Analfabetka, která uměla počítat
Jonas Jonasson
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/429981/bmid_analfabetka-ktera-umela-pocitat-Iov-429981.jpg
4
4340
4340
Druhý humoristický román Jonase Jonassona, jehož Stoletého staříka, který vylezl z okna a zmizel se v češtině prodalo přes padesát tisíc výtisků! Vypráví příběh černošské dívky Nombeko Mayeki, která se v roce 1961 narodila v Sowetu, chudinském předměstí Johannesburgu. Přestože neumí číst, velmi dobře rozumí matematice. Postupně se dopracuje na pozici, ve které navrhuje jaderné hlavice, a odstěhuje se do Švédska. Ve Švédsku vyšel román na podzim 2013 a okamžitě vzbudil ohlas srovnatelný se Stoletým staříkem, který tu byl dva roky po sobě nejprodávanějším románem.... celý text
Literatura světová Humor Romány
Vydáno: 2015 , PanteonOriginální název:
Analfabeten som kunde räkna, 2013
více info...
Přidat komentář
Docela se to pěkně četlo, knížka dobrá do vlaku, rychle to pak utíká. člověk se začte a už je klidně o zastávku dál než chtěl vystoupit.
Ale jo, vlastně se mi to líbilo :-) ... námět sice kopíruje Staříka /opět se jedná o ironický a humorný komentovaný průřez 20. stoletím/ ... s tím jsem ale počítala už na začátku a byl to vlastně důvod, proč jsem po téhle knížce sáhla ... přesně to jsem očekávala a přesně to jsem dostala ... a přesně to je důvod pro tak vysoké hodnocení :-). U téhle knížky ... u tohoto ujetého, místy překombinovaného, místy vtipného příběhu plného nadsázky jsem si prostě odpočinula a myslím, že to byl asi i autorův záměr ... rozhodně to byl záměr můj (můj způsob jak relaxovat).
Naprosto skvělé, bavila jsem se od začátku až do konce. Tento druh humoru mám ráda.
Moje první přečtené dílo Jonase Jonassona, které mne bavilo od první do poslední stránky. Veliké plus této knihy je, že se nesnaží být prvoplánově vtipná, alespoň já jsem to tak nevnímala.
Maličko Jonassona podezřívám, že se nechal inspirovat Danem Brownem a jeho hrdinou, Robertem Langdonem (který, jak známo, vyvázne z každé, i sebebeznadějnější situace).
Zároveň si myslím, že narozdíl od Browna se u psaní Jonasson jistě netvářil smrtelně vážně a nesnaží nás svým dílem přesvědčit, že se jedná o souhru zcela neuvěřitelných a velmi nepravděpodobných náhod. A za tenhle latentní výsměch dávám palec nahoru!
Neskutečný! Pro mě o stupeň lepší než Stoletý stařík. Možná proto, že Nombeko mi jako hlavní postava bylo o trochu sympatičtější, ale rozhodně díky Holgerovi I. a Holgerovi II. :)
Jonas Jonasson píše skvěle, kniha má spád, pořád se zde něco děje, jakmile Vás jedná část nudí (což se stane zřídka kdy) za pár odstavců se příběh rychle posune dál. Při čtení knížky jsem se nejprve culila, poté smála a na konci jsem brečela smíchy. Za mě skvělé, nemůžu se dočkat další knihy od tohoto autora!
Hm, tak tohle pro mě bylo dost utrpení. Začátek ještě jakžtakž, ale další děj? Vykonstruovaný příběh, uměle natahovaný, rádoby vtipný a taky docela dost předvídatelný. Teď se jim nedaří, teď se daří, teď se nedaří, teď se daří. Pořád dokola a úporná snaha o humor. Přijde mi, že autor rychle sesmolil příšernej příběh, překombinoval ho, rychle vydal a očekával tuny peněz.
Udělal jsem velikou chybu v tom, že jsem Analfabetku začal číst hned po stoletém staříkovi. Knihy mají uplně jiné hrdiny a celkově každá z nich vypraví jiný příběh, přesto princip je dost podobný. Často jsem sledoval veliké shody mezi knížkami a musím říct, že mi to trošku vadilo. Například Kráska ze staříka je dle mého soudu starší provedení Celestine z analfabetky. Těch podobností je mnoho. Navíc jsem ke konci čtění měl dost atomových bomb, opravdu tahle bombová tématika už mi lezla na nervy a já doufám, že ve třetí knížce Jonas(e) se nebude opakovat, jinak nečtu ! Což by byla škoda, poněvadž mě jeho knížky baví, jsou humorné a dobře čtivé, ale jak řkám, rád bych něco nového. Doporučení pro Vás, nečtěte analfabetku po staříkovi, dejte si aspoň pár měsícu pauzu.
Parádní knížka... velice jí uškodilo, že ji mnozí srovnávají s Stoletým staříkem...
Ovšem autor byl vtipný jako obvykle :D tuhle knížku vřele doporučuji (y)
Autor 100-ročného starčeka už imho príliš tlačil na pílu v snahe vytĺcť po veľkom úspechu svojej prvotiny z popularity čo najviac. Výsledkom je prepálený a za vlasy pritiahnutý príbeh ako od Lewisa CARROLLa. Škoda! Priveľa náhod v ňom nahrádza pôvabný a vypointovaný dej, aký bol v Starčekovi: Tam kde je ALAN zhovievavým hrdinom, ktorého unáša čas a udalosti, tak tu je premúdrelá a chytrá NOMBEKO až príliš ambiciózna a čitateľ jej už tak nefandí.
Jemný humor z prvej knihy sa tu zamieňa za silený a náhody sú v tejto knihe už nie umne skĺbené historické udalosti, ale skôr bizarné kotrmelce. Napriek tomu je to dielo čtivé a musím uznať, že ak by som čítal knihy v opačnom poradí, asi by som nebol taký prísny. Ale "vec sa má tak" (najčastejší úvod odsekov v tejto knihe), že Starček je rozhodne dielo kompaktnejšie a určitým spôsobom "hlbšie"
ODPORÚČANIE: Vynikajúca oddychovka, ale vypnite mozog a obdivujte len ten analfabetický, alfanumericky prípadne alegorický :) 65%
Co k tomu říct jiného než, že je to pěkný úlet. Ale fajn úlet. Člověk se nepopadá za břicho, ale zapojí-li představivost, užije si čtení stejně jako já.
Někteří tu píší, že to není uvěřitelné...no a o to právě vůbec nejde. Situace uvěřitelné nejsou, ale jinak je to totálně ze života :-)
Slátanina... tenhle styl, který se zjevně většině líbí, mi totálně nesedí. Ještě horší než Stařík. Autorovi bohužel už další šanci nedám.
Stařík se mi nelíbil, nedočetla jsem jej. Za to Analfabetka překvapila na plné čáře. Dost možná to bylo z části i tím, že jsem nečetla papírovou knihu, ale poslouchala audioknihu v podání skvělého Martina Stránského. Ano, příběh absurdní a těžko uvěřitelný, ale to mě právě bavilo:-). Kdybych měla číst jen to, co vychází z reálného života, nejspíš bych se unudila.
Díky pane Jonassone, jen více takových knih. Analfabetka je tak perfektně napsaná, že jsem litovala že je už konec.Díky ní a samozřejmě Stoletému staříkovi jsem na pár dní vymazala z hlavy ten všude přítomný stres, zakaboněné tváře a dokázala jsem se zase bez zábran usmívat dokonce i na úplně cizí lidi a bez povinnosti.
Zpočátku mírně strašidelná exkurse do poměrů chudých černochů v apartheidu, ale autor se naštěstí víceméně vyhnul dále očekávané srdceryvnosti a svůj příběh ve stylu Forresta Gumpa, člověka, který se setkal se všemi a ovlivnil všechno, příjemně a vtipně rozvinul do úžasného eposu. Často přítomná tragičnost předkládaných osudů svým vypravěčským stylem připomene Sto roků samoty, kde by se z jiným způsobem popisovaných příběhů čtenář také musel zbláznit, ale vypravěčská lehkost vše posouvá do úplně jiné roviny. Zábavné, inteligentní čtení. Audiokniha; skvělý a poutavý přednes.
Po přečtení stoletého staříka jsem se tak trochu bál jestli to nebude zase tak nezajímavé, jestli se nebudou protínat dvě časové linie, ale tentokrát hodnotím velice kladně, kniha mě velice bavila, celá kniha byla vlastně tak trochu jeden velký vtip, na mnoha místech jsem se opravdu pousmál, výborně propracovaný a dokonalý příběh a přitom napsaný s takovou samozřejmostí, že když jsem to čel, tak mi připadalo, že ho prožívám přímo já, výborně se to četlo, plný počet hvězdiček
Opět vynikající dílo. Smekám nad uměním pana Johansona.Krásně se to čte , je to zajímavé , vtipné , poučné ... prostě nádhera. Děkujeme za tak vynikající knihy......
Po přečtení Stoletého staříka jsem se těšila na něco podobného. Něco podobného to mělo, ale příběh mi přišel už hodně přitažený za vlasy z hlediska uvěřitelnosti - nějak už jsem nevěřila tomu, že by se hlavní hrdinka ze slumu vypracovala až tak nahoru... Stoletý stařík je sice také plný mnoha náhod a setkání jakoby "mimoděk" se slavnými a mocnými, ale věřila jsem mu víc. Knížka je přesto napsaná čtivě a vtipně, jen jí už chybí moment překvapení jako měla autorova prvotina.
Stařík v bleděmodrém (v černém). Něco se mi líbilo více, neco méně, ve výsledku je to zhruba totéž - mírně úsměvná, oddechová četba, i když Jonassonův styl mi (nutno říct) nijak zvlášť nesedl.