, které se odehrávaly v minulosti/přítomnosti). Opět nechyběla dávka absurdnosti. Každá postava byla něčím vtipná a jedinečná.
Stařík mě bavil, Analfabetka unavovala. Pokud by kniha končila vycestováním z Afriky, úplně by mi to stačilo. Takhle to byla nastavovaná kaše, ve které čtenář na dlouhou chvíli zabředne. Musím říct, že do Zabijáka Anderse se mi snad ani nechce.
Výborná :) lepší, než Stoletý stařík pro mě není, ale rozhodně je skvělá :) zasmála jsem se u ní opravdu od srdce. Styl psaní je trochu jiný, vždycky mi chvíli trvá, než si na to zvyknu, ale po pár stránkách vás to vtáhne do děje a nepustí :-)
Pokud člověk přijme autorův vypravěčský styl - což mi nedělalo potíže - tak je to příjemná, vtipná a oddechová knížka. Za mě palec nahoru
Poslouchala jsem audio se super Martinem Stránským. Knihu bych asi nedokázala. Tento žánr úplně nemusím číst, ale audio bylo skvělé. Bavila jsem se malinko méně než u staříka, ale vtip tam byl i zamyšlení:)
Bláznivé zábavné čtení. Při prvním setkání s Beckmanem jsem se bavil, chvilku kroutil hlavou, chvilku obdivoval vtip, ale sem tam se i nudil. Celkově se ale kniha čte velmi lehce a člověk se na ní těší co za šílenosti se zase bude dít dál.
Na Analfabetku jsem se vrhla kdysi, těsně po dočtení a nadšení ze Staříka a ani ne v její půlce jsem ji znuděná odložila. Teď jsem se na ni po dvouleté pauze vrhla a hle, zdá se, že to chtělo jen trochu odstup :) Staříkovi se zkrátka nevyrovná, ale je oddechová, svižná, šílená a zábavná. A to já ráda :)
Nápad dobrý, místy jsem se opravdu bavil, ale místy jsem se i nudil. Možná by knize prospělo méně stránek.