Analfabetka, která uměla počítat
Jonas Jonasson
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/429981/bmid_analfabetka-ktera-umela-pocitat-Iov-429981.jpg
4
4325
4325
Druhý humoristický román Jonase Jonassona, jehož Stoletého staříka, který vylezl z okna a zmizel se v češtině prodalo přes padesát tisíc výtisků! Vypráví příběh černošské dívky Nombeko Mayeki, která se v roce 1961 narodila v Sowetu, chudinském předměstí Johannesburgu. Přestože neumí číst, velmi dobře rozumí matematice. Postupně se dopracuje na pozici, ve které navrhuje jaderné hlavice, a odstěhuje se do Švédska. Ve Švédsku vyšel román na podzim 2013 a okamžitě vzbudil ohlas srovnatelný se Stoletým staříkem, který tu byl dva roky po sobě nejprodávanějším románem.... celý text
Literatura světová Humor Romány
Vydáno: 2015 , PanteonOriginální název:
Analfabeten som kunde räkna, 2013
více info...
Přidat komentář
Fantastická krajka absurdních nápadů, která je vylepšena legrací.
Např: "Kdybyste se náhodou nudili, pořiďte si ve Švédsku pár hodin před odletem na opačný konec světa nějakého savce a trvejte na tom, že s vámi zvíře pocestuje jako zavazadlo." To přece nemá chybu!
Jak prohlížím předchozí komentáře- ještě jsem nečetla Staříka, tak to jsem na něj zvědavá
Kniha me nijak zvlast neoslovila...dala se cist, ale v polovine jsem nechapala, proc jsem stale cetla (asi jsem chtela vedet, co na tom vsichni maji...) jeste cekam na starika, tak se nechame prekvapit...
Knížka pro mě byla zklamáním. Staříka už ani číst nebudu. Asi nejsem stavěná na tento typ humoru,mně to nic moc neříkalo. Jestli jsem se párkrát usmála, ale nebavilo mě to. Dočetla jsem pouze proto, že nedokážu knihu odložit.
Knížka se mi líbila, ale v porovnání se Stoletým staříkem to bylo trochu slabší. Ovšem nechyběl jeho typický humor, nepředvídatelné situace a překvapivá zápletka. Jak jim tohle všechno mohlo sakra projít?
Stoletý stařík byl lepší. Bylo to něco nového a neohraného. Analfabetka už byla taková předvídatelná a ani jsem se moc nenasmála. Ale je to takové oddechové čtení.
Zajímalo by mě, jestli Carl XVI. Gustaf Analfabetku četl... a jak se u toho tvářil... V hlavě mi hraje taková představa, jak se nad knížkou Jonasson s králem chlamou, až se zalykají. Bylo to potrhlé a mě to moc bavilo. Jen mě znepokojuje Jonassonova záliba v atomových bombách...
Taková milá absurditka, čím byl děj neuvěřitelnější, tím jsem si knihu víc užívala :) Ale doufám, že třetí kniha J. Jonassona už se bude ubírat trošku jinam....
Stařík mě moc nebavil, vyloženě mě nudily retrospektivní scény, které příběh zpomalovaly, Analfabetka mi přišla kompaktnější a také vtipnější.
Na čtení jsem se těšila, ale přišlo poměrně velké zklamání. Nedokázala jsem se začíst, nutila jsem se do nadšení i úsměvu a před polovinou knihy jsem to vzdala. Příliš absurdní a předvídatelné, příliš různých postav - možná mi unikla nějaká zásadní myšlenka a nemám vytříbený smysl pro humor, ale tohle není knížka pro mě.
Líbil se mi Stařík i Analfabetka, ta první víc, ale zasmála jsem se a užila si u obou. Jonasson není první autor který určitým způsobem vykráda sám sebe. Dan Brown píše jako přes kopírák.
Jak někdo může napsat 2 naprosto stejné knihy? U staříka jsem se bavil, tu už mi to tak vtipné nepřijde.
Pro mně stejně skvělá knížka jako Stařík, možná i trochu lepší. Autor opět velice vtipně popisuje historické události, tentokrát od 60. let. Zajímavé je i místo děje - mnoho současných knih se asi neodehrává v Jihoafrické republice. Podivuhodná série náhod a štěstí by se dala uvěřit až do okamžiku, kdy na scénu vstoupil švédský král s premiérem....
zbytečné množství stránek naplněných postavami, které v průběhu knihy přestali mít vliv na děj a ke kterým se autor vracel. pro mě až přespříliš historických a politických údajů. ale za nápad 4 hvězdičky.
ze zacatkuto to docela slo ale postupem casu to bylo priserne prekombinovane (o uveritelnosti nemluve) a misty az trapne, nemit to na audio pri manualni praci docitat bych to nemel chut...trosku jako kdyz varila kocicka s pejskem dort... je to spis takova crazy komedie
Analfabetka je v podobném duchu, jako Stoletý stařík, tedy uvolněné, humorné a odlehčené čtení. Pokud někdo nechce nic náročného, ale naopak něco pro klid, odpočinout si, odreagovat se, tak oboje knihy, jak Analfabetka i Stoletý stařík, jsou ideální volbou. Navíc je docela srandovní číst, jak např. švédský premiér Fredrik Reinfeldt jde kopat brambory v obleku a společenských botách a skončí ušpiněný od bláta. A takových situací je tam více.
To bylo tak prdlé až se mi po té bláznivé partičce bude stýskat. Staříka jsem ještě nečetla, tudíž nemohu srovnávat obě autorova díla, ale už se na něj těším. Možná mi je Nombeko sympatická právě proto, že se jedná o ženskou hrdinku. Za absolutně bezkonkurenční ovšem považuji Číňanky! Trochu mě na analfabetce mrzí, že přestane být analfabetkou už během několika stránek a to ještě tak nějak samovolně.
Oproti Staříkovi, je to už jen slabý odvar a vykrádání sama sebe. V závěru jsem se už vysloveně nudil.
Přečtena v angličtině - a mohu jen doporučit. Rozšíříte si obzory a ještě se pobavíte... Ale tak trochu chápu, že nemusí sednout každému.