Analfabetka, která uměla počítat
Jonas Jonasson
Druhý humoristický román Jonase Jonassona, jehož Stoletého staříka, který vylezl z okna a zmizel se v češtině prodalo přes padesát tisíc výtisků! Vypráví příběh černošské dívky Nombeko Mayeki, která se v roce 1961 narodila v Sowetu, chudinském předměstí Johannesburgu. Přestože neumí číst, velmi dobře rozumí matematice. Postupně se dopracuje na pozici, ve které navrhuje jaderné hlavice, a odstěhuje se do Švédska. Ve Švédsku vyšel román na podzim 2013 a okamžitě vzbudil ohlas srovnatelný se Stoletým staříkem, který tu byl dva roky po sobě nejprodávanějším románem.... celý text
Literatura světová Humor Romány
Vydáno: 2015 , PanteonOriginální název:
Analfabeten som kunde räkna, 2013
více info...
Přidat komentář
Dle mého názoru lepší než Stoletý stařík, kde se ke konci knihy setkával již s tolika mocnými lidmi, že to na mě bylo až přehnané. V této knize byl přehnaný snad jen pád z helikoptéry s dopadem do měkkého :). Kniha také ukazuje jak (ne)schopní jsou někteří lidé na vedoucích funkcích, což můžeme znát i ze života. Pro pobavení je toto pěkný příběh o životě a co v něm lze "možná" prožít a proto dávám 4 hvězdy.
Staříka jsem sice zatím nečetla, takže nemůžu srovnat, nicméně tato kniha mě naprosto dostala. Pobavila jsem se náramně, těším se na staříka.
Úžasné!!! Poslouchala jsem jako audio knihu (díky moc Martinu Stránskému za skvělé čtení!!!). Opravdu jsem se výborně bavila, naprosto mi to sedlo :-) A konec mě i dojal ;-)
Stařík je taky super, ale Analfabetka jako postava mi více přirostla k srdci :-)
Staříkem nasadil autor laťku opravdu hodně vysoko. Analfabetka byla podle mne malinko slabší, ale jen o chlup. Prolínání dějových linek bylo opět super. Oddechové vtipné čtení. Parádní zápletky, různorodé postavy, absurdní situace,...prostě super, ale po staříkovi člověk prostě očekává další bombu :-)
Vtipná kniha, oddechové čtení. Občas se dost podobá Stoletému Staříkovi, což jsem doufala, že nebude, což je za mě menší minus. Ale i tak je kniha super.
Nasmála jsem se u toho. Děj mě bavil a chtěla jsem vědět, jak to celé skončí. Hlavní hrdinka mi byla velmi sympatická a rychle jsem si na ni zvykla. Všechno dobře. Jen ten konec byl slabší.
Vtipná, neuvěřitelná kniha se spoustou absurdit. Stoletý stařík byl o fous lepší, ale i tak jsem se dobře bavila. Kniha je vhodná na dovolenou, odpočinete si u ní.
Myslím, že sa autorovi podarila ďalšia dobrá a veselá oddychovka. Pri tej pochmúrnej literatúre, čo viac čítam, bolo toto dobrým únikom :) AJ
Velmi příjemné čtení, jehož specifický humor mě nezaujal ihned a teprve po nějakém čase se mi vryl pod kůži, což mělo za výsledek, že kniha mě s každou další stranou bavila čím dál tim více, což je vzácné. Nicméně i tak se občas dostavilo nevěřícné kroucení hlavou nad některými stupidními situacemi a chováním některých postav, které někdy nefungovaly ani v rámci nadsázky. Naštěstí nešlo o časté jevy a po většinu času mi kniha zpříjemňovala každý den, při kterém jsem jí četl.
Přečteno před časem, hned po Staříkovi. Vtipné, milé, ale někdy až trochu "přitažené za vlasy". Přesto se k ní rozhodně v budoucnu vrátím.
Jsem rada, ze jsem knihu cetla a jeste radsi jsem ji docetla. Svuj ucel jako humoristicky roman splnila, ale muj oblibeny zanr to neni, proto hvezdu ubiram.
Vtipná a čtivá kniha, jejíž děj utíká před očima. Stařík se mi ale přecejen líbil o kousek víc zejména díky retrospektivním sekvencím.
Po přečtení staříka jsem se těšila s čím autor překvapí a zda to bude tak zábavné a čtivé. Opět mě Jonas nezklamal a kniha se mi velmi líbila. Neuvěřitelný příběh, který je strašně zábavný. Autor má velmi osobitý styl psaní, který se mi moc libí :-)
Vcelku zábavná kniha plná absurdního humoru - být to film, tak bychom to označili za "crazy komedii".
Autor má na komiku talent, to je vidět, problém ale je, že ty situace jsou pořád dokola podobné a model zápletek se opakuje - ve Stoletém staříkovi se alespoň střídají časové roviny, ale tady je to celé dost jednotvárné. A tak se stalo, že to, co se mně na začátku zdálo vtipné, to mně přišlo v půlce knihy už trochu nudné a ke konci místy i krapet otravné.
Je dost humoristických knížek, které kromě skvělé zábavy dokážou čtenáře pohnout k dojetí (zmínil bych muže jménem Ove nebo Helenku Součkovou) a jsou také humoristické příběhy, které nás nejen pobaví, ale dokážou i "nastavit zrcadlo" našemu světu (typicky třeba Zeměplocha).
Analfabetka nenabídne nic z toho. Ani exkurze po světě geopolitiky nejde hlouběji a zůstavá jen u výčtu povrchních zajímavostí. To je samozřejmě autorovo právo, ale pro mně to prostě bylo málo.
Tato kniha byla třetí humoristický román, který jsem zkusila číst...tuto spíše poslouchat jako audioknihu. Je jediná, u které jsem se zasmála a vydržela! Že by mě ale nějak vyloženě nadchla to ne. Je tam spousta absurdit, jak už napovídá název. Děj je, zdá se mi poněkud rozvleklý, někdy zmatený a zvláštně se "hrne".
Naposloucháno jako audiokniha. Počáteční nadšení postupně odeznívalo. Nerada nechávám knihy nedočtené, na konci jsem to pouštěla již z "povinnosti" dotáhnout to do konce. Zejména poslední třetina ztratila dech - rytmus se zadrhával, vtip vytratil a já si přála dále analfabetku netrápit.
Asi to chtělo menší rozsah. Popravdě, byl by to byl malý zázrak nabít 400 stránek zábavným absurdním humorem.
Tak nevím, že by to byl záměr? Každopádně knížka je psaná jak pro poloviční analfabety. Věty převážně jednoduché, souvětí co nejjednodušší a krátká. "Ema má mámu. Máma má mísu." Asi takto. Po pár stránkách jsem z toho šílela, protože já čtu opravdu s potěšením, a kniha musí mít kromě příběhu či atmosféry též dobrý styl a jazyk. Tohle bylo vyjadřování na úrovni žáka ZŠ. K tomu blbý neuvěřitelný výmysl coby děj. No nedočetla jsem to. A opět nechápu, proč je tím tolik lidí tak nadšeno. Asi že mají pocit, že když přečtou knížku, která je poměrně tlustá a hlavní hrdinkou je skrytá intelektuálka, tak oni sami jsou taky intelektuálové? Kdepak, tohle je šunt určený pro nenáročný plebs.