Anansiho chlapci
Neil Gaiman
Američtí bohové série
< 2. díl
Když dá otec Tlustého Charlieho někomu jméno, žádná síla mu ho neodlepí. Jako když se tento nevyzpytatelný milovník karaoke a žen rozhodl pojmenoval Tlustého Charlieho ‚Tlustý Charlie´. Dokonce ani teď, po dvaceti letech, se navzdory spořádanému životu na druhé straně oceánu nedokáže Charlie Nancy svého přídomku zbavit. Jak se však po náhlé otcově smrti ukáže, není to jediné dědictví, které mu spadlo do klína. Je tu ještě nebezpečně okouzlující bratr, na kterého podle všeho nějakým záhadným nedopatřením Tlustý Charlie úplně zapomněl. S jeho příchodem vtrhne do života Tlustého Charlieho chaos. Ale také dobrodružství a zábava. A tak, stejně jako jejich otec Anansi – bůh fantazie a vzpoury – musí i jeho synové zvrátit řád i konvence, ale hlavně změnit sebe sama. Smrt se totiž přelstít nedá. A nebo přece jen?... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2020 , TympanumOriginální název:
Anansi Boys, 2005
více info...
Přidat komentář
Zkusila jsem knihu přečíst (nějakým způsobem se mi to povedlo), když měla docela dobré vysoké hodnocení ... bohužel mě tolik nezaujala ...
Po Amerických bozích jsem se na Anansiho chlapce moc těšila. A hrozně mě překvapilo, že přestože se jedná o stejnou sérii, knížka má úplně jiný charakter. Zatímco Američtí bohové byli drsní, chmurní a temní, u Anansiho chlapců jsem se skvěle pobavila. Příběh měl méně postav ani nebyl tak komplikovaný, ale přesto skvělý. Konec konců tohle mě na Gaimanovi strašně baví - každá jeho kniha je úplně jiná a nikdy nevím, co přesně dostanu. Každopádně vždy ale dostanu parádní příběh, který si moc užiju.
Tlustého Chalieho mi bylo chvílemi opravdu líto, ale vše bylo odlehčeno vtipem, takže knížka nevyznívala nijak závažně. Spider mě bavil, i když jsem chvílemi (především v první polovině knihy) přemýšlela jestli je horší on nebo Graham Coats. A to je další věc, která se mi na Gaimanovi líbí, ta komplexnost postav - málo kdo je buď hodný nebo špatný. A tady to bylo zase skvěle podáno.
Nesmím, ale zapomenout i na vedlejší postavy, které mě moc bavily, ať už se jednalo o staré “čarodějnice” nebo o Maeve Livingstonovou. Ta mě hodně bavila.
Knížku rozhodně doporučuji!
Anansiho chlapci ma vtiahli do pavučiny svojich príbehov a bavili ma až do konca. Aj keď nie vždy to bolo len o víne, ženách a speve. Dej nám trošku poprepletali nepredvídateľné situácie a následne sa odhaľovali rôzne tajomstvá. Záver bol trošku predvídateľný, takže v porovnaní s Nikdekoľvek pre mňa trošku slabšie :) Ale jednoznačne dávam na zoznam odporúčaných kníh.
Po dvou odložených a nedočtených knihách byla tato tím pravým balzámem na mou čtenářskou duši. Škoda jen, že jsem neměla víc času, nejspíš bych knihu přečetla na jeden zátah a s pekelně osezeným zadkem. První díl jsem četla někdy před rokem a tak už jsem ztratila nit příběhu. Ale myslím, že by obstál i jako samostatné dílo. Bylo to skvělé, jak se prolínala skutečnost s tou "druhou stranou". Věci se děly tak lehce a uvěřitelně, že nemám, co by se mi nelíbilo. Příběhy o Anansim a tygrovi byly taky skvělé. Skvěle jsem si početla a pokud bude Gaimanova další kniha, kterou přečtu, stejně dobrá, zařadím jej mezi mé oblíbené.
Tlustý Charlie to nemá jednoduché. Ale kdo má? Charlie postupně zjistí spoustu nových věcí ... o svém otci, bratrovi ... a celý jeho život se změní o 180 stupňů. Následují výpravy do jiných světů a nakonec se vše v dobré obrátí. Skvělé.
