Analfabetka, která uměla počítat
Jonas Jonasson
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/429981/bmid_analfabetka-ktera-umela-pocitat-Iov-429981.jpg
4
4342
4342
Druhý humoristický román Jonase Jonassona, jehož Stoletého staříka, který vylezl z okna a zmizel se v češtině prodalo přes padesát tisíc výtisků! Vypráví příběh černošské dívky Nombeko Mayeki, která se v roce 1961 narodila v Sowetu, chudinském předměstí Johannesburgu. Přestože neumí číst, velmi dobře rozumí matematice. Postupně se dopracuje na pozici, ve které navrhuje jaderné hlavice, a odstěhuje se do Švédska. Ve Švédsku vyšel román na podzim 2013 a okamžitě vzbudil ohlas srovnatelný se Stoletým staříkem, který tu byl dva roky po sobě nejprodávanějším románem.... celý text
Literatura světová Humor Romány
Vydáno: 2015 , PanteonOriginální název:
Analfabeten som kunde räkna, 2013
více info...
Přidat komentář
Zdlouhavý děj, který by se dal zkrátit a přitom by nepřišel o důležité a vtipné pasáže. Motiv knihy podobný jako u Stoletého staříka, což způsobilo, že jsem se místy musela ke čtení nutit, abych knihu vůbec dočetla. Škoda :-(
Má první kniha, kterou jsem od Jonassona četla a moc jsem se bavila. Je to takové jiné čtení, než jsem zvyklá. Vyhovuje mi jak styl vyprávění, tak humor, takže se určitě pustím i do nějaké další tvorby autora.
Slabší čtení, ale dalo se. 100letý stařík byl skvělý. Analfabetka byla spíš vykradení 100letýho staříka.
Bože, Jonnason je prostě mistr ! Sice se mi v jeho knížkách dost často pletou čínský pojmy, ale jinak... BOMBA !
Je to kniha plná vtipných a hlavne absurdných situácií.:-). Jonassonov štýl písania je skvelý; prostredníctvom zaujímavých postavičiek (aj tých menej rozumných:-)))) dokáže vytvoriť zábavný príbeh.
Platí to samé co pro staříka, Jonasson se prostě nedokáže vymotat z absurdních situací, do kterých svoje hrdiny pošle a konce jeho knih jsou slabota.
chcete-li si přečíst jonassonovu trojkombinaci, analfabetku čtěte jako první. po staříkovi je to slabší odvar a začít zabijákem, riskujete že se dál nedostanete. stařík mě nadchnul, ale zbylé dvě do dvou třetin a navíc jsem neměl sílu. snad příště.
S každou přečtenou stránkou jsem si říkala, že ten,kdo napsal takovou "slátaninu", musí být prostě geniální. Kniha mě pobavila a vím určitě, že se k ní vrátím...
Moc pěkný a veselý čtení, doporučuji! Pokud jste jako já, tak v metru budete dělat ostudu a lidé se na vás budou ohlížet.
Vynikající kniha, mě se moc líbila, má všechno, co má správná kniha na prázdniny mít. Vtip, velkou lásku, sympatickou a okouzlující hlavní hrdinku, trocha absurdity, geniální zápletku, dvojici vzdorující osudu, praštěnou babičku s její ještě praštěnější vnučkou, pár zabijáků a tlupu idiotů (třeba inženýr, který své práci vůbec nerozumí, to mi připomíná českou politickou scénu), navíc klišé dvou rozdílných bratrů-dvojčat je zde podáno velmi originálně. Jako milovnice historie jsem žasla, jak autor nenásilně poučil čtenáře o politickém vývoji 2. poloviny 20. století... Nejlepší ovšem byly Číňanky!
Docela dobrý příběh a hezké zpracování. Nicméně autorovi patří velká poklona protože málo lidí dokáže v pochmurné atmosféře vytvořit čtenáři usměv na tváři. Stejně jako Stoletý stařík (kterého jsem nečetla ale poslouchala audio knihu) jsem ráda že jsem knihu přečetla (v případě staříka poslechla).
Bohužel třetí kniha Zabiják Anders a jeho přátelé mě neupoutala, takže ji nejspíše číst nikdy nebudu (to platí i pro poslech).
Bohužel za naprosto geniálním stylem značně pokulhávala naprosto trapná zápletka... A přestože to byla příjemná oddechovka, která u mě často vyvolala úsměv, nechystám se k ní v budoucnu vracet...
Vyborna oddechovka s realnymi existujicimi postavami v realnem prostredi ale absurdnim skvele vymyslenym pribehem.
Každý tomuto druhu humoru nerozumí. Ale kdo je fanda Járy da Cimrmana, má natrénováno.
Bavila jsem se, i když Stařík to není. Ale jen o fous.
Přes všechny nečekané zvraty je to více méně nuda. Zvlášť poté, co už jsem četla Staříka. Prostě je tam těch neuvěřitelných věcí tak moc, až to po pár kapitolách začne spíš nudit, než překvapovat. Jinak ale knížce nemůžu upřít čtivost a to, že má spád. Takže za mě je to takový trabant - neurazí, ale ani nenadchne.
Velice vtipná kniha,se zajímavim příběhem.
Kniha neurazí a četla se mi lépe než stoletý stařík .
Kniha neurazí, ale že bych si z ní sedla na zadek, to taky ne. Četla se mi mnohem lépe, než Stoletý stařík, který leží v knihovně stále nedočtený. Autorův styl vyprávění je totožný i s jeho ostatními díly a typický svými neuvěřitelnými zvraty a situacemi. Knihu řadím jako oddychovou četbu, kterou ale znovu už číst nebudu.
Trochu politická multikulturní švédská agitka, jak je Nombeko zpočátku sympatická, tak se postupně stává všednější a stereotypnější. Holgera I. jsem zastřelil po 5 minutách.
Asi 5 x jsem nad knihou vybuchl smíchy, bohužel reputaci knihy ani autora to nezachránilo. Prostě není všechno název - titul co se třpytí.
Trochu techno, trochu opilecké nebo spíše drogové blábolení. Snad ještě částečně nadějný počátek omílán a rozmělňován, až téměř převeden do tekutého skupenství, s vaničkou vylit i humor.
Jsem milovníkem Jeromových Třech mužů a Jirotkova Saturnina. Je pravdou, v obou se děj místy ocitá na pomezí absurdity, ale má to přitom takovou šťávu, kterou je obtížné charakterizovat a tu charakteristiku zformulovat. Staříka jsem měl půjčeného z knihovny, místy jsem se i zasmál. Tady jej uvedeného nemám, pravděpodobně jsem jej ani do konce nedočetl. V případě této knížky jsem opět za polovinou, a váhám. Autor žije z na kumulace absurdit ve které se postupně stále více ztrácí. Už začátek je ujetý, ale budiž. S každou další stránkou se pitomosti kupí jedna na druhou. Přesto, že jsem se nad nápady autora párkrát zasmál, tak chuť knížku každý den před spaním a cestou do práce otevřít klesá pod nulu. Autor prošustrovává důvěru čtenářů, kterým kromě občasného zasmání nad absurdní situací nic neposkytuje, a už vůbec neláká k tomu aby knihu po čase znovu otevřel, a už vůbec ne aby se k ní rád vracel. Obávám se, že zájem nakladatelů, i čtenářů bude brzy blízek nule.
Jára da se také mimo jiné skládá z řady absurdit, ale povšimněte si, že přístup autorů je poněkud jiný, a i když je to sranda, tak to tak úplně pouhá sranda pro srandu není, na mnohé okamžiky si vzpomenete i po více než deseti letech. To, až na jednu, dvě absurdity u Analfabetky bohužel nehrozí. Dalšího Jonassona už nikdy více!!!
V celé knize je sympatických postav poskrovnu a i ta je postupně totálně shazována vršením absurdit a nesmyslů.
Autor by se dobře osvědčil jako reklamní textař vymýšlející knihám takové tituly které každého zaujmou.
Příspěvek jsem měl podstatně přepracovaný a upravený, odvolali mne k něčemu neodkladnému a po uložení ta nová verze zcela zmizela. Snad najdu zítra sílu se do toho pustit znovu.
Dovolím si pro ilustraci ocitovat z komentáře uživatele knedlik:
Můj původní rozsáhlý komentář se úspěšně jedním nešikovným klikem vymazal, takže si jdu uvařit kafe a pokusím se ho ve vší stručnosti a poněkud méně elegantně a propracovaně shrnout.
Tak se nakonec pomalu dostávám ke konci, hodnocení jsem zvýšil o jeden stupeň, (z nuly na jedna), začíná to být o něco uspokojivější, ale přesto bych polovinu textu z knihy vyházel, zejména z její středové části.
Těsně před polovinou knihy jsem ztratil nit, a další stránky jsem do sebe lámal jen s největším úsilím tempem 3 až 5 stránek za den, občas jsem si dal pár dnů přestávku, ještě teď cítím v ústech tu pachuť.
Možná by z toho mohl být krásný literární útvar v rozsahu 70 stránek. Vše ostatní budiž autorovi přičteno k horšímu.
Velice mne zaujal určitý paradox hvězdného hodnocení na těchto stránkách. Poměrně hodně uživatelů dalo této knize *** - ano, tři hvězdičky. Přitom polovina z těchto uživatelů knihu do určité míry velebila, zatímco ta druhá ji ztrhala.
Možná by přechod z ***** - pětihvězdičkového hodnocení, na ****** - šestihvězdičkové, něčemu prospěl, sám nevím, a nepokouším se soudit. V každém případě tato hodnocení pohromadě, po přečtení příslušných uživatelských komentářů působí poněkud podivně.
11.9.2017
Tak jsem se k tomu ještě jednou vrátil. Vidím, že nadšených zastánců a velebitelů má tato kniha přehršel, a tak si myslím, že mohu tu jednu * ze soucitu smazat, a ... už nechci o Analfabetce nikdy ani slyšet !!!
- - -
Občas se vracím, a procházím náhodně své starší komentáře, a pokouším se nad nimi byť krátce zamyslit.
- - -
Vždy, když na komentář, nebo hodnocení této knihy narazím, tak mi tohle hodnocení prolétne hlavou; ale ne, čtení podobných knih je skutečně pro mne jen ztrátou času, a život je bohužel příliš krátký.