Analfabetka, která uměla počítat
Jonas Jonasson
Druhý humoristický román Jonase Jonassona, jehož Stoletého staříka, který vylezl z okna a zmizel se v češtině prodalo přes padesát tisíc výtisků! Vypráví příběh černošské dívky Nombeko Mayeki, která se v roce 1961 narodila v Sowetu, chudinském předměstí Johannesburgu. Přestože neumí číst, velmi dobře rozumí matematice. Postupně se dopracuje na pozici, ve které navrhuje jaderné hlavice, a odstěhuje se do Švédska. Ve Švédsku vyšel román na podzim 2013 a okamžitě vzbudil ohlas srovnatelný se Stoletým staříkem, který tu byl dva roky po sobě nejprodávanějším románem.... celý text
Literatura světová Humor Romány
Vydáno: 2015 , PanteonOriginální název:
Analfabeten som kunde räkna, 2013
více info...
Přidat komentář
Jonasson píše čtivě, to bezpochyby. Jenom mě trošku zamrzelo, že jde o další atomový příběh, protože opakovaným vtipům se nikdo už nesměje. Ale i tak jsem se pobavila, Nombeko a všechny postavy byly super. Doufám, že třetí Jonassonova kniha nebude obsahovat atomovou bombu :) Recenze v záložkách.
take oddychove citanie, ale velmi podobny styl ako Starcek a nie take dobre...ale v lete na plaz ako lahke citanie je to fajn
"Henrietta chtěla děti. Čím víc, tím líp. Ingmar v zásadě nebyl proti, zejména oceňoval samotný proces oplodňování."
Kniha je vlastně složena ze sarkasmů, což je také primární způsob autorova stylu. Ovšem to, co vás ze začátku baví a rozesmává (jen tak pod fousy), brzy zevšední a zůstane jen samotné nerealistické vypravování. I tak ale je kniha poutavá, v lecčems poučná a na konci si řeknete, že si toho Staříka přečtete taky.
("Přítomností nazýváme tu část věčnosti, která odděluje zklamání od naděje.")
Protože jsem nečetla Staříka, ale zatím jen tohle, musím říct, že jsem se královsky bavila. Nicméně se mi zdálo, že děj mohl být ukončený o takových 60 stran dříve. Motivy a zápletka se začínala opakovat a i přes kvantum vtipů a neuvěřitelných náhod to prostě působilo moc stereotypně. Tak jako tak, bavila jsem se a několikrát se smála nahlas. Autor má rozhodně neotřelý smysl pro ještě neotřelejší děje.
http://petrakutova.blogspot.cz/2015/08/knizni-recenze-analfabetka-ktera-umela.html
Kniha opět velice čtivá, nicméně poněkud natahovaná a tak trochu postrádající zajímavější zápletky - v tom byl Stařík přeci jenom lepší. Analfabetka se tak trochu motala v kruhu a jednoduše se vezla ve Staříkově stínu od začátku až do konce, a v žádném bodě z něho nevybočila =/. Myslím si, že i sám autor touto knihou těžil především z úspěchu svojí prvotiny. Dokud jsem v kurzu, tak prostě budu psát, abych z toho něco vytěžil - ale na druhou stranu, za zlé to Jonassonovi rozhodně nemám, protože i tak to bylo přiměřeně zábavné a lehké letní počtení =)
Dobre som si oddýchla pri tejto knihe, avšak nevyvolávala vo mne vlny smiechu, len zo tri-štyrikrát niektoré vety vylúdili pousmiatie. Je úplne jasné, že autor to písal v duchu humorného ladenia, avšak robiť si žarty aj zo smrti mi nepripadá vtipné a nesedel mi tento štýl humoru. Nebol to teda humor, čím by ma kniha zaujala, ale jej originálny nápad, zaujímavý dej - Nombeko mi bola sympatická a držala som jej palce, aby sa jej v živote už len darilo. Aj tie absurdnosti ešte dávali zmysel a zapadali do seba. Beriem to ako dobrú, modernú rozprávku pre dospelých.
Napsane dobre. Na me gusto ale prilis prekombinovane. Popisovane lidi - presne takove situace nesnasim, chovani takove take nesnasim, takze jsem docetla jen silou vule.
Po skvělém Staříkovi mne tahle kniha zklamala. Žádné salvy smíchu se nekonaly a kniha mne dost nudila. A to jsem přitom tuto knihu četl s odstupem asi 6 měsíců od Staříka, ale přesto mne to nezaujalo.
Na ukrácení dlouhé chvíle v horku, doma při neschopence to stačilo, ale jinak mě kniha nenadchla. Nombeko jako hlavní postava byla sympatická. Ale neskutečně mě vytáčelo několik vedlejších postav, především Holger 1 a Celestine. Odstřihla bych se od nich během prvního karambolu způsobeného jejich vinou. Kniha je překombinovaná, neskutečně absurdní a nereálná, což se od ní, ale čekalo a nepřekvapilo mě to...přesto asi nejsem naladěná na tento humor... že bych se vyloženě smála a bavila to ne....Je to oddechové čtivo, beru to tak i když znova se k Analfabetce nevrátím. Staříka jsem ještě nečetla, ale přes toto léto se k němu zajisté dostanu, už jenom proto, abych se přesvědčila, že je lepší...
Ajaj! To, co tak fungovalo u Staříka prostě ne a ne fungovat u Analfabetky. Je mi to trochu líto. Knihu zachránila jen její čtivost a kousky humoru.
Skvostně jsem se bavila. Ano, je to potřeštěné, naprosto nereálné, příšerně překombinované, dost možná i prvoplánově vykrádající knihu první co do absurdity a neuvěřitelnosti. Přesto jsem se u málokteré knihy takhle nasmála!
Příjemná kniha, ale přijde mi až přespříliš podobná Jonassonově prvotině. Ať už jde o neustálé ometání okolo atomových bomb či o těžko uvěřitelné peripetie hlavní hrdinky.
Nombeko mi byla velmi sympatická svou rozvážností a moudrostí, zato Holger 1! Při čtení určitých pasáží jsem pociťovala nutkání vlézt do knihy a spolu s jeho Celestýnou jim oběma dát za uši! :)
Doporučuji těm, kterým se líbil Stoletý stařík a chtějí se zasmát.
Opět kouzelná kniha, která mě pohladila po duši. Autor má naprosto specifický styl příběhů. I když jsou úplně postavené na hlavu, bavím se od začátku do konce. Těším se na film a další knihu.
Hodně dobrá kniha. Četl jsem ji na dovolené a velice dobře jsem se bavil. Obával jsem se trochu té podobnosti se Staříkem,ale naštěstí byly obavy plané. Ideální oddychovka plná humoru a témat ze švédské i zahraniční politiky.