„Takže,“ zhrnul to, „momentálne nemám prácu, lásku a - najmä vďaka tvojmu pracovnému nasadeniu - susedia si myslia, že robím zabijaka pre jamajský gang. Niektorí predo mnou radšej ujdú na druhú stranu ulice. A navyše, miestny trafikant odo mňa chce, aby som dal príučku chlapovi, ktorý mu nabúchal dcéru. “
„ Čo si mu povedal?“
„Pravdu, ale nemám pocit, že mi uveril, venoval mi lupienky so syrom a cibuľou a jedny mentolky so slovami, že keď to dokončím, dostanem oveľa viac. “
Teší ma, keď som sa mohol znova vrátit aspoň okrajovo do sveta Amerických bohov. Už názov svedčí o tom, že sa príbech bude točiť okolo pavúčieho boha Anansiho. Pri Gaimenovkách sa čitateľ nnenudí, a hlavne je cítiť, že autor pri písaní nestrácal hlavu a nesnažil sa to zbytočne komplikovať, pri čom vzniklo dokonale jednoduché čítanie, pri ktorom sa určite nikto nespotí. Avšak, vadili mi tu určité drobnosti. Príliš veľa náhod, aby sa všetky postavy stretli na jednom ostrove, no neviem, zdalo sa mi to až príliš pritiahnuté za vlasy. Samozrejme, že tu hrá božská moc, tak že som nad tým moc nedumal. Ďalšie veci nejdem radšej spomínať, lebo by som prezradil kus príbehu, čo nechcem, tak že za mňa toto dielo za 4*. :)
Ze začátku pro mě bylo těžší se zorientovat v tom, kdo je bůh, zvíře nebo člověk. Ve chvíli, kdy jsem to přestala řešit, se mi kniha začala daleko více líbit, a bylo velmi těžké se od ní vůbec odtrhnout. :)
Původně jsem čekal spíše pokračování Amarických bohů v podobném duchu, ale Anansiho chlapci jsou spin-off, který má úplně jiné parametry, jde o komornější příběh, který se pomalu rozbíhá a má pár divných míst, ale druhá půlka knížky to zachraňuje, takže za 4*.
Anasiho chlapce zboznuji.Jsou na 2.místě hned za Koralinou.A proč?Upřímně jsem od knížky po přečtení Nikdykde moc nečekala,prostě jsem ji měla za Gaimanovskou jednohubku na léto,na kterou jsem narazila v jednom antikvariátu.A vite co?Ta knížka me odzbrojila.S ústředním dobromyslnym a přesto usilujícím hlavním hrdinou jsem se hned ztotožnila a příběh o jeho sebehledani mě velmi bavil.když bývám hodně unavená,tak pokud nehrabu zrovna po Patchettovi,beru právě tuto knížku.
Děj knihy hodně připomíná Americké bohy, ale takové trochu jednodušší, s méně postavami, ale pořád je to Gaiman s jeho nekonečnou fantazií.
Nějak mě tato kniha tolik nenadchla, jako jiné od Gaimana. Asi jsem měla přehnané očekávání, které bohužel knížka nesplnila. Není zas úplně špatná, jen pro mě postrádá tu nezaměnitelnou tajuplnou (mytologicko-mystickou) atmosféru, které všechny knihy od Gaimana mají.
Po Amerických boto bola príjemná oddychovka. Príbeh síce jednoduchý s menším počtom postáv ale o to viac zvratov a zaujímavých pasaží. Jednoducho sa od knihy neodtrhnete.
Celkový dojem z této knihy mám rozpačitý. Do poloviny jsem se ke čtení musela nutit. Autor zjevně nesympatizoval s hlavním hrdinou, což mi hodně vadilo. Jedinou konzistentní postavou byl ústřední padouch Grahame Coats, já však bohužel záporákům nefandím. Naštěstí se v půli rozběhl děj a Charliemu byly přiřčeny jak kladné vlastnosti, tak rozum. Způsob, jakým zašmodrchané osudy Neil Gaiman rozuzlil a uzavřel se mi vyloženě zamlouval.
Ještě musím poukázat na kvalitní překlad L. Vojtkové a odborně provedené korektury. V současné době je text bez pravopisných chyb spíše výjimkou. Děkuji tímto nakladatelství Polaris.
Navazuje na poetiku Amerických bohů, které jsem si zamiloval. Příběh je mírně plytčejší, proto také nižší hodnocení.
Nuž, ťažko mi hodnotiť túto knihu. Zo začiatku som bol veľmi sklamaný, potom dej začal postupne naberať na obrátkach a Anansiho chlapci sa mi začali páčiť. Ale ten slabý rozjazd trval až príliš dlho, preto nemôžem dať viac ako 60%.
Autorovy další knížky
2006 | Nikdykde |
1997 | Dobrá znamení |
2001 | Američtí bohové |
2017 | Severská mytologie |
2015 | Naštěstí (ne)máme mléko |
Byl to Gaiman, ale... ale snad až příliš přímočarý a předvídatelný. Nebo jsem to četla moc brzo po Amerických bozích a někde uvnitř mě bzučel tichý hlásek, že tohle si Anansi nezasloužil. Takže jen tři hvězdy - za čtivost, vtipnost a konzistenci